V Polné představují vzácné renesanční šperky
POLNÁ: Městské muzeum v Polné u Jihlavy vydalo publikaci, která poprvé prezentuje jednu z nejcennějších součástí jeho sbírek – zlaté a stříbrné klenoty z počátku 17. století. Soubor 28 šperků byl nalezen v létě roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v Polné. Jde o jediný dochovaný poklad tohoto druhu u nás.
České umění na přelomu 16. a 17. století patřilo k nejlepšímu v Evropě. Vděčilo za to císaři Rudolfovi II., který z Prahy učinil své sídlo a pozval do něj věhlasné umělce. Panovníkův dvůr se záhy stal i střediskem obchodu s krásnými věcmi, mezi něž patřily i šperky. „Náročně zpracované zlatnické výrobky byly běžnou součástí oděvů šlechty, jež je nakupovala ve velkém. Do dnešní doby se jich však dochovalo málo a většinou jsou chloubou zahraničních sbírek,“ objasňuje editor a spoluautor publikace Jan Štěpánek a doplňuje: „I díky Zejdlicům však máme to štěstí, že um tehdejších mistrů můžeme obdivovat také u nás. S kolegy jsme provedli rozsáhlý archivní a srovnávací výzkum, který si tento konvolut jistě zaslouží.“
Kniha s názvem Malý poklad z velkého světa: renesanční šperky rodu Zejdliců ze Šenfeldu, zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru 28 manýristických šperků, který byl nalezen roku 1916 v hrobce rodu Zejdliců v děkanském kostele v Polné u Jihlavy. Má 80 stran a obsahuje více než 50 barevných fotografií, včetně detailních záběrů na práce rudolfínských šperkařů. Je dílem historiků Dany Stehlíkové, Filipa Plašila a Jana Štěpánka, kteří na publikaci pracovali dva roky. Ve třech kapitolách seznamují čtenáře s dějinami rodu Zejdliců, posléze s okolnostmi nálezu, a nakonec se zhodnocením samotných klenotů.
„Jsem ráda, že se nám pro projekt podařilo získat vynikající odborníky a díky nim dokázat, že i v malém muzeu na Vysočině se mohou ukrývat cenné a v mezinárodním kontextu zajímavé předměty,“ říká ředitelka Městského muzea Polná Alena Vyskočilová a dodává: „Název knihy je skutečně symbolický. Autorskému týmu se totiž podařilo vypátrat, že některé ozdoby jsou dílem zlatníků ze Švábského Gmündu. Jiné pochází až ze Sedmihradska. Jde tedy skutečně o malý poklad z velkého světa.“ Podle jejích slov měla být součástí projektu i výstava. S ohledem na komplikovanost příprav v souvislosti s onemocněním COVID-19 bylo ovšem rozhodnuto o jejím odložení na některou z dalších sezon.
Mohlo by vás také zajímat...
BOHUMÍN: Třicátá léta minulého století v Bohumíně, polský zábor, druhá světová válka a Bohumín součástí velkogermánského Reichu, osvobození. Témata, která v Bohumíně nabídl historik Ondřej Kolář. Besedou (16. dubna) spolek Maryška přispěl k programu připomínky 79. výročí konce 2. světové války v Evropě.
HRADEC KRÁLOVÉ: Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
ČR-ZAHRANIČÍ: Sympatický Američan z Ohia žije už 30 let ve Všenorech za Prahou. Nejdéle ze všech míst, kde zatím bydlel. Do Česka ho přivedla vášeň badatele – muzikologa, který svou dráhu zasvětil Antonínu Dvořákovi. Proto se také naučil skvěle česky. Hned v předsíni doma u něj narazíte na police plné knih o hudbě a o Dvořákovi zejména, knihovnu s dalšími tituly najdete i v kuchyni a tak dále…. On sám je autorem několika knih o Dvořákovi (Rethinking Dvořák, Dvořákovská místa, Manželské páry Dvořákovi a Hlávkovi) a na další knize pracuje. Do naprostých detailů zná nejen dílo, ale i obdivuhodnou životní cestu tohoto českého a zároveň světového skladatele. Zajímavý je ale i osobní příběh Davida Beveridge.
ČR: Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila jubileum zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v souvislosti s realizací grantového projektu “Etablování stávající struktury Asociace profesionálních divadel ČR v kontextu proměny sektoru živého umění v důsledku pandemie koronaviru”, podpořeného z programu Fondů EHP 2014-2021.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818