V Brně vzniká pobočka Paměti národa
BRNO: Kancelář a hlavně studio pro natáčení vzpomínek pamětníků. Takové zázemí poskytne projektu Paměť národa bývalá káznice na Cejlu. Jihomoravská pobočka doplní existující regionální centra v Plzni, v Hradci Králové, Olomouci a Zlíně.
„Uvědomujeme si, že každá oblast má svou specifickou historickou paměť, kterou z Prahy nemůžeme dohlédnout,“ říká k tomu koordinátor regionálních poboček Martin Kroupa.
Zachycení dějinných událostí 20. století prostřednictvím vzpomínek pamětníků. Tomuto cíli se nezisková společnost Post Bellum věnuje už deset let. U příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa slavnostně otevřela svou novou pobočku v brněnské Káznici. „Jsme často svědky toho, že se vzpomíná na otce zakladatele, ale v zapomnění upadají příběhy obětí, které byly přineseny na oltář toho, že dnes žijeme ve svobodné, demokratické zemi. Z toho důvodu zakládáme aktivní regionální pobočky a tyto vzpomínky dokumentujeme. Je mezi námi ještě několik set lidí, kteří pamatují události druhé světové války a padesátých let. Jsme poslední generace, která je může zaznamenat,“ vysvětluje Kroupa.
Zatímco v Praze vznikne zhruba 300 nahrávek za rok, v Brně jich dosud bylo pořízeno jen 20. Tento deficit by nová pobočka měla začít vyrovnávat. „Je to pobočka pro celý Jihomoravský kraj, časem bychom proto chtěli natáčet i v dalších městech, v Mikulově, Znojmě. Potřebujeme co nejrychleji dotočit spoustu lidí, na které máme kontakty a jsou skutečně velmi staří,“ upřesňuje Kroupa.
V Káznici vznikne kancelář a nahrávací studio, které je možné složit a převážet. „Nahrávací systém umožňuje pořídit kvalitní audiovizuální záznam, při kterém je pamětník snímán z několika úhlů. Nahrávky jsou použitelné například v pořadech České televize, při různých promítáních, výstavách a podobně,“ přibližuje ředitel nové pobočky David Butula.
Paměť národa je největší veřejná sbírka svědectví pamětníků 20. století. Od jejího založení v roce 2008 ji buduje nezisková společnost Post Bellum spolu s partnery – Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů. Portál obsahuje příběhy válečných veteránů, odbojářů, politických vězňů, ale i těch, kteří diktaturám sloužili. Z Paměti národa vycházejí další projekty: rozhlasové pořady, výstavy, knihy, filmy, vzdělávací programy pro děti.
Víte o někom, jehož příběh by neměl být zapomenut? Pošlete tip přímo řediteli jihomoravské pobočky Paměti národa Davidu Butulovi na e-mail david.butula@postbellum.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818