125 let České filharmonie
ČR-PRAHA: V pondělí 4. ledna uplynulo 125 let od chvíle, kdy se začala psát historie České filharmonie koncertem, který řídil v Rudolfinu 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Jeho skladby provázejí od té doby národní orchestr při vystoupeních doma i v cizině.
Začátky tělesa však nebyly vůbec jednoduché. Podobně jako ve Vídni založili i v Praze filharmonii členové operního orchestru. Na rozdíl od svých rakouských kolegů, kteří jsou dodnes zaměstnanci Vídeňské státní opery a Vídeňskou filharmonii provozují jako soukromý spolek, dostali čeští hudebníci po založení filharmonie z divadla výpověď a museli se živit sami. To jim však dalo pevnou vůli a vnitřní sílu, které orchestr provázejí dodnes.
Při oslavách výročí se většinou vzpomíná na největší úspěchy, slavnostní koncerty jsou přehlídkou toho nejlepšího, co může orchestr nabídnout. Nic z toho nám současná situace neumožňuje. Má to však i své nesporné výhody: díky tiché oslavě 125 let máme čas si uvědomit, komu a čemu Česká filharmonie vděčí za své dnešní postavení. Máme čas vzpomenout si na Václava Talicha, který svou neúnavnou prací pozvedl Českou filharmonii z lokálního tělesa na orchestr světové úrovně. Na Rafaela Kubelíka, který dosáhl převedení filharmonie pod stát a po emigraci se k ní na konci kariéry vrátil, čímž symbolicky završil návrat svobody do naší země.
Máme čas uvědomit si, jak moc dokázal Karel Ančerl otevřít Českou filharmonii světu a obstát v těžké konkurenci na nahrávkách i koncertech, a připomenout si noblesu, s níž dovedl Václav Neumann orchestr k listopadu 1989 a dodal mu odvahu být živou součástí velkého dějinného okamžiku. Máme čas vrátit se jen o pár let zpátky k Jiřímu Bělohlávkovi, jehož životní příběh se naplnil návratem do čela filharmonie a přinesl orchestru zpět stabilitu a umělecký lesk.
Máme čas na to, abychom si jasněji uvědomili, že opravdovým měřítkem úspěchu není počet koncertů na slavných pódiích, hostujících hvězdných dirigentů nebo množství ocenění za nahrávky. To vše je totiž jen důsledek víry lidí, kteří nepochybují o smyslu České filharmonie od jejích počátků: muzikantů několika generací, pracovníků zázemí orchestru a také posluchačů, kteří filharmonii dávají to nejlepší v dobrých i těžkých časech. Dovolte mi proto vyslovit přání, abychom výročí orchestru prožili jako rodinnou oslavu, při které nemusí znít hudba ani bouchat šampaňské, ale rozjasní ji příběhy všech, kteří dali České filharmonii život a přivedli ji šťastně až do roku 2021.
David Mareček, generální ředitel České filharmonie
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818