Výstava Zhořování jako vzpomínka na profesora Zhoře
BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM: Výstava Zhořování byla zahájena 15. července v Půdní galerii Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem. Práce téměř čtyřiceti autorů, které spojuje výrazná osobnost profesora Zhoře, zde budou k vidění do 29. září 2017. Kurátorkou výstavy je Irma Charvátová, odborný dohled převzal Radek Horáček, Zhořův žák a nástupce na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Všichni vystavující se účastnili v 70. a 80. letech minulého století Zhořovy Školy výtvarného myšlení, tedy výtvarných kurzů, seminářů a workshopů zaměřených na soudobé výtvarné umění.
Byli to neprofesionální výtvarníci z různých povolání od dělnických po akademické, studenti i senioři. Vysokoškolský pedagog Igor Zhoř v té době musel nedobrovolně opustit Pedagogickou fakultu UJEP v Brně, kde učil na katedře výtvarné výchovy. Oblast amatérské výtvarné tvorby mu po dvacet let nahrazovala jeho vlastní studenty.
Na školeních a plenérech, které organizovala okresní kulturní střediska Blansko, Prostějov, Uherské Hradiště, Žďár nad Sázavou a Krajské kulturní středisko v Brně, mohl uplatnit svou erudici a jeho „terénní“ studenti s nadšením a zaujetím plnili výtvarné úkoly a vzdělávali se i teoreticky. Mnozí se pak zařadili i mezi výkonné umělce, ostatním zůstala láska k výtvarnému umění a pochopení pro jeho proměny. Nyní se scházejí na společné výstavě v roce dvacátého výročí odchodu jejich respektovaného učitele.
„Kdybych neznala Igora Zhoře, nevěřila bych, že se dá výtvarná výchova učit. Jeho pojetí spočívalo v informovanosti a vysvětlování různých autorských přístupů, v jejich začlenění do kontextu, v chápání výtvarné práce jako názoru. Vzdělaný charismatický muž, skvělý pedagog, pozitivní osobnost. Založili jsme výtvarné studio mladých, navštěvovali jsme ateliéry malířů, sochařů i restaurátorů, přibývalo výstav, besed, setkání. Pro mne osobně to byl zásah, jemuž vděčím i za inspiraci v pozdější vlastní pedagogické práci ve výtvarném oboru ZUŠ Blansko,“ říká kurátorka výstavy Irma Charvátová.
Blanensko na výstavě reprezentují: A. Bárta, A. Jandáková, E. Holoušová, I. Charvátová, J. Šimkůj, B. Nečas, P. Hamerská, P. Graham, V. Kovářová a M. Manoušek.
Výstava je otevřena denně kromě pondělí od 8 do 11:30 a od 12:30 do 16:00 hodin.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818