Černovicko se baví
ČERNOVICE: Nápad uspořádat kulturně společenskou akci Černovicko se baví vznikl v roce 2007. „Místní kulturní komise, na jejíž jednání byli pozváni zástupci všech spolků a organizací, přišla s nápadem, jak stmelit naše spoluobčany. A rok 2007 byl přímo výzvou, protože na něj připadlo 450. výročí udělení práva na trhy pro Černovice. Akcí, kterou jsme společně vymysleli, žilo doslova celé město. První ročník se podařil, a tak jsme loni uspořádali 2. ročník a věříme, že i letošní 3. ročník bude úspěšný," vysvětluje Václava Šenoltová z černovické městské knihovny.
Její slova v podstatě vysvětlují úspěch v anketě Zlatá jeřabina 2008. Druhé místo, ze kterého se mohli radovat pořadatelé právě této akce, nejspíš získali 
proto, že se do příprav zapojily téměř všechny místní organizace a spolky. „Návštěvnost je velká a všichni příznivci nám proto dali svůj hlas. Všem jsme poděkovali v místním zpravodaji, poděkování je také na stránkách města. Je to pro nás zavazující a chceme do příštích let program ještě rozšířit. Finanční odměnu, která je s oceněním spojena, použijeme na další zkrášlení této akce," doplňuje Šenoltová.
Umístění v anketě rozhodně přineslo Černovicím vyšší návštěvnost, všichni si akci, která letos proběhla 8. srpna, opět vychvalovali. Organizátoři nenechali tuto skutečnost bez povšimnutí, a jako odměnu za hlasy vydali speciální číslo zpravodaje, které spolu s malým perníkovým smajlíkem rozdávali návštěvníkům hned u vstupu. Příští ročník se plánuje opět na první srpnový víkend, a sice na 7. srpna 2010. Náklady na uspořádání tohoto počinu nebyly moc vysoké, část zaplatilo město a část nákladů hradily participující spolky a organizace.
„Jedná se o nevýdělečnou akci a jde nám všem o to, aby se i v dnešní době ukázala síla soudržnosti a hrdosti na naše město. Aby se lidé dokázali sejít, pobavit se a zasportovat a nezapomenout na naše tradice," zakončuje Václava Šenoltová.
Eliška Konupková
Mohlo by vás také zajímat...
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818