pondělí
29. dubna 2024
svátek slaví Robert



Věda je fascinujícím dobrodružstvím

Autor článku: 
Hana Runčíková

<p>OLOMOUC: Na jeden týden od 13. do 18. dubna se bývalý jezuitský konvikt zaplnil spoustou studentů, filmařů, vědců a návštěvníků všech věkových kategorií.</p> <p>Kaple Božího těla spatřila věci nevídané, projekční sály zapraskaly ve švech, podkrovím konviktu zavoněly palačinky, káva a čaj. Nad hlavní portál byl zavěšen transparent.</p> <p>Začal 45. ročník Mezinárodního festivalu populárně-vědeckých a dokumentárních filmů Academia Film Olomouc.</p> <p>AFO se představuje<br /> Academia Film Olomouc (AFO) je jediným filmovým festivalem svého druhu u nás. V současné době patří mezi nejvýznamnější festivaly věnující se populárně-vědeckému a dokumentárnímu žánru v Evropě. Jeho cílem je nejen prezentovat pomocí audiovizuálního média nejnovější poznatky z přírodovědných, sociálně-vědních a humanitních oborů, ale také přesvědčit diváky o tom, že „věda není žádná nuda“.</p> <p>„Je už načase zvrátit tradiční představu vědy jako uzavřeného či nesrozumitelného prostoru a vědců coby jejích suchopárných arbitrů. Festival AFO je výsostným experimentem, který už několik let boří mýty o „neatraktivnosti“ vědy a skrze esteticky kvalitní snímky razantně ukazuje, že věda je především dobrodružstvím ducha a svrchovaným kulturním gestem,“ uvádí hlavní dramaturgyně festivalu Veronika Klusáková.</p> <p>Festival probíhá od roku 1966, kdy byl založen ze společné iniciativy Krátkého filmu Praha, Univerzity Palackého a Československé akademie věd. Od té doby prošel celou řadou proměn, měnila se nejen podoba festivalu a jeho koncepce, ale i způsob financování, termín a prostory konání či samotný název. Navzdory všem politickým a jiným změnám však festival přetrval. V současné době spolupracuje AFO s občanským sdružením JSAF, pořadatelem Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, přičemž se snaží, aby programy obou festivalů nebyly dublovány. Pořadatelé festivalu se snaží zvýraznit jeho mezinárodní charakter, prostor dostávají pořady produkované BBC či Discovery. AFO chce být „uměleckou encyklopedií poučných a inspirujících zážitků“, mottem se stává sousloví „Vidět a vědět“. Se svojí osobitou koncepcí a dialektickou a interaktivní – „workshopovou“ – povahou je festival v evropském měřítku unikátem.</p> <p>Kdo, co, kdy, kde a jak<br /> Hlavním pořadatelem AFO je Univerzita Palackého v Olomouci, funkci ředitele festivalu vykonává v současné době Petr Bilík z Katedry divadelních, filmových a mediálních studií, která zajišťuje organizaci festivalu. AFO sice probíhá na akademické půdě, to však není limitujícím faktorem. Naopak, festival je otevřený nejširšímu okruhu návštěvníků, kteří se tak mohou setkat nejen s filmovými profesionály a vědeckými odborníky z celého světa, ale i s otevřeným a kreativním studentským prostředím. Zároveň činí festival přístupnější i skutečnost, že akreditace účastníků (akreditace vám otevírá dveře do promítacích sálů a zároveň slouží organizátorům k přehledu o počtu návštěvníků, pozn. aut.) je bezplatná, při včasném vyřízení lze získat po dobu konání festivalu i ubytování (taktéž zdarma).</p> <p>Festival probíhá tradičně v jarních měsících. Hlavním místem konání AFO je Umělecké centrum Univerzity Palackého (budova bývalého jezuitského konviktu), program však probíhá i na jiných místech v Olomouci, jakými jsou např. Divadlo hudby, Mozarteum (v prostorách Arcidiecézního muzea) či olomoucké kluby (Jazz Tibet Club, Klub 15minut, U-KLUB).</p> <p>Organizátoři se snaží o co nejpestřejší program, a tak v něm každý rok najdeme nejen projekce dokumentárních filmů, s nimiž jsou často spojeny odborné přednášky a diskusní bloky, ale také koncerty, výstavy, workshopy a další doprovodné aktivity. Pořádáním projekcí pro školy pamatují i na nejmenší diváky a mládež a nezapomínají ani na nejširší veřejnost – během festivalu se promítá také přímo na olomouckém Horním náměstí. </p> <p>Festivalový program je rozdělen do několika tematických bloků (programových sekcí). Letos věnovali pořadatelé pozornost bioakustice, poruchám autistického spektra, anarchismu, squattingu, předchůdcům dnešního člověka, nechyběly dokumenty z oblasti „gender“ a whiteness studies“; diváci mohli poodhalit tajemství fraktálů, dozvědět se, jak vznikají fotografie korony slunce a následně si je prohlédnout v rámci unikátní výstavy.<br /> Zároveň také během festivalu probíhá Česká a Mezinárodní soutěž, kdy jsou oceňovány nejlepší populárně-vědecké počiny uplynulého roku, a to v kategoriích Nejlepší český populárně-vědecký dokument, Nejlepší světový populárně-vědecký dokument, Nejlepší snímek z produkce FAMU (Cena děkana FF UP pro nejlepší snímek z produkce FAMU), Cena diváků, Cena studentské poroty, Cena časopisu Vesmír a Cena časopisu Dějiny a současnost. Požadavky, podle kterých porota snímky posuzuje, se týkají nejen odborné úrovně, ale i dosažení určitého stupně estetičnosti a progresivity, kteréžto složky by měl kvalitní snímek ve vyvážených poměrech obsahovat.<br /> AFO také každým rokem hostí mnohé významné české i zahraniční vědecké odborníky, kteří jsou projekcím osobně účastni. Návštěvníci festivalu pak mají jedinečnou možnost vyslechnout jimi pronášené přednášky či se zúčastnit debat a diskuzí. Hlavním hostem letošního ročníku festivalu byl lord Robert Winston, britský lékař, vědec, gynekolog, emeritní profesor a televizní moderátor pořadů z produkce BBC.</p> <p>Jak se připravuje festival<br /> Přípravy dalšího ročníku AFO začínají v mnoha ohledech záhy poté, co předchozí ročník skončil; to se týká především fundraisingu, produkce či domlouvání účasti zahraničních hostů (např. návštěva lorda Winstona byla domluvena již na jaře loňského roku). Se začátkem zimního semestru (přelom září a října) vstupují do příprav festivalu studenti olomoucké univerzity (výraznou měrou se zde podílejí především studenti Katedry divadelních, filmových a mediálních studií), kteří prostřednictvím festivalového praktika dostávají příležitost získat nové zkušenosti. Podle svého zájmu a zaměření si pak vybírají, na čem by se v rámci přípravy festivalu chtěli podílet.<br /> AFO se zaměřuje především na problematiku, která není příliš reflektovaná, a kterou by bylo dobré zviditelnit. Témata programových sekcí pak navrhují jak organizátoři, tak studenti, někdy se však téma vynoří zcela nečekaně; takovým způsobem vznikla letošní sekce Svět podle Rainmana věnovaná poruchám autistického spektra, kdy prvotní impulz vyšel od rodiče dítěte s touto diagnózou, který vyjádřil názor, že této problematice není věnována dostatečná pozornost.<br /> S výběrem témat úzce souvisí i výběr jednotlivých filmů. Ten je podřízen několika kritériím: přímá souvislost s daným tématem, kvalita dokumentu, časový rozsah (stopáž), cenová i jiná dostupnost apod. K vyhledávání slouží specializované databáze, poté přichází na řadu kontakt a komunikace s jednotlivými produkcemi, žádosti o zaslání kopií, zhlédnutí filmů a jejich následné (ne)zařazení do užšího výběru. „Bohužel filmů je vždy více než času, takže je to někdy docela zajímavý boj,“ říká s úsměvem Veronika Klusáková.<br /> Filmy do Mezinárodní a České soutěže přihlašují jejich tvůrci (producent, režisér) či distributor, přičemž snímky musejí splňovat stanovené podmínky. O tom, které filmy budou vybrány do soutěže, rozhoduje programová rada festivalu. Verdikt o vítězných snímcích pak vynáší v průběhu samotného festivalu odborná porota. Letos se do soutěže přihlásilo asi 150 – 200 českých snímků a 250 – 300 filmů zahraniční produkce; z nich postoupilo do soutěží 32 snímků (z obou kategorií rovným dílem 16 snímků).<br /> Festival je třeba také nějak financovat. Fundraising probíhá po celý rok. AFO podporuje v první řadě Univerzita Palackého coby hlavní organizátor a místní správa – Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj. Další prostředky poskytuje Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo kultury. Soukromými sponzory festivalu jsou pak zpravidla organizace a firmy, které mají nějaký vztah k univerzitě nebo sídlí v Olomouci či Olomouckém kraji; již tradičním partnerem je tak např. firma OHL ŽS. Organizátoři jsou si vědomi, že sehnat dostatečné množství financí nebude ani nadále příliš snadné. „Sponzorů je čím dál méně a méně. Myslím, že i pro příští rok bude extrémně těžké přesvědčit sponzory, že má smysl investovat peníze do akce typu Academia Film Olomouc,“ podotýká dramaturgyně festivalu. Rozpočet letošního ročníku činil asi 4,5 mil., což je oproti minulému roku mírný propad.</p> <p>Vidět, slyšet, přečíst… a vědět<br /> Festival má také své mediální partnery; těmi hlavními byli pro letošní rok Česká televize, server Aktuálně.cz či ATHENA WEB. O dění během festivalu informují festivalový deník AFOhled, ve spolupráci s Českou televizí jsou vysílány festivalové minuty (letos mimořádně povedené, pozn. aut.).<br /> Pravidelně vycházejí tiskové zprávy, které jsou následně v anglické verzi prostřednictvím festivalové databáze rozesílány do zahraničí. „Touto cestou se nám letos podařilo získat jednoho z hlavních mediálních partnerů, jímž je právě ATHENA WEB,“ sděluje media manager Tomáš Jirsa. Jedná se o vědeckou společnost disponující obrovskou internetovou databází populárně-vědeckých snímků, která mj. monitoruje světové festivaly jako je AFO. „Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo navázat hlubší spolupráci,“ dodává Jirsa.<br /> Nepominutelnou složkou propagace je samozřejmě tisk, zájem médií, který v posledních letech k radosti organizátorů vzrůstá – navzdory tomu, že jde o akci poněkud jiného rázu, než je v našem prostředí běžné.<br /> Další způsob, jak o sobě dát vědět, představuje internet. Kromě oficiálních webových stránek tak mohou potenciální zájemci najít AFO na Facebooku či YouTube, jiný pohled na festivalové dění pak nabízí studentský blog.<br /> A naopak, prostřednictvím internetu získávají organizátoři zpětnou vazbu od návštěvníků. Někdy jsou ohlasy diváků bezprostřední, jindy přicházejí až po skončení festivalu v podobě e-mailů. Podle organizátorů převažují pozitivní reakce: „Moc nás potěšilo, když přišel vedoucí guestservisu děkovný mail od lorda Winstona, který byl velmi nadšený z návštěvy Olomouce a festivalu. Což je něco, čeho si velmi vážíme.“</p> <p>Když festival skončí…<br /> Po skončení festivalu přicházejí na řadu festivalové ozvěny, které se konají jak v ČR, tak i na vybraných místech v Evropě. Ty ale nedosahují takového rozsahu, jak by si organizátoři představovali. „Je obtížné filmy pro ozvěny znovu sehnat a zafinancovat práva. Rádi bychom to ale změnili a ozvěny poněkud rozšířili, aby i lidé, kteří na festival do Olomouce nemohli dorazit, měli možnost se s filmy seznámit.“<br /> Další plány se týkají hledání větších prostor, kde by bylo možné festival pořádat, neboť současné kapacity jsou se zvyšujícím se počtem návštěvníků nedostačující a sály během projekcí přímo praskají ve švech. „Rádi bychom také rozvíjeli i naši vlastní publikační činnost spojenou s populárně-vědeckým žánrem, který u nás ještě stále není příliš známý, ať už ve své současné či minulé podobě,“ podotýká Veronika Klusáková. Tomáš Jirsa pak hovoří o své představě vydávání tematických sborníků spojených s programovými sekcemi. „Všechno to jsou záležitosti, které jsme chtěli realizovat už dříve, ale nebyly na to prostředky ani kapacity. Podobně je škoda, že vítězné filmy nemohou vyjít např. v edici nějakého časopisu či vydavatelství. Na tom bychom také rádi zapracovali, je to pro nás výzva,“ dodává.</p> <p>Festival skončil… ať žije festival!<br /> Jaký tedy byl 45. ročník Academia Film Olomouc?<br /> Festival slavnostně začal v kapli Božího těla, kde byla předána hlavnímu hostu festivalu lordu Robertu Winstonovi Cena za celoživotní přínos popularizaci vědy. Později zde festival i skončil předáváním cen vítězným filmům, přičemž letos poprvé nebyla udělena Cena studentské poroty. Oba slavnostní akty se nesly v „experimentálním“ duchu, kdy britský chemik a popularizátor vědy Michael Londesborough názorně předvedl, jak vytvořit hmotu podobnou zemskému jádru či připravit zmrzlinu pomocí kapalného dusíku.<br /> Kaple však po zahajovacím symbolickém výbuchu zažila i další nečekané události. Vzhledem k tomu, že první polovinu festivalu poznamenalo nepříznivé počasí, byly např. koncerty, které se měly konat na nádvoří Uměleckého centra UP, přesunuty právě do kaple Božího těla. Návštěvníci měli jedinečnou příležitost zjistit, jak to vypadá, když barokním prostorem s honosnou výzdobou zazní beatbox a elektronická hudba. V pátek se ale počasí umoudřilo a projekce pod širým nebem tak mohly na Horním náměstí sledovat stovky diváků.<br /> Zájem ze strany veřejnosti byl letos enormní: všech filmových projekcí, besed, výstav a koncertů se zúčastnilo 13 800 diváků a oproti loňskému se roku se zvýšil i počet akreditovaných diváků, který dosáhl úctyhodného čísla 1919. Bylo promítnuto 127 snímků, přičemž velký zájem ze strany návštěvníků podnítil opakované projekce vybraných filmů, především ze sekce o autismu.<br /> Na festival dorazilo všech 106 hostů, kteří přislíbili svoji účast. Situace v letecké dopravě zapříčiněná výbuchem islandské sopky sice zkomplikovala jejich příjezd na festival a následný návrat, nakonec ale všichni v pořádku dorazili do své vlasti.<br /> O všechno se pak staral pracovní štáb čítající asi 150 lidí – ředitelem festivalu počínaje a studenty roznášejícími noviny konče, přičemž se nesmí zapomenout ani na personál improvizované kAFOpalačinkárny a čajovny.<br /> Jako největší úspěch hodnotí organizátoři účast lorda Winstona, který vzhledem ke své časové vytíženosti mohl pobýt v Olomouci pouze dva dny. „Jsme rádi, že pozvaní hosté přijeli a strávili s námi v Olomouci skvělý týden. Byli velmi příjemní, komunikativní a velmi ´nehvězdní´, ačkoli většina z nich patří mezi špičky ve svém oboru,“ podotýká Veronika Klusáková. Další radost přichystaly organizátorům divácky úspěšné bloky o anarchismu a squattingu, přičemž panelové diskuze trvající více než dvě hodiny se účastnilo nejen spousta diskutujících diváků, ale i osobnosti jako Michael Kocáb a Matěj Stropnický, dorazili dokonce i samotní squatteři, kteří se zpravidla podobným akcím spíše vyhýbají. Až nečekaně divácky úspěšné byly také sekce o autismu a také bioakustice. „Z této sekce mám osobně velkou radost, naplňuje totiž to, čeho se snažíme už od začátku dosáhnout, propojuje přírodovědné a humanitní obory, přičemž nazírá problematiku z mnoha úhlů pohledu,“ pochvaloval si Tomáš Jirsa.</p> <p>Pro ty z vás, kteří se na festival nedostali, je tu dobrá zpráva:<br /> Příští ročník festivalu Academia Film Olomouc se bude konat již tradičně ve druhé půli dubna a organizační tým udělá opět vše pro to, aby ukázal to nejlepší ze světa populárně-vědeckého filmu a přivezl do Olomouce špičkové odborné kapacity, které přesvědčivě ukazují, že věda je především fascinujícím dobrodružstvím ducha.</p> <p>Více informací na www.afo.cz</p>

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
29.04.2024

POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
29.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?

Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!

Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
EDITORIAL
24.04.2024

RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.

Středočeský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Vzdělávání
Co se děje
29.04.2024