46. sezona HaDivadla: od Vnímání k Představení
BRNO: „Dá se adaptovat bez radosti? Kdy vlastně celá ta krize začala?“ ptá se kolektiv HaDivadla v novém manifestu ke 46. sezoně 2020/21, jež nese název Adaptace. Soubor ji v září otevřel premiérou autorské inscenace Vnímání (režie Ivan Buraj), kterou odložil na základě březnových opatření při šíření pandemie. Rovněž na jaro původně plánovaný titul Moby Dick, který v HaDivadle aktuálně zkouší Rastislav Ballek, vytvoří svou premiérou – 8. listopadu – symbolické pojítko mezi oběma „nouzovými“ sezonními cykly.
Krizovou situaci, kterou nemoc COVID-19 v globálním prostředí zvýraznila, vnímají tvůrci HaDivadla v logické souvislosti se sítí událostí i trvajících procesů týkajících se klimatických změn, politického a společenského štěpení a ztráty důvěry v udržitelnou budoucnost. V manifestu sezony se pokoušejí akutní výzvy formulovat takto: „Ještě nedávno jasné ohraničení mezi přírodním a lidským zaniklo a my máme příležitost vidět, jak jsme všichni překrytí a jak na sobě závisíme. Žijeme v prostředí, za jehož stav spoluzodpovídáme, ale které zároveň nebude nikdy zcela pochopitelné a proto i navždy zůstane trochu mimo naši kontrolu. Je tedy nevyhnutelné začít mluvit o způsobech adaptace na tuto křehkost a provázanost – o adaptaci, která bude buď vědomá anebo nucená vnějšími okolnostmi.“ Cyklus premiér, který během sezony 2020/21 v divadle vznikne, se k daným otázkám a aktualizaci osobních i univerzálních návyků a jistot bude vztahovat. Tvůrci se vydají cestou dramatizace prozaického textu, autorskou a pohybově-zvukovou metodou a využijí i formy dlouhotrvajícího programu „výstavního“ kurátorského charakteru.
Po listopadové adaptaci Moby Dicka, v níž v režii Rastislava Balleka a výpravě Matěje Sýkory vystoupí osm mužských protagonistů, se v únoru mohou diváci těšit na další spolupráci souboru s Kamilou Polívkovou. Ta připraví adaptaci monologického románu rakouské autorky Marlen Haushoferové Zeď, díla, které je v domovině již od svého vzniku (1963) pokládáno za kultovní. Vlivné je nejen díky uhrančivému a úspornému jazykovému stylu, ale především pro radikální alegoričnost a zachycení nadčasového motivu izolace a potřeby nalézt stálý rytmus v lokálním environmentu. V květnu se se souborem při spolupráci poprvé setká režisér a autorský tvůrce Jiří Adámek. Jeho projekt, který připravuje společně s Klárou Hutečkovou, láká na sebereflexivní název Po celou dobu představení probíhá představení a v inspiraci mj. esejí francouzského filozofa Quentina Meillassouxe a knižním souborem Mysl v terénu se v návaznosti na předchozí počiny přesune k průzkumu motivu náhody, pravděpodobnosti a budoucnosti. Premiéra je v plánu na květen. Sezonu uzavře společný projekt chystaný ve spolupráci s platformou Terén. Vícedenní program v perspektivě tématu Adaptace má za cíl propojit estetické i mimoestetické zkušenosti a sdružit přednáškový, výstavní či participativní mód setkání s diváky. Odehraje se v červnu v HaDivadle.
V podzimním období sezony 2020/21 čeká HaDivadlo po předvedení Prezidentek na festivalu Divadlo v Plzni také účast na odložené 24. Divadelní Floře Olomouc, a to speciálním uvedením Woyzka na domácí scéně za účasti zájezdu olomouckého publika (16. 11.). V říjnu se obě nejnovější premiéry v režii Ivana Buraje Naši – Studie rozhovoru o klimatické krizi a Vnímání představí v pražské premiéře v Divadle Archa (21. a 22. 10.).
Nejbližší společnou akcí HaDivadla a Centra experimentálního divadla (Divadla Husa na provázku a platformy Terén) je již 18. 9. diskuzní program s názvem Vykolejit: Diskuze k (post)pandemické situaci, konaná za účasti řady hostů společenskovědních, tvůrčích, politických i environmentálních kontextů. Vlastní pokračování série Diskuzí A2 pořádá HaDivadlo 24. 9. (v návaznosti na premiéru Vnímání) – tématem je Nerůst? a vystoupí při ní vedle moderátora Matěje Metelce politoložka Kateřina Smejkalová a fyzik Prokop Hapala.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818