Zajímavá výstava o telčském panství probíhá v zámecké zahradě v Telči
TELČ: Od 3. srpna pořádá Národní památkový ústav a Národní zemědělské muzeum na státním zámku v Telči výstavu Telč v průběhu staletí. Představí telčské panství jako fungující organismus, který v minulosti spravovaly čtyři šlechtické rody. Na šestnácti panelech se návštěvníci seznámí s rozvojem panství a podobou okolní krajiny od 17. století po současnost.
Výstava je instalovaná v zámecké zahradě a potrvá do konce srpna.
Udržení honosného rodového sídla bylo velmi nákladnou záležitostí, která musela mít základ v ekonomicky dobře fungujícím hospodářském zázemí každého panství. „Pro telčské panství byl klíčový rozvoj rybníkářství a lesního hospodářství. Soustava hospodářských dvorů pak zaručovala stabilitu v systematické zemědělské produkci,“ konstatuje Martina Indrová z Národního památkového ústavu, která je kurátorkou výstavy. Utváření a modelování krajiny zde probíhalo postupně a v duchu harmonického začlenění drobné architektury a uměleckých prvků do celkové kompozice panství, které bylo po staletí protknuto hlubokou vírou jeho majitelů i obyvatel samotných, a významně ovlivněno i působením jezuitského řádu v Telči.
„Ani v 21. století krajina neztratila svou malebnost. Stále tu ještě můžeme pozorovat krajinou mozaiku doplněnou polními remízky a ostrůvky vegetace. Krajina zde vždy sloužila díky osobnostem majitelů více účelům hospodářským než reprezentativním,“ doplňuje Indrová. Přesto se na telčsku zachovalo rozčlenění krajiny na hospodářské segmenty lesa, polí, luk, i na četné památky drobné architektury, které jsou nedílně spjaté s konkrétními místy.
Výstava je jedním z výstupů projektu „Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století“, jehož výsledky přispěly k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území vybraných aristokratických panství. Zvolené lokality zastupují z hlediska krajinářského hodnotný kulturně historický potenciál perspektivně přitažlivý pro širokou veřejnost. Přesto zůstávaly mnohé z nich během posledního půlstoletí spíše opomenuty. Jedním z důvodů jsou dlouhodobé středoevropské stereotypy návštěvnických cílů soustředěné tradičně více na interiéry památkových objektů. Jejich okolí zůstává obvykle stranou veřejnosti. Na projektu a na přípravě výstavy se podíleli pracovníci územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči.
Kontakt:
Ilona Ampapová, prezentace a práce s veřejností, NPÚ ÚOP v Telči, 724 663 511, e-mail: ampapova.ilona@npu.cz, www.npu.cz/uop-telc
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818