pátek
26. dubna 2024
svátek slaví Oto
Vpředu zleva zástupce Českých drah Karel Otava, hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, Jan Řehounek a Pavel Fojtík, místostarosta Nymburka.
© Foto poskytl Jaromír Košťák.



Výpravčí z Kostomlat

Autor článku: 
Jaromír Košťák/mis

<p>KOSTOMLATY: Vyvrcholením připomínek 100. výročí narození Bohumila Hrabala se stala o první prosincové sobotě vzpomínková akce na železniční zastávce Kostomlaty nedaleko Nymburka. Připravil ji Jan Řehounek, znalec osobnosti B. Hrabala, zakladatel Klubu čtenářů B. H., ale sám také autor, vydavatel a především občan města Nymburka, kde se podle Hrabala zastavil čas.</p> <p>Jubilant v Kostomlatech působil v druhé polovině 2. světové války v roli výpravčího a sepisoval knihu Ostře sledované vlaky. Tentokráte byly do Kostomlat sezvány osobnosti Středočeského kraje včetně hejtmana, za České dráhy a Správu železniční dopravní cesty se dostavil Karel Otava. Nechyběla knihovnice obce Kostomlaty Lenka Michálková. Vzpomínková akce se stala pro přítomné nevšedním zážitkem také proto, že akce skončila mimořádným zastavením rychlíku R 949 Bohumil Hrabal, kterým mohli odjet nejen do Nymburka herci a hosté nevšední události. </p> <p> Červený motoráček z nymburského hlavního nádraží sotva pojal nával slavnostně naladěných cestujících, mezi nimiž byly osoby v dobovém oblečení, zřejmě nejen pamětník, ale třeba také pracovník někdejší modré armády s kleštěmi na procvakávání už zapomenutých jízdenek vytištěných na tvrdých papírových kartičkách. (Kleště tehdy sloužily také k otvírání zamčených dveří nejen při vstupu do uzavíratelných částí vagonů.) </p> <p> Kostomlatský peron byl zaplněn stánky s občerstvením, kapelou s nezbytným vozembouchem, herci z nymburského divadelního spolku Hálek, v dobových uniformách pak třeba četník s puškou a nasazeným bodákem, nádražní přednosta s personálem včetně párkra, ale také mladík v letním vojenském stejnokroji německé armády s nepostradatelnou černou helmou. Pohybovaly se tady postavy civilních detektivů v pumpkách, tedy kalhotách ukončených pod koleny, v dlouhém zimním kabátě, na hlavě s kloboukem a služebně pátravým pohledem. Bylo slyšet i němčinu.</p> <p> Do kostomlatské výdejny jízdenek byla poskládána tehdejší robustní spojovací technika, stůl přednosty se štosem bílých a modrých papírů s povídáním o akci a s úryvkem z Hrabala, ale také s příležitostnými razítky. Ty se mohly otisknout na siluetu zadní části telegrafistky osobně … ehm … místo výpravčího Hubičky. Nechybělo ani místo doličné, tedy kanape. A venku čekala na odhalení zastřená pamětní deska umístěná na hlavní části budovy, která se jako jediná odlišovala pěkně renovovanou fasádní úpravou. Započatá renovace nádražní budovy totiž zatím dál nepokročila.</p> <p> Slavnostní řečnický ceremoniál, jakož i čtené ukázky z Hrabalových Ostře slevovaných vlaků a přiblížení tehdejší doby měl na starosti Jan Řehounek. Mluvil vtipně, výstižně a zásluhou přenosové techniky jej slyšeli i ve vlaku, který tady měl pravidelnou zastávku. Na jeho pokyn se všichni otočili k moderním soupravám, potleskem a máváním je pozdravili.</p> <p> Součástí vzpomínky na B. Hrabala se stala výstavka dětských kreseb, umístěných na stěnách nádražního peronu, a nejlepší byly vyhodnoceny. </p> <p> Bohumil Hrabal, kdysi neznámý libeňský autor, byl jedním z největších českých a evropských spisovatelů dvacátého století. Vytvořil svéráznou poetiku pábitelů, vypravěčů s obrovskou fantazií, podle kterých si lidé dělají představu o Češích a o národní povaze. Svým náhlým odchodem překvapil a zaskočil naši i světovou veřejnost. „Byl jako z jiného světa, protože nepsal o české politice, ale o českém národním životě“, napsal The Daily Telegraph. Hrabal nikdy neopustil svět malých lidí a navzdory fantazii se nikdy neuchyloval do fantastika, píše Die Welt.<br />
Také všesvětový New York Times vzpomněl Hrabala: „Psal o životě obyčejných lidí a intelektuálů bizarní perspektivy. Měl rád Čechy a češtinu a tuto lásku vnesl do svých děl.“ Doma byl Hrabal znám i jako stálý host mnohých hospod a restaurací. Měl rád pivo a hospodské vyprávění. Podařilo se mu překročit hranici mezi tvůrcem a publikem. Mnoho lidí ho znalo a každý se k němu hlásil. Popularita ho unavovala, a proto občas unikal do své „hluché samoty“. Prohlašoval, že je pouze zapisovatelem anonymních hovorů, které zaslechl od ostatních. To je mýlka. Ve skutečnosti to byl jeden z nejsložitějších a nejrafinovanějších tvůrců Evropy.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?

Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!

Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
EDITORIAL
24.04.2024

ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
23.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba
Články a komentáře
24.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.

 

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
22.04.2024