Velikonoce ve zlínských muzejních sbírkách
ZLÍN: V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně jsou v rámci velikonoční výstavky VAJÍČKO MALOVANĚ, Z LÁSKY DAROVANÉ k vidění desítky kraslic zdobených různými technikami. Lidové zvyky a obyčeje starého Zlína připomínají panely výstavy i doprovodný program pro děti i dospělé, jímž je tradiční ZELENÝ ČTVRTEK V MUZEU 28. března s pletením tatarů, pečením jidášků, zdobením perníčků a dalšími aktivitami. U vitrín s kraslicemi se ale zastaví každý návštěvník.
„V početných sbírkách zlínského muzea se nachází mimo jiné soubor více než dvou tisíc kraslic, zdobených velikonočních vajíček. Nejstarší vznikla v roce 1903, velká část pochází z 20. a 30. let, zastoupeny jsou i kraslice poválečné a současné,“ vysvětluje Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí. „Mezi regiony původu se nejčastěji objevuje Slovácko, Valašsko a Haná, ale své zastoupení tu mají i Jižní Čechy a Chodsko. Sbírka obsahuje vejce slepičí, kachní a husí, najdete tady i vajíčka křepelčí či pštrosí.“
Dnes už z původního barvení přírodními barvivy (kůra olše, jabloně či dubu, oves, osení, kopřivy, fryžulka aj.) zůstala v povědomí veřejnosti jen cibulová slupka, ale do konce 19. století byla příroda jediným zdrojem barev pro výzdobu kraslic. Také styly jejich zdobení se značně proměňovaly v čase. Pro region jihovýchodní Moravy bylo charakteristické zejména negativní vykrývání dekoru voskem, ale také rezervování pomocí rostlin (patronování), vyškrabování dekoru (gravírování či rýsování) a aplikace textilem, slámou anebo dalšími přírodními materiály, např. tzv. bezovou duší či jezerní sítinou (sítinování). Zajímavou raritou jsou kraslice s drobnými vzory leptanými šťávou z kyselého zelí. Součástí výzdoby batikovaných a gravírovaných kraslic byly často krátké texty a veršíky, které se různě obměňovaly. K oblíbeným patřilo například Vajíčko malé, láska veliká či Koho ráda mám, tom vajíčko dám. Nechyběly ale ani verše rozverné, jako Kůlaj sa vajíčko podle vody, enem sa nestavuj do hospody, případně Ty si synek jako pták, pomiluješ, necháš tak.
Díky kraslicím ve sbírce zlínského muzea máme také dochovány jejich nejrůznější podoby z éry socialismu – od vysloveně budovatelských, zdobených obrázky továren, holubic míru, srpů a kladiv, až po politickou satiru v říkadlech jako Radujme se, veselme se, houby máme, podělme se či Závěry 17. sjezdu plníme i do přinesených nádob. Vzácným odrazem doby s hlubším poselstvím je pak sbírková kraslice autorky Anežky Beňkové připomínající válečnou tragédii nápisem Nezapomeňme obětí Ploštiny a Již nikdy válku..
„Soudobí tvůrci dnes doplňují sbírku o kraslice zdobené drátováním, plastickým voskem, perforací či pozitivní malbou,“ doplňuje Blanka Petráková. „V současnosti spolu s rozšiřováním sbírky provádíme i její postupnou digitalizaci, aby tento mimořádný doklad lidové tvořivosti zůstal uchován i do budoucnosti.“
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818