<p>HORNÍ ŘASNICE: Kraj za Jizerskými horami pomalu procitá z pustoty i určité letargie a z opuštěnosti civilizace. Lidská sídla prožívala po staletí spíše období útrap, ale lidé se dokázali vždy znovu a znovu vzchopit a budovat domovy, které milovali a které neradi opouštěli. Je až překvapující, kolik krásných památek se na sever od preferovaných center nachází.</p> <p>Návštěvníci vyhledávají Lázně Libverda, klášter a kostel Navšrívení Panny Marie. Obnoven byl i nedaleký kostel Nejsvětější Trojice v Bílém Potoce, ten však už tolik neláká. Zanedbán zůstává dnes už jen v zapadlém koutě Jizerek pouze kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie.<br />
Hodně drobných sakrálních památek obnovil a snaží se o jejich zachování horský spolek Patron. Kostel v Horní Řasnici stále zůstával stranou, až z popudu tří obyvatel byla založena občansky prospěšná společnost pro zvelebení kostela Neposkvrněného početí. Vznikla v roce 2011 z iniciativy občanů, kterým nebyl lhostejný osud památky. Vedla je myšlenka, že si tato budova jako nejstarší v obci a její architektonická dominanta zaslouží péči a zájem. Sdružení hodlá jednak prioritně opravit vzhled objektu včetně okolí a poté vytvořit podmínky pro pravidelný kulturní a duchovní život.<br />
V obci je organizována myšlenka „Anděl pro Řasnici“, do které svými originálními výtvory přispěli například Alice Nellis, Jan Burian či David Vávra. Současně probíhá výběr finančních prostředků na záchranu stavby.<br />
„Anděl pro Řasnici“ je zcela neformální projekt, který vznikl vlastně na přání malé tříleté holčičky, která jednoho říjnového dne hledala v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Horní Řasnici „andílky“ – a nenašla. Přestože pozdější pátrání jejích rodičů zde přeci jenom jednoho anděla dětským očím odhalilo ve vitrážovém okně, kterak zvěstuje novinu Panně Marii, dětská prosba: „maminko, pozvi sem andílky!“ – již byla vyřčena a dala růst konkrétnímu projektu.<br />
A proto se maminka oné holčičky, za podpory svých nejbližších (tatínek ochotně fotí a dokumentuje) a dalších přátel, rozhodla, povolat na pomoc dvanáct osobností z kulturní sféry naší země, aby každý po svém ztvárnily „anděla“– namalovaly, vyfotily, třeba i „nakreslily tužkou na druhou stranu jízdenky cestou do stanice metra Anděl“.<br />
Řasnický kostel dokáže nadchnout právě tím, že nepůsobí velikášsky, ruka poctivého a schopného řemeslníka zde zanechala hřejivé stopy; dřevěné, ručně vyřezávané ochozy, malebné vitráže (dnes bohužel značně poškozené) a další prvky lahodící oku i srdci. Naskýtá se velká příležitost pomoci tomuto místu nejen po stránce materiální, ale také učinit něco pro to, aby se kostel opět stal prostorem pro tichá zastavení, srdečná setkávání sousedů, rozjímání a načerpání nových sil při koncertech či dalších duchovních akcích. Dnes obzvláště je třeba si vážit historie a práce našich předků. Povýšit energii, vloženou do kostela nejen tvůrčími řemeslníky, ale i prostými lidmi, kteří se sem chodili dříve modlit, na další stupeň jakési posvátnosti. Otevřít brány svatostánků v pravém slova smyslu.<br />
Společnost připravuje různé akce, kterých se zúčastňují nejen domácí, ale přijíždějí i lidé ze vzdálených míst. </p> <p>V sobotu 20. září bude v kostele koncertovat romská cimbálka Dušana Kotlára s cimbalistkou a zpěvačkou Olgou Kostelencovou, interpretkou mariánských písní s orchestrem Broln.</p> <p> Mezi mariánskými písněmi zazní i skladby vážné hudby a poslední skladba Blíž k tobě Bože můj vzpomene dirigenta ze slavné lodi Titanic.</p> <p>Zdroj: http://tales.pise.cz/…pozvani.html </p> <p>Občanské sdružení existuje dva roky, založeno bylo v létě roku 2011, v současnosti má tři členy.<br />
Hlavním cílem sdružení je zachování kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v horní Řasnici a úsilí o jeho zvelebení. To znamená, že chce dosáhnout odstranění všech nedostatků v jeho stavu a vzhledu. Za tímto účelem se snažíme získávat finanční prostředky z různých programů a grantů.</p> <p>Více podrobností: http://www.oskhr.cz/</p>
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.