pondělí
10. prosince 2018
Svátek slaví: Julie
Libor Šišlík jako skautský vedoucí
© Archiv autora



Unikl gestapu, bojoval o Rozhlas, komunisté ho soudili pro velezradu. Lubor Šušlík je novým držitelem nejvyššího skautského vyznamenání

PARDUBICE: Celoživotní skaut, odbojář, který přežil trest smrti vynesený gestapem i soud za velezradu, autor obrovské sbírky ručně vyráběných vojenských figurek, cestovatel. Lubor Šušlík před nedávnem oslavil devadesátiny a o uplynulém víkendu převzal v pardubickém Skautském centru Vinice nejvyšší skautské vyznamenání, Řád Stříbrného vlka.

Autor článku: 
Barbora Trojak

Žijících držitelů tohoto řádu může být nejvýše dvanáct. Jeho dobrodružný život dobře charakterizuje věta, kterou řekl v rozhovoru s Aktuálně: „Anděl strážný se kvůli mně chudák nalítal.”

Lubor Šušlík, skautským jménem Bill, se narodil v roce 1928 do rodiny bývalého ruského legionáře a důstojníka československé armády a se skautingem začal o deset let později v Uherském Hradišti. Již tehdy se zapojil do pomoci bližním – spolu s dalšími skauty pomáhali lidem, kteří museli odejít ze Sudet, se zajištěním noclehu a jídla.

V roce 1939 se celá rodina odstěhovala do Prahy, kde Lubor Šušlík navázal kontakty s místními skauty působícími pod hlavičkou Klubu českých turistů. Vedoucím jednoho z oddílů se stal již v šestnácti letech.
Ke konci války byl totálně nasazen, mimo jiné kopal zákopy na Hlučínsku a působil zde jako tzv. stovkař, tedy tlumočník pro stovku chlapců, které dostal na starost. Díky této funkci měl volnější pohyb a mohl získávat informace o opevnění. Během ústupu Němců z Hlučína pravděpodobně zachránil kasárny před demolicí, když přeřezal dráty vedoucí k nachystaným bednám s granáty.
V dubnu 1945 byl zatčen v Olomouci na nádraží a v rychlém soudu, tzv. Sondergericht, odsouzen k smrti za neoprávněné držení zbraní a podezření z partyzánství. Díky zmatku blížícího se konce války ale popraven nebyl. Šťastnou náhodou se dostal do Prahy, okamžitě se zde zapojil do skautské činnosti a zúčastnil se Pražského povstání, ve kterém bránil Rozhlas nebo vyprovázel německé jednotky z města.
V roce 1949 se zapojil do tajné akce Norbert, jejímž cílem bylo svrhnout komunistický režim a dovést zemi ke svobodným volbám. Akci však infiltrovali příslušníci StB, účastníci byli pozatýkáni a Šušlíkovi hrozilo až dvacet pět let za velezradu. Nakonec byl osvobozen díky dopisu na rozloučenou, který napsal po zatčení Gestapem v roce 1945 svým rodičům. Jedna z lidových soudkyň totiž přišla ve válce o dva syny.
Komunistický režim mu znemožnil studia – jen díky přímluvě profesorky si mohl udělat maturitu –  i profesní postup, vykonával tedy převážně dělnické profese.  

V roce 1968 se účastnil obnovy Junáka a založil skautský oddíl v Chocni, kde pracoval v Leteckých závodech. Na obnově skautingu se podílel i po roce 1989, zastával funkce v okresní i krajské radě Junáka nebo v jeho historickém odboru.

V pevnosti Dobrošov u Náchoda je k vidění expozice více než 1 300 figurek československých vojáků z období před druhou světovou válkou a 130 koní, které vlastnoručně vymodeloval. Přestože mu za sbírku kupci nabízeli vysoké částky, věnoval ji, jak sám uvádí, své vlasti.

Další zajímavosti ze života Lubora Šušlíka:

  • Oddíl pražská Pětka (později Padesátka), který Šušlík založil, získal jako celek skautský stříbrný kříž za činnost ve válce, což bylo nejvyšší vyznamenání za zásluhy, které nekončily smrtí.
  • I po letech se vejde do své skautské uniformy ušité v roce 1945.
  • Po roce 1989 si Lubor Šušlík udělal průvodcovské zkoušky a díky tomu, že uměl pět jazyků, začal provádět po celém světě. V roce 1995 se kvůli jednomu z účastníků zájezdu dostal znovu do vězení, když v Bangkoku čelil podezření ze špionáže.
  • Na každé figurce vojáčka nebo koně, které odlívá s pryskyřice, stráví Šušlík i s nabarvením asi tři hodiny, výroba sbírky tedy zabrala již tisíce hodin.

Odkazy:

https://www.skautskyinstitut.cz/stories/lubor-suslik-1928/

https://www.ustrcr.cz/uvod/vzdelavaci-projekt-pamet-a-dejiny-totalitnich-rezimu/skauti-v-protikomunistickem-odboji/lubor-suslik/

Řád Stříbrného vlka

Uděluje se již od roku 1919 skautským osobnostem za mimořádné zásluhy o rozvoj a šíření skautských myšlenek a dlouholetou nebo celoživotní službu ve skautském hnutí. Od roku 2003 je nejvyšším skautským Řádem Junáka – svazu skautů a skautek ČR, udělovaným jeho členům – mužům. Řád Stříbrného vlka se uděluje doživotně, počet jeho žijících držitelů může být nejvýše dvanáct.

 

Kontakt: Barbora Trojak, tisková mluvčí | tel. +420 731 403 647 | mail: barbora.trojak@skaut.cz

Junák – český skaut je největší výchovnou organizací pro děti a mládež v Česku. Za posledních 12 let se počet skautek a skautů v zemi zvýšil ze 40 tisíc na více než 60 tisíc. Skauting vede k formování charakteru, přináší mladým lidem dobrodružství a partu kamarádů. Je největším hnutím mladých na světě – hlásí se k němu 50 milionů dětí, mladých lidí a dospělých dobrovolníků ve 216 zemích světa.

Více na www.skaut.cz

Mohlo by vás také zajímat...

ČR, PRAHA: Unikátní sběratelská kolekce "Muži 28. října", vytvořená na počest 100. výročí vzniku Československa, se poprvé dostane do soukromých rukou. Vydání se symbolickým pořadovým číslem 1918 bude vydraženo a výtěžek věnují autoři na charitu. Celkem vznikne 100 publikací s číslováním 1919 až 2018.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Lidová kultura, Živé umění
Co se děje
10.12.2018


BRUSEL-BROUMOV: Je to právě 300 let, co se začalo se stavbou osmi unikátních kostelů na Broumovsku, které navrhl Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Právem jsou považovány za barokní perly regionu a usiluje se proto nejen o jejich obnovu, ale i o zápis na seznam evropského kulturního dědictví UNESCO. K významnému výročí byl vydán speciální charitativní kalendář, který byl slavnostně představen až v Bruselu.

Královéhradecký kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
10.12.2018

ČR: V rámci fotografické výstavy Andrej Pešta: Mire sveti / Světy Andreje Pešty vyhlašujeme fotografickou soutěž, která v obrysech na tvorbu Andreje Pešty navazuje. Andrej Pešta byl jako fotograf činný především v období let 1950 – 1980. Hlavním tématem jeho tvorby se stala Peštova rodina a nejbližší přátelé.

Celá ČR, Jihomoravský kraj
Soutěže a festivaly
Co se děje
10.12.2018

ČR: Nový evropský projekt Roundabout Europe, jehož spoluorganizátorem je Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA se svým festivalem KoresponDance, přináší skvělou příležitost pro umělce a soubory zaměřené na outdorové živé umění.

Celá ČR, zahraničí
Vzdělávání, Živé umění
Zpráva týdne, Co se děje
10.12.2018