V Národním muzeu začala Doba genová
PRAHA: Zajímalo by vás, jak vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? Nebo k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Pak byste si rozhodně neměli nechat ujít výstavu s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.
Výstava Doba genová atraktivní formou přibližuje vývoj zkoumání DNA a zároveň představuje využití této molekuly na praktických příkladech. Návštěvníci se tak seznámí s prvními vědci, kteří se genetikou začali zabývat, dozví se, že vzorek DNA lze izolovat i z takových materiálů, jako je třeba vaječná skořápka, nebo k čemu všemu se tento výzkum využívá v Národním muzeu. Pomocí interaktivních modelů bude vysvětlena podstata molekuly DNA a návštěvníci se také dozvědí, z čeho je složená, jak se dá porovnávat mezi odlišnými organismy či jakým způsobem se dědí. K vidění bude také nadrozměrný model šroubovice DNA a na skládačce DNA řetězců si procvičíte základní pravidla struktury DNA.
Návštěvníkům se navíc naskytne jedinečná možnost seznámit se s prací výzkumníka Národního muzea. Prostřednictvím animací, ukázkových videí a vystaveného moderního přístrojového vybavení se tak dozvíte, jakým způsobem je dnes možné DNA získávat a následně ji zkoumat.
„DNA je sama o sobě velmi komplexním a složitým tématem, a právě proto jsme se rozhodli, že ho našim návštěvníkům přiblížíme hravou a moderní formou. Výstava tak jistě zaujme nejen svými interaktivními prvky, ale třeba i ukázkovými příklady využití DNA ve výzkumu. Například ověřováním, zda ve své oblíbené restauraci se sushi dostáváte pravého tuňáka nebo jeho levnější náhradu,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Snaha rozpoznávat jednotlivé organismy a porovnávat je pomocí společných rysů tu byla odjakživa. Opravdová revoluce však nastala až v druhé polovině 20. století s objevením DNA a s rozvojem molekulární genetiky. Výstava Doba genová návštěvníky seznámí s touto fascinující molekulou, která je neodmyslitelnou součástí každého z nás.
Výstava bude návštěvníkům otevřena od 19. července do 18. září tohoto roku a budou ji doprovázet i různé speciální programy jako například komentované prohlídky nebo akce s názvem Aspoň na víkend zavítej do genetické laboratoře. Veškeré informace o programech, otevírací době či vstupném naleznete na webových stránkách www.nm.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818