PARDUBICE: Celoživotní skaut, odbojář, který přežil trest smrti vynesený gestapem i soud za velezradu, autor obrovské sbírky ručně vyráběných vojenských figurek, cestovatel. Lubor Šušlík před nedávnem oslavil devadesátiny a o uplynulém víkendu převzal v pardubickém Skautském centru Vinice nejvyšší skautské vyznamenání, Řád Stříbrného vlka.
Žijících držitelů tohoto řádu může být nejvýše dvanáct. Jeho dobrodružný život dobře charakterizuje věta, kterou řekl v rozhovoru s Aktuálně: „Anděl strážný se kvůli mně chudák nalítal.”
Lubor Šušlík, skautským jménem Bill, se narodil v roce 1928 do rodiny bývalého ruského legionáře a důstojníka československé armády a se skautingem začal o deset let později v Uherském Hradišti. Již tehdy se zapojil do pomoci bližním – spolu s dalšími skauty pomáhali lidem, kteří museli odejít ze Sudet, se zajištěním noclehu a jídla.
V roce 1939 se celá rodina odstěhovala do Prahy, kde Lubor Šušlík navázal kontakty s místními skauty působícími pod hlavičkou Klubu českých turistů. Vedoucím jednoho z oddílů se stal již v šestnácti letech.
Ke konci války byl totálně nasazen, mimo jiné kopal zákopy na Hlučínsku a působil zde jako tzv. stovkař, tedy tlumočník pro stovku chlapců, které dostal na starost. Díky této funkci měl volnější pohyb a mohl získávat informace o opevnění. Během ústupu Němců z Hlučína pravděpodobně zachránil kasárny před demolicí, když přeřezal dráty vedoucí k nachystaným bednám s granáty.
V dubnu 1945 byl zatčen v Olomouci na nádraží a v rychlém soudu, tzv. Sondergericht, odsouzen k smrti za neoprávněné držení zbraní a podezření z partyzánství. Díky zmatku blížícího se konce války ale popraven nebyl. Šťastnou náhodou se dostal do Prahy, okamžitě se zde zapojil do skautské činnosti a zúčastnil se Pražského povstání, ve kterém bránil Rozhlas nebo vyprovázel německé jednotky z města.
V roce 1949 se zapojil do tajné akce Norbert, jejímž cílem bylo svrhnout komunistický režim a dovést zemi ke svobodným volbám. Akci však infiltrovali příslušníci StB, účastníci byli pozatýkáni a Šušlíkovi hrozilo až dvacet pět let za velezradu. Nakonec byl osvobozen díky dopisu na rozloučenou, který napsal po zatčení Gestapem v roce 1945 svým rodičům. Jedna z lidových soudkyň totiž přišla ve válce o dva syny.
Komunistický režim mu znemožnil studia – jen díky přímluvě profesorky si mohl udělat maturitu – i profesní postup, vykonával tedy převážně dělnické profese.
V roce 1968 se účastnil obnovy Junáka a založil skautský oddíl v Chocni, kde pracoval v Leteckých závodech. Na obnově skautingu se podílel i po roce 1989, zastával funkce v okresní i krajské radě Junáka nebo v jeho historickém odboru.
V pevnosti Dobrošov u Náchoda je k vidění expozice více než 1 300 figurek československých vojáků z období před druhou světovou válkou a 130 koní, které vlastnoručně vymodeloval. Přestože mu za sbírku kupci nabízeli vysoké částky, věnoval ji, jak sám uvádí, své vlasti.
Další zajímavosti ze života Lubora Šušlíka:
Odkazy:
https://www.skautskyinstitut.cz/stories/lubor-suslik-1928/
Řád Stříbrného vlka
Uděluje se již od roku 1919 skautským osobnostem za mimořádné zásluhy o rozvoj a šíření skautských myšlenek a dlouholetou nebo celoživotní službu ve skautském hnutí. Od roku 2003 je nejvyšším skautským Řádem Junáka – svazu skautů a skautek ČR, udělovaným jeho členům – mužům. Řád Stříbrného vlka se uděluje doživotně, počet jeho žijících držitelů může být nejvýše dvanáct.
Kontakt: Barbora Trojak, tisková mluvčí | tel. +420 731 403 647 | mail: barbora.trojak@skaut.cz
Junák – český skaut je největší výchovnou organizací pro děti a mládež v Česku. Za posledních 12 let se počet skautek a skautů v zemi zvýšil ze 40 tisíc na více než 60 tisíc. Skauting vede k formování charakteru, přináší mladým lidem dobrodružství a partu kamarádů. Je největším hnutím mladých na světě – hlásí se k němu 50 milionů dětí, mladých lidí a dospělých dobrovolníků ve 216 zemích světa.
Více na www.skaut.cz
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.