Demolici „Šneka“ ve Smetanových sadech schválili památkáři i jeden z jeho autorů
OLOMOUC: Neuhlídatelný cíl vandalů i zázemí pro drogově závislé. To vše zmizelo z olomouckých Smetanových sadů díky demolici takzvaného „Šneka“. Odstranění zdevastovaného železobetonového torza ze 70. let iniciovalo Výstaviště Flora Olomouc se souhlasem památkářů.
„V době svého vzniku byl Šnek ozdobou Smetanových sadů. V posledních desetiletích to ale neplatilo. Využívali ho drogově závislí, byl i častým cílem vandalů. Ti všichni zneužívali toho, že se v této stavbě velice snadno ukryli díky jejímu šroubovitému uspořádání. Navíc Šneka nebylo možné 24 hodin denně hlídat. Stalo se z něj místo, jemuž se slušní návštěvníci parku vyhýbali. A právě od takových míst chceme naše parky vyčistit,“ uvedla Eva Fuglíčková, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc.
Olomoucké výstaviště coby správce historických parků v průběhu let několikrát ve „Šnekovi“ obnovilo květinovou výsadbu. V celkovém kontextu zdevastované lokality však tyto snahy nepřinesly kýžený efekt, navíc i výsadby byly posléze zničeny vandaly.
Výstaviště Flora Olomouc tak v závěru loňského roku požádalo Odbor památkové péče Magistrátu města Olomouce o povolení odstranění této stavby. Výsledem bylo souhlasné závazné stanovisko. Týká se jak demolice „Šneka“, tak i odstranění zchátralého totemu z keramických tvarovek před pavilonem H a také zbourání pozůstatků pergoly a poničeného zvýšeného záhonu za pavilonem H.
„Všechny výše uvedené stavební prvky jsou ve špatném stavebně-technickém stavu a současně již pozbyly vazbu k dobovým okolním úpravám. Jejich estetická působnost je v současné době nízká. Jejich odstraněním nedojde k narušení původní kompoziční struktury Smetanových sadů, ale naopak estetická působnost míst bez předmětných staveb bude pozitivní,“ uvádí dokument z Odboru památkové péče Magistrátu města Olomouce.
Odbor památkové péče v rámci posouzení žádosti od Výstaviště Flora Olomouc požádal o vyjádření i Národní památkový ústav. Také jeho odborní pracovníci demolici „Šneka“ posvětili.
„Na základě prostudování předložených podkladů a znalosti situace NPÚ konstatuje, že zamýšlené práce jsou v souladu se zájmem ochrany kulturně-historických hodnot,“ stojí v dokumentu, který má Výstaviště Flora Olomouc k dispozici.
Odstranění „Šneka“ současné vedení Výstaviště Flora Olomouc konzultovalo i s jedním z jeho autorů – emeritním ředitelem výstaviště Zdeňkem Štefkou.
„Také on s demolicí souhlasil. Doba, pro kterou byla tato výstavnická instalace zbudována, již minula,“ uvedla Eva Fuglíčková, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc.
„Šnek“ byl součástí Smetanových sadů od 70. let 20. století. Ve své době tvořil významný prvek zdejší Magnoliové zahrady zbudované v letech 1975 až 1977, jejími autory jsou Zdeněk Štefka a Jiří Finger.
Samotného „Šneka“ navíc původně zdobily keramické reliéfy z dílny výtvarníka Ivana Jakeše. Již v minulosti byly ovšem odstraněny. Dlouhá desetiletí tak ve Smetanových sadech stálo pouze zdevastované torzo původního díla.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818