Výstava o zapomenuté komunitě židovských spoluobčanů v Luhačovicích,
ZLÍN: Ve čtvrtek 28. listopadu bude v Muzeu luhačovického Zálesí zahájena výstava Luhačovice a Židé, která zpracovává téma historie židovských obyvatel Luhačovic a návštěvníků luhačovických lázní židovského vyznání v průběhu staletí. Vychází z archivních dokumentů, dobového tisku a vzpomínek pamětníků. Slavnostní zahájení výstavy se koná 28. listopadu v 18 hodin v Kině Elektra a výstava potrvá až do 19. dubna 2020.
Výstava si klade za cíl seznámit veřejnost s genealogií a osudy luhačovických židovských rodin, přiblížit každodenní život obyvatel a návštěvníků židovského vyznání v Luhačovicích, vysvětlit propojení luhačovické komunity s uherskobrodskou náboženskou obcí, ozřejmit vliv židovské komunity na formování a rozvoj luhačovického lázeňství. Nepomíjí období protektorátu v Luhačovicích a zveřejňuje dokumenty, dokládající zákazy, příkazy, omezení a útlak namířené proti židovské komunitě. V neposlední řadě představuje osudy luhačovických rodin vystěhovaných do uherskobrodského ghetta a deportovaných do vyhlazovacích táborů, včetně seznamu obětí holokaustu.
Hlavní linie výstavy se zaměřuje na židovské obyvatele Luhačovic, z nichž k nejvýznamnějším patřily rodiny Sonnenscheinových a Jelínkových. Luhačovická větev obchodníků a hostinských Sonnenscheinových, žijících v místě nejméně od počátku 19. století, byla vyvražděna nacisty. Zakladatelem luhačovické linie Jelínkovy rodiny byl Jakub Jelínek, který sem přišel ze Šumic a roku 1856 založil pálenici. Jeho nejstarší syn Zikmund v mládí odešel do Vizovic, kde později založil vlastní podnik, jehož pokračovateli byli Zikmundovi synové Rudolf a Vladimír. Dalo by se tedy s trochou nadsázky říci, že světoznámá značka R. Jelínek má svůj původ v Luhačovicích. Z celkem jedenácti Jakubových dětí se luhačovické firmy ujali synové Maxmilián a Šalamoun, nejmladší z bratrů Rudolf padl v první světové válce. Zikmundův synovec Bedřich, jenž se zapojil do Obrany národa při převádění svých soukmenovců na Slovensko za druhé světové války, byl popraven nacisty. Jeho manželka a dvě malé děti zahynuly v Osvětimi.
Klientela luhačovických lázní se ve velké míře rekrutovala z ortodoxních židovských komunit z Haliče a Podkarpatské Rusi. Tato tendence vyvrcholila v době první československé republiky. Pacienti židovského vyznání však patřili k prvním návštěvníkům nově budovaných lázní již na konci 18. století, jak dokládají mimo jiné názvy některých dnes již zaniklých lázeňských budov a koupelen. Své zázemí měli luhačovičtí Židé v Uherském Brodě, v jedné z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. Měla vlastní samosprávu a působila při ní synagoga a škola, byl zde židovský hřbitov. Opakované snahy o výstavbu synagogy a o vytvoření samostatné náboženské obce v Luhačovicích se nesetkaly s úspěchem.
Kurátorka výstavy PhDr. Blanka Petráková k ní řekla: „Hlavním cílem výstavy je přinést základní informace o historii zapomenuté komunity židovských spoluobčanů v Luhačovicích, v rámci připravovaných doprovodných programů a cyklu přednášek seznamuje návštěvníky s židovskou kulturou, židovskou kuchyní a se základními principy židovského náboženství, hlavními židovskými svátky a zvyklostmi.“ Výstavu mj. doplňuje publikace, shrnující dosavadní výzkum v Luhačovicích.
Na výstavu volně navazuje i Svátek světel, přednáška Daniela Soukupa o svátcích a zvycích spjatých s židovským kalendářem, která se bude v muzeu konat 12. prosince od 16 hodin.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Začíná dvanáctý ročník celoroční soutěže ČT :D pro děti všech věkových kategorií. Tentokrát je mottem Uka dobro, a jak název napovídá, nejen úkoly, ale také inspirativními pořady, rozhovory i hrami poradí, jak pečovat o vztahy s ostatními a ukázat druhým dobro. Každý měsíc čeká na malé účastníky nový úkol, zapojit se mohou také ve science centrech po celé České republice.
MOST: Divadelní Piknik Volyně, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla se kvůli výstavbě obchodního centra na zahradě původního festivalového působiště přesune do Ústeckého kraje, konkrétně do Mostu.
ČR: Nakladatelství Galén právě vydalo knihu unikátní zpovědi dvou žen, které prožily část svého života se stejným narcistickým partnerem. Jejich příběhy doplňují autentická vyprávění dalších dvanácti žen, jež rovněž prošly zkušeností domácího násilí. Příběhy plné bolesti, strachu o děti a bezmoci v souvislosti s prokazováním psychického násilí se rozhodně nečtou lehce, ale mohou čtenáře varovat a zároveň jim pomoci.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818