Voda ve službách člověka
<p>ZUBRNICE: Soubor lidové architektury, který spadá pod územní odborové pracoviště Památkového ústavu v Ústí nad Labem, tvoří zachráněné zdejší i z okolí dovezené objekty.</p> <p>Chráněné památkové pásmo v Zubrnicích a v jejich okolí se stále rozrůstá. Je nejmladším skanzenem v Čechách a jeho vedoucí F. Ledvinka sem průběžně umísťuje další zachráněné a zrestaurované stavby či prozatím jen jejich torza. Například jako mlýn Týniště čp. 27, který v roce 1976 od „nových dosídlenců“ zakoupilo tehdejší Okresní vlastivědné muzeum v Ústí n. L. (původní zakladatel a zřizovatel skanzenu). Tento zdevastovaný objekt, který do té doby sloužil již jen pro odkládání nepotřebných věcí a popela, byl zachráněn před další zkázou, a naopak se stal jedinečnou technickou památkou v regionu severozápadních Čech. Dnes se v něm nachází expozice včetně starého českého mlýnského složení a zařízení v podobě odpovídající konci 19. století. Mlýn Týniště byl poprvé otevřen ke dnům evropského dědictví 11. září 2005. Naleznete ho na druhém okruhu prohlídkové trasy Mlýnské údolí, přístupný je od května do září denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin.</p> <p>Za Zubrnicemi, na zhruba dvou kilometrech potoka, se však nacházejí pozůstatky dalších vodních staveb, které ještě na svou úplnou obnovu čekají. Například mlýn Týniště čp. 28. Tento mlýn původně s lisovnou oleje má již dokončenou hrubou stavbu jeho roubené části přenesené z dalšího k demolici původně určeného mlýna, a to z nedaleké Homole pod Pannou. Dále sem již byla z jednoduchého umělého či „uměleckého mlýna“ (jak se tehdy těmto částečně zmechanizovaným mlýnům říkalo) v Hamrech u Hlinska přenesena mlynářská technologie, která se začíná postupně osazovat. V tomto roce budou probíhat především práce zaměřené na mlynářskou technologii a dále svépomocné práce při vymazávání spár roubené části a konzervace některých dřevěných prvků konstrukce. Vlastní mlýn by měl být dokončen v závislosti na finančních prostředcích během dvou až tří let, rekonstrukce lisovny oleje a vodní pily pak v letech následujících, vysvětluje postup prací F. Ledvinka. </p> <p>Vizualizaci celé stavby, jak bude vypadat po dokončení stavebních prací, naleznete zde. Pro ty, kteří mají nainstalovaný příslušný prohlížeč, je zde zpřístupněn zjednodušený 3D interaktivní model, který umožní prohlídku technologie tohoto „uměleckého mlýna“. Model lze libovolně natáčet, posouvat, zvětšovat a měnit způsob jeho zobrazení.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818