1620. Cesta na Horu. Výstava ke 400. výročí bitvy na Bílé hoře
PRAHA: Národní muzeum v letošním roce připravilo ke 400. výročí bitvy na Bílé hoře výstavu, která se odehrává ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea. Téma Bílé hory zpracovává ve dvou rovinách – pohledem na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618–1621 v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války, a pohledem na tzv. druhý život Bílé hory, který se vytváří brzy po samotných událostech, zejména mezi českým nekatolickým exilem, a který žije i dále, zvláště v národním příběhu 19. a 20. století.
Výstava 1620. Cesta na Horu ilustruje tehdejší situaci v zemích Koruny české – náboženskou realitu, velmocenské ambice, situaci v habsburském rodě. Velká pozornost je věnována samotné bitvě. Ta je vůbec poprvé v historii multimediálně zpracována. Bitva je rovněž zasazena do kontextu přesunu vojsk mezi Rakovníkem a Prahou v listopadu 1620, který byl dosud do značné míry opomíjen, přestože měl na výsledek nezanedbatelný vliv. Součástí výstavy jsou ukázky dobových zbraní, vojenské taktiky, charakteru armád. Výstava "1620.
Následně se výstava věnuje zatýkání, soudu i popravě představitelů povstání. Představeny jsou i materiály týkající se některých popravených či zobrazení výslechových protokolů. Velký důraz je kladen i na vývoj následné exilové situace po roce 1620, respektive 1627 po Obnoveném zřízení zemském. Návštěvníci jsou vtaženi například do vězeňské cely odsouzených těsně před popravou – ta je architektonicky upravena dle zachované podoby na Staroměstské radnici.
V druhém sále na návštěvníky čeká množství krátkých ilustrativních příkladů z filmových materiálů, které se týkají vytváření obrazu Bílé hory (Temno, Svědek umírajícího času, Čest a sláva, divadelní hra Vévodkyně valdštejnských vojsk, Putování Jana Amose a další) – a ukazuje, jak se v nich modeluje schéma vítězství a porážky, role katolické církve, národní česko-německý spor atd. Dále je téma druhého života Bílé hory prezentováno v oblastech literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu. Vystaven je např. fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí či modely děl architektů a výtvarníků jako jsou František Bílek či Stanislav Sucharda.
Cesta na Horu" má i svoji online podobu, najdete ji v sekci virtuálních výstav Národního muzea:
https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/online-vystavy
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818