Ženy v disentu v DEPO2015
PLZEŇ: V kavárně plzeňského DEPA2015 je od minulého týdne k vidění výstava s názvem Ženy v disentu. Na fotografiích jsou zde představené ženy, které se pro lepší vidinu svobodného života nebály vyjádřit svůj názor na úkor vlastního klidu a svobody. Byly tak nedílnou součástí disidentské komunity, která pomohla k nakročení ke svobodě pro celý národ.
Výstava představuje 21 žen, které svým zapojením do boje proti totalitě chtěly spoluvytvářet lepší podmínky pro život svůj i svých dětí. Příbehy i fotografie se váží ke knize rozhovorů Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent, která vyšla na podzim 2017 k příležitosti 40. výročí Charty 77 ve spolupráci Sociologického ústavu AV ČR a nakladatelství Academia.
„Do knihy jsme se pustili vpředvečer 40. výročí Charty 77, kdy jsme zjistili, že do té doby se nikdo souborně nevěnoval ženám disidentkám. Neexistovala publikace, která by přibližovala život československých disidentek. V Praze byla koncentrace protirežimně aktivních žen samozřejmě nejvyšší, ale i v regionech se našly statečné ženy, které se nebály postavit zvůli komunistického režimu. Ty kolikrát zažívaly daleko krutější represe ze strany Státní bezpečnosti než v Praze, kde byl na pět disidentů jeden estébák, kdežto v odlehlých místech republiky bylo pět estébáků na jednu disidentskou rodinu“, vysvětluje Naďa Straková, spoluautorka knihy Bytová revolta.
Obecně se na ženy disidentky ve společnosti zapomíná, nebo jim není věnovaná stejná pozornost jako mužům v disentu. Ženy v disentu nevykonávaly pouze podpůrné a servisní role, podotýká Naďa Straková: „I ženy byly velmi aktivní aktérky - pašovaly kopírky, fotodokumentovaly protirežimní události, chodily na soudy, psaly zprávy do zahraničí a díky znalosti jazyků byly ve spojení se západními tiskovými agenturami. Navíc dělaly jednu činnost v daleko vyšší míře - přepisovaly samizdat, což byla velmi nebezpečná činnost. Za tu mohly jít rovnou do vězení. Všechny činnosti byly v disentu propojené a bez nich by nemohl fungovat tak, jak fungoval a přispět k pádu komunismu.“
Výstava i kniha chtějí připomenout, jakým způsobem tyto ženy fungovaly v prostředí Charty 77 i mimo něj, v kulturním undergroundu, ve velkých městech i na venkově. Zároveň představuje ženy ukotvené v různých proudech Charty 77 – v proudu filozofickém, křesťanském, reformně komunistickém a v undergroundu.
Výstava Ženy v disentu potrvá v kavárně DEPO2015 do konce roku.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818