Archeologové objevili u Smiřic dvě mimořádně bohatá pravěká sídliště
HRADECKO: Archeologové Muzea východních Čech v Hradci Králové a jejich spolupracovníci dokončují ve Smiřicích jeden z největších letošních záchranných archeologických výzkumů. Záměr na výstavbu haly při okraji staré labské terasy nad smiřickým nádražím zaujal pracovníky muzea už na jaře. Z okolí jsou známy archeologické nálezy už od 19. století. Samotné místo stavby vydalo první předměty pravěkého stáří při povrchových sběrech v průběhu osmdesátých let minulého století. Množství nálezů odkryté současným výzkumem, však dalece přesáhlo všechna předchozí očekávání.
Na čtyři stovky jam zde zanechali lidé v mladší době kamenné a pozdní době bronzové. První osada zde stála okolo roku 4300 před naším letopočtem. Tehdy do východních Čech zasáhla z jižní Moravy, Slovenska a Maďarska lengyelská kultura. Podle vedoucího archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslava Nováka nebyly nálezy této kultury doposud v regionu běžné: „Co do rozsahu a úplnosti nemá současný objev obdoby. Vedle keramických nádob zde zanechali tehdejší obyvatelé velké množství kamenných nástrojů. Smiřice mají i svou "venuši" - lidskou hlavičku vystupující z okraje keramické nádobky“, popisuje Miroslav Novák.
Někdy kolem roku 900 před naším letopočtem se v místech starší osady opět usadili lidé, tentokrát nositelé takzvané slezské kultury, která se svými pohřebními zvyklostmi řadí ke kulturám popelnicových polí. Východočeská muzea sice překypují archeologickými nálezy z pohřebišť té doby, ale jak vypadala tehdejší sídliště, nebylo dosud příliš zřejmé. Odkryv tohoto mladšího sídliště nemá co do rozsahu v regionu srovnání a slibuje řadu nových poznatků o pozdní době bronzové.
„Sídliště sestávalo z několika velkých nadzemních domů a z nezvykle velkého počtu zásobních jam, určených ke skladování zemědělských plodin. K pozoruhodným nálezům patří také několik pecí a kamenné formy na odlévání bronzových předmětů. V několika případech se nám podařilo dokumentovat zajímavý jev, kdy lidé pozdní doby bronzové nacházeli a zřejmě i znovu používali předměty, které po sobě zanechali jejich předchůdci o bezmála tři a půl tisíciletí dříve. S trochou nadsázky můžeme říct, že zde žili nejstarší východočeští archeologové“, uzavírá Miroslav Novák.
Tisíce nálezů nyní čeká několik měsíců laboratorního zpracování, dokumentace a nejrůznějších analýz, od kterých archeologové očekávají cenné informace o obou etapách východočeského pravěku.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818