Knihy, literatura, média

Kutilství je v současnosti obecně vnímáno jako součást české národní identity, jako český národní rys, který odkazuje ke specifické historické zkušenosti a paměti národa. Představa kutilství jako českého národního rysu odkazuje ke zkušenosti s každodenností v období socialismu, zejména za normalizace, ale má kořeny, jež sahají mnohem hlouběji.

Více informací získáte na internetové stránce: www.mojeceskaskola.cz/soutěž.

O spolku Moje česká škola

Ve spolku Moje česká škola vytváříme portál pro rodiče a učitele dětí českých krajanů. Budujeme místo, kde zájemci na jednom místě najdou přehledně informace a materiály, které jim pomohou učit děti česky a udržovat kontakt s českou kulturou a národní identitou.

 

Na www.jedensvetonline.cz mohou již dnes diváci a divačky zhlédnout deset vybraných filmů z letošního ročníku festivalu a více než šedesát dokumentů s lidskoprávní tematikou. Streamovací platforma se ke svému publiku vrací v novém kabátě, vycházejícím z nové vizuální identity, kterou festival zveřejnil na přelomu roku. VOD Jeden svět online nabízí unikátní sbírku filmů, převážně dokumentů, které diváci*čky nikde jinde nenajdou. Složení filmové nabídky vybírají dramaturgové*yně festivalu Jeden svět.

Mezi desítkou vybraných filmů z letošního ročníku nechybí film z mezinárodní soutěže Venezuela: Země ztracených dětí. Observační dokument natočený ve venezuelských slumech zblízka ukazuje, jak v zemi sužované chudobou, hladem a násilím dopadá dlouhodobé zanedbávání infrastruktury na ženy a děti.

Snímek Extremisti.br získal na festivalu Cenu poroty Václava Havla za nejlepší film, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv. Mapuje prostředí krajně pravicových hnutí v Brazílii. Obsáhlá sonda do praxe těchto extrémistů představuje portrét politické radikalizace a současných podob internetové propagandy a fake news, které dokáží mobilizovat masy.

„Film ukazuje, že používání sociálních sítí a nových technologických nástrojů může být manipulativní, vytvářet rozpory, podněcovat k násilí, diskreditovat a podkopávat základní demokratické instituce. Na příkladu jednoho konkrétního státu snímek vypráví varovný příběh o tom, kam to s námi může dojít, pokud nebudeme bojovat proti dezinformacím,“ okomentovala porota své rozhodnutí.

Dokument Pod damašských nebem je zástupcem festivalové sekce Blízký východ. Pojednává o skupině syrských umělkyň, které se rozhodly vytvořit na základě autentických výpovědí divadelní představení, které má upozornit na patriarchální násilí v tamnější společnosti. Proces vzniku unikátního díla je však zároveň portrétem zvnitřněné mizogynie, dennodenně zasahující do osobních i profesních vztahů protagonistek.

Do ruské historie zavede dokument Kauza Dmitrijev o historikovi, který zasvětil svůj život odkrýváním zločinů stalinismu. Film se ohlíží za událostmi vedoucími k jeho zatčení i za utajenými dějinami Ruska a Sovětského Svazu.

Festivalovou sekci Komunity, která zkoumala různé podoby komunitní zkušenosti v současné společnosti, zastupují hned tři filmy. Virtuální ostrov jehož děj se plně odehrává ve virtuálním prostředí počítačové hry DayZ, českých vývojářů Bohemia Interactive. Tvůrci v postapokalyptickém prostředí zkoumají realitu lidí, skrytých za digitálními avatary a fantazie, strachy a sny současné společnosti. Pinpongová rodina sleduje skupinu lidí různého původu, kteří se pravidelně setkávají na Schouově náměstí v Oslu, kde spolu hrají stolní tenis. Třetím zástupcem Komunit je kontroverzní Modlitba za Armagaeddon, která diváctvu nabízí vhled do fundamentalistických křesťanských hnutí v USA, která očekávají druhý příchod Ježíše Krista a s ním i konec světa. Dokument plasticky ukazuje, že přesvědčení o blížícím se konci světa není okrajovým fenoménem, jak by se mohlo zdát, ale ovlivňuje nevídaným způsobem současnou politiku USA a její podporu Izraele.

Dokument La Singla (festivalová kategorie Identity) vypráví zapomenutý příběh neslyšící tanečnice flamenca, která si v šedesátých letech podmanila Španělsko i celou Evropu. Identity zastupuje i fikční snímek Sultánčin sen. Animovaný film, inspirovaný utopickým vyprávěním o světě, který řídí ženy, slouží jako výchozí bod pro zamyšlení se nad dynamikou mezi pohlavími a sesterskou sounáležitostí.

Českou tvorbu ve výběru zastupuje časosběrný dokument Rodný kraj, sledující cestu pěti mladých lidí z Ruska a Ukrajiny k začlenění do české společnosti.

Ceny filmů na platformě Jeden svět online se pohybují od 30 do 90 korun a po registraci a zakoupení filmu jsou divákům a divačkám dostupné po dobu 48 hodin. Nabídka filmů platformy se bude v čase rozšiřovat. Filmy z nabídky Jeden svět online je možné sledovat na kterémkoliv zařízení jako je osobní počítač, tablet nebo chytrý telefon a to po celém území ČR.

www.jedensvet.cz

https://jedensvetonline.cz/

 

 

Půl dekády s čistou hlavou. Co přinesly roky abstinence?

Jak vypadalo pět let života mladé alkoholičky odhodlané se závislostí bojovat? Byly to roky střízlivé, vypjaté i šťastné. Michaele se narodily tři děti, vyrovnávala se s úzkostmi, řešila vztahové problémy a vybudovala centrum pro léčbu závislostí Alkos, které si zakládá na individuálním přístupu ke klientům. „Věřím, že i tato kniha může něco změnit – může změnit pohled na léčbu a proces uzdravování. Je to dlouhodobý proces, který nekončí završenou léčbou. Uzdravit sebe sama a ty nejdůležitější vztahy je velmi těžké, ale výsledky, i ty dílčí, stojí jednoznačně za to,“ vysvětluje Michaela Duffková a doplňuje: „Původně jsem byla přesvědčená, že už další knihu psát nebudu. Pak jsem to ale přehodnotila. První kniha se zabývala závislostí, druhá popisovala vše, s čím se člověk potýká po léčbě. A ta třetí? Ta vám odkryje zase další kousek ze mě, kousek, o němž jsem si nebyla jistá, jestli je dobré ho vytáhnout na světlo. Půjde o vztahy, a i o moje čtvrté dítě – Centrum Alkos. Budu také sdílet pár příběhů, které jsou s Alkosem spojené – ty dobré i ty, co tak dobře nedopadly.“

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal do předmluvy knihy: „Začít – to chce odvahu. Vydržet – potom vysokou motivaci, sebekázeň a přestavění života, ale udělat v tomhle maléru něco pro druhé – to vyžaduje energii, možná i určitý její přetlak. To všechno vysoko oceňuji. Viděl jsem za svůj život spoustu způsobů, jak se s nešťastnou záležitostí zvanou závislost (jakéhokoliv typu) vyrovnat. Do klasifikačních systémů se autorka s kombinací závislostí ještě nedostane (na tak prostý přístup systém zatím nedozrál), ale do srdcí těch, kteří se na ni obrátí, určitě ano. Její přístup je slušný a úspěšný. A já jí to po všech peripetiích z duše dnes i do daleké budoucnosti přeju! Ať jí práce, která pomáhá, přináší radost!“

Obdobný příběh, jaký uvidí diváci ve filmové adaptaci její první knihy, zažívá dnes překvapivě mnoho žen, většinou v tajnosti. Michaela Duffková však našla odvahu o své závislosti veřejně mluvit. „Pro mě je snímek Zápisník alkoholičky ještě něco jiného než pro diváka. Je to těžké, ale ve chvíli, kdy mě to jako člověka, o němž to je, do situaci vrací, jen dokazuje to, jak moc dobře je natočený a autentický. Tereza Ramba podala tak uvěřitelný výkon, že i moje rodina mě v ní viděla. Myslím, že je to její životní role. A jestli za to nedostane Českého lva, tak sním svoji botu,” říká k filmu.

Kniha Zápisník nealkoholičky bude mít křest 25. 7. 2024 v 15:00 v kavárně Kafe a hrnky, Nerudova 244 /25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana. Knihu své ženě pokřtí Ondřej Duffek za účasti herců z filmu Zápisník alkoholičky a zástupců nakladatelství Albatros.

V příloze naleznete press kit s rozhovory a ukázkami z knihy.

„Hlavním důvodem pro novelizaci byla potřeba reagovat na změny v audiovizuálním průmyslu. Cílem je moderní systém, který audiovizi zajistí finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize včetně strategické podpory herního průmyslu, i trvale udržitelná podpora filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek vychází z programového prohlášení této vlády,“ vysvětluje ministr kultury Martin Baxa.

Oblast audiovize se v posledních několika letech výrazně proměnila. Spolu se vzestupem takzvaných audiovizuálních služeb na vyžádání (VOD) se mění divácké návyky, na což reaguje i filmová a televizní tvorba a její financování.

Ministerstvo kultury v posledních třech letech připravilo v oblasti audiovize řadu úprav, které na proměnu audiovizuálního průmyslu reagují a mění systém podpory. Některé dílčí kroky již přinesly reálné výsledky, například malá novela zákona o audiovizi, která na počátku loňského roku znovu otevřela zablokované filmové pobídky.

Hlavní změnou velké novely je transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. To znamená, že vedle kinematografie bude státní fond jako klíčová instituce českého audiovizuálního průmyslu nově přispívat i na televizní či VOD tvorbu a formou investiční dotace také na gaming. Vedle podpory širšího spektra audiovize byla jedním z impulsů pro transformaci také potřeba harmonizace dosud nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize. Novela chce nastavit pro všechny dotčené subjekty povinné 2 % parafiskálního poplatku a zároveň motivovat tuzemské i mezinárodní VOD platformy k investici do tvorby místního obsahu stanovením minimální částky, kterou budou muset do české audiovize investovat – bude stanovena jako 1,5% celkových příjmů na českém trhu.

Jedním z pilířů nové koncepce je změna ve financování filmových pobídek. Navrhovaný zákon umožní změnit dosavadní systém filmových pobídek tak, aby byl pružnější. Roční alokace určená k financování filmových pobídek bude nově navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu. Tento způsob financování přinese audiovizuálnímu průmyslu větší míru stability a předvídatelnosti. Zároveň flexibilně reaguje na kapacitu českého audiovizuálního průmyslu – s rostoucím průmyslem roste i výše filmových pobídek. Novela obsahuje také návrh zvýšení maximální výše pobídky pro jeden projekt na 350 milionů korun.

Novelu připravovala pracovní skupina, jejímž vedením byl pověřen náměstek ministra Michal Šašek a jejími členy byli kromě zástupců ministerstva kultury hlavní aktéři české audiovize sdružení v rámci profesních asociací. Za Asociaci producentů v audiovizi Vratislav Šlajer a Radomír Dočekal, za Asociaci komerčních televizí Klára Brachtlová a Marek Singer, za Protipirátskou unii Martin Palán, zástupci MPA (Motion Pictures of America), Netflixu, České televize, FAMU, Asociace provozovatelů kin, Unie filmových distributorů, Asociace režisérů a scénáristů a Národní archiv. Hlavním úkolem sedmiměsíční intenzivní práce skupiny bylo do návrhu zákona technicky vyprecizovat dojednané záležitosti.

 „Vzhledem k šíři záběru pracovní skupiny, která novelu připravovala a rozdílným potřebám hlavních aktérů české audiovize, byly diskuse mnohdy velmi náročné, avšak díky konstruktivnímu přístupu a schopnosti shodnout se na společném zájmu, se ty nejzásadnější otázky podařilo vyřešit, “ dodává ministr kultury.

 

Více o novele zde: https://mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5783cs-novela-zakona-zajisti-audiovizi-financni-prostredky-a-predvidatelnou-budoucnost

Slavného příběhu o lásce Nikoly a Eržiky se v divadle Husa na provázku v roce 2005 ujal režisér Vladimír Morávek a hudebník Petr Hromádka, který melodie Miloše Štědroně upravil do moderního rockovějšího aranžmá. Představení se díky oblibě u diváků drželo na repertoáru celých 12 let, teď je k vidění pouze na Dramox.cz. „Záznam, který režíroval Vladimír Morávek, vznikal mnoho dnů, a i když to pro herce bylo hodně náročné, z jedinečného představení vznikl ještě jedinečnější záznam,” popisuje ředitel Dramoxu Martin Zavadil. Diváci nešetří pochvalnými reakcemi: „Nesmrtelné představení. I ze záznamu sálá neuvěřitelná energie. Mohu vidět stále dokola!”

 

Živelné, srdcervoucí a zábavné představení

Balada pro banditu je jedna z největších legend Provázku. Divadelní hra Milana Uhdeho a Miloše Štědroně na motivy knihy Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník byla poprvé uváděna na brněnské scéně v polovině sedmdesátých let 20. století. V hlavní roli Nikoly účinkoval Miroslav Donutil, v roli jeho milé Eržiky Iva Bittová. V obnovené Morávkově verzi, 30 let od uvedení původního muzikálu, si roli Nikoly Šuhaje užil neodolatelný Jan Zadražil a roli Eržiky Eva Vrbková. „Morávkova Balada má silný erotický nádech. Jan Zadražil, představitel Nikoly, svou postavu nikterak nelyrizuje, ale zachovává jí obrysy drsného loupežníka. Stejně tak Eva Vrbková hraje Eržiku jako vášnivou ženu, něha a zranitelnost je až na druhém místě,” zhodnotil jejich výkony server Aktualne.cz. V muzikálu je doplní další známá jména z brněnské scény jako Robert Mikluš, Jiří Vyorálek, Tomáš Milostný nebo Ivana Hloužková.

Trailer: Balada pro banditu | Divadlo Husa na provázku | Trailer | Dramox.cz

Připomeňte si s nimi dojemný příběh o velké lásce a ještě větší zradě, který proslul zejména díky geniální Štědroňově hudbě. Legendární písně Zabili, zabili, chlapa z Koločavy nebo Ani tak nehoří jsou jistotou, že si budete známé melodie, které zlidověly u táborových ohňů, broukat ještě několik dní. Dotýkat se hvězd je těžké. Nicméně Provázku se i na podruhé podařilo představit jeden z nejdojemnějších příběhů o lásce, jež česká dramatika nabízí.

 

Husa na Dramoxu

Na Dramoxu je k vidění i skvělý záznam divadelní adaptace posledního románu Franze Kafky Amerika. V hlavní roli 16letého chlapce na cestě za americkým snem exceluje Martin Donutil. Další klasiku - tentokrát netradičně - nabídne Mein Švejk. V režii J. A. Pitínského překypuje nápady, komickými scénami i překvapivou hudbou Dire Straits nebo Franka Zappy. Dalibor Buš si za ztvárnění literárního hrdiny odnesl Cenu Thálie pro činoherce do 33 let.

http://www.dramox.cz

A pokud nemáte příležitost navštívit festival, třeba si najdete čas na některou z přednášek:

V Městské knihovně Vimperk si můžete ve středu 17. července od 17 hodin můžete přijít poslechnout první přednášku na téma: Co bývalo ve Vimperku a na co jsme pořád hrdí. Pavel Fencl bude vyprávět o našem lékárníkovi doktoru Budínském za šumivého doprovodu šumavského bylinného.

Druhá přednáška se koná ve středu 31. července od 17 hodin. Na fungování sociálního ústavu v Hrabicích bude vzpomínat jeho dlouholetý ředitel Jiří Toušl.

V pátek 26. července od 17 hodin přijďte na promítání filmu „Sklo v proměnách času“ do Muzea na Kvildě. Po 90 minutové projekci v češtině tu bude besedovat s diváky sám autor Heinrich Vierlinger.

Všechny akce jsou pro návštěvníky zdarma J.

Šumava Litera, za podpory agentury Euregio, se snaží propojit milovníky šumavských témat, autory, vydavatele a čtenáře. I vy se můžete aktivně zapojit a nominovat některou z knih vydaných o Šumavě, která ještě unikla našemu týmu. Tři knihy v užší nominaci každé kategorie budou oznámeny už 15. 9.

Spolek Šumava Litera, město Freyung a město Vimperk pořádají 8. – 14. července 2024 pod záštitou Tomáše Kafky, velvyslance České republiky v Německu, Vimperský týden ve Freyungu.

Všechny akce jsou v německém jazyce a zdarma.

 

Pondělí 8. července 2024

Od 13 hodin v Parkasse Freyung zahájení Vimperského týdne

Senátor Tomáš Fiala, starostka Vimperka Jaroslava Martanová, starosta Freyungu Olaf Heinrich

Archeologové Ondřej Chvojka a Lenka Militká uvedou výstavu Křesťané a pohané na Šumavě a v Bavorském lese

Od 18 hodin přednáška ve Freybühne Dojmy ze života v Bavorsku z pohledu Češky (Veronika Tůmová)

 

Úterý, 09. července 2024

Od 18 hodin v Galerii Europahaus vernisáž výstavy obrazů Barbory Chlastákové

 

Středa 10. července 2024

Od 17 hodin v kině Freyung vernisáž komiksové výstavy Václavy Jandečkové Falešná hranice

Od 18 hodin ve Freybühne přednáška autorky Václavy Jandečkové na toto téma

 

Čtvrtek 11. července 2024

Od 17 hodin na zámku Wolfstein setkání starostů, spolků a zájemců o přeshraniční spolupráci

 

Pátek, 12. července 2024

Od 18 hodin ve Freybühne přednáška Veroniky Faktorové a Michala Hořejšího: Karel Klostermann a zrod Šumavy

Součástí festivalu je také seminář o vztazích Freyungu a Vimperka a kvíz, který každý den ve Freyungu prezentuje Martin Sichinger, a výstava freyungské umělkyně Gabi Hanner v Městské knihovně Vimperk.

Více informací o této i dalších akcích spolku Šumava Litera, se dozvíte na stránkách Šumava Litera > Program (sumava-litera.cz). Zde můžete také nominovat knihy o Šumavě, které ještě nemáme v naší databázi, a samozřejmě jste srdečně zváni na literární festivalový týden do Vimperku od 11. do 16. listopadu 2024.

Jednou z prvních srpnových akcí bude koncert WWW Neurobeat, který proběhne v pátek 2. 8. v chomutovské Kulisárně. Na návštěvníky čeká hluboký hudební i vizuální zážitek díky originálnímu mixu hip hopu, industriálu, elektroniky, volné skladby a poetických textů v podání legendární české kapely WWW. To vše bude umocněné živou světelnou akcí, která bude součástí koncertu. Další hudební lahůdkou zcela odlišného žánru bude koncert kapely Fusion Eichler Trio, která byla v roce 2015 za své debutové album nominovaná na cenu Anděl. Tento mix jazzu a worldmusic bude na programu 7. 8. po zahájení RETROvýstavy ve Sklepení Osudu. Výstava, která představí díla místních výtvarníků úzce spojenými s festivalem Obnaženi, bude slavit 20 let společné tvorby pro festival a bude k vidění do 21. 8. denně od 15 do 19h. 20. narozeniny letos slaví také věhlasný Cinedans festival tanečních filmů v Amsterodamu, se kterým chomutovský festival už několik ročníků úzce spolupracuje. A z této spolupráce i tentokrát vzejde Večer tanečních filmů. V sobotu 3. 8. se bude v Letním kině v Chomutově promítat pásmo několika krátkých tanečních filmů z celého světa.

Letošními hosty taneční a divadelní sekce budou dvě uznávané a oceňované osobnosti Miřenka Čechová a Ridina Ahmedová. Obě vystoupí v Městském divadle v Chomutově se svými autorskými představeními, která se obě dotýkají stinných stránek oslavy kultu těla a ideálu ženské krásy. Miřenka Čechová s představením Baletky (2. 8. od 19h), za které získala prestižní cenu Thálie, pootevře divákům duši dívky studující baletní konzervatoř. Duši člověka zápasícího se zaslepenou poslušností, sebedestrukcí a strachem nedostát svému snu. Ridina Ahmedová s představením Sádlo (9. 8. do 19h) zase obnaží téma sebehodnocení a přijetí vlastního těla v závislosti na hodnocení okolí. Po představení, které navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, bude následovat také diskuse s publikem.

Další akcí, která bude ve výrazně pozitivnějším duchu pracovat s tělesností a do které organizátoři zvou samotné diváky, je pohybový workshop Slowism, který povedou tanečníci a performeři Miroslav Kochánek (ČR) a Andreia Rodrigues (PT). Workshop bude pro účastníky zdarma a proběhne v sobotu 10. 8. od 10h v Domě Labuť (v Ruské ul.).

Dalším ženským hostem tentokrát výtvarné části festivalu je intermediální umělkyně Veronika Šrek Bromová, jejíž díla jsou zastoupena ve sbírkách významných uměleckých institucí po celém světě. Tato výrazná osobnost české výtvarné scény vytváří cyklus několika velkoformátových obrazů na látce do Galerie Špejchar, kde proběhne 3. 8. v 17h vernisáž výstavy s názvem Počátek. Na zahájení výstavy vystoupí Bromová také jako performerka a i návštěvníci se budou moci zahajovací performance zúčastnit.

Několik dalších výtvarných akcí, které již probíhají nebo se budou postupně přidávat, zastihnou návštěvníky mnohdy nečekaně ve veřejném prostoru města. Na náměstí 1. máje se začátkem července objeví Návštěvník – objekt sochařky Terezy Holé. Přilehlá Ruská ulice se začne proměňovat v průběhu hlavního programu na typickou neapolskou uličku VIA DELLA PACE dle konceptu sochaře Hynka Skotáka, aby v sobotu 10. 8. ožila zaplněná věcmi, lidmi, vůněmi, pachy, zvuky, trhy a korzujícími lidmi. Od konce června se mohou diváci také zastavit na vlakové zastávce Chomutov - město nebo u vitrín v podchodu kruhového objezdu u autobusového nádraží, které spravuje Galerie Město a kde je k vidění výstava fotografií 20 let Obnaženi. A do 10. 8. je v kostele sv. Kateřiny v chomutově také k vidění videoinstalace Lindy Arbanové.

Většinu těchto instalací pak diváci budou moci prozkoumat ještě v rámci Umělecké procházky, která bude vrcholem hlavního programu. Procházka odstartuje v sobotu 10. 8. v 16h u Sklepení Osudu a provede návštěvníky spolu s autory po několika výtvarných instalacích. Tuto komentovanou prohlídku protnou také taneční a performerské vstupy (představení Taxon trio, On the way), které nakonec diváky zavedou až pod kostel sv. Kateřiny na projekci filmu The Paper Ensamble #16. Tento film, který nabádá k vnímavosti ke světu vytvořenému výhradně ze zvuků papíru, bude k vidění v Radničním sklepení ještě samostatně v sobotu 10. 8. od 20:00.

 

Specialitou letošního ročníku je výlet do Žatce. Organizátoři z Chomutova vypraví autobus, který zájemce odveze do Žatce (a po akci i zpět), kde pro ně přichystá hned dvě akce. Od 17:30 to bude v tamní nově zrekonstruované synagoze taneční představení Taxon trio Terezy Lenerové a kolektivu s živou hudbou jazzového violoncellisty Haralda Austbo (NL). Od 18:30 pak proběhne v nedaleké Trafičce autorské čtení Evy Turnové, která program doplní také autorskou hudbou. “Majitelem a zachráncem obou žateckých památek je náš kamarád a dlouhodobý spolupracovník a spolutvůrce festivalu Obnaženi Dan Černý. Jeho bláznivý nápad zachránit synagogu i Trafičku a neuvěřitelný výsledek, že to dokázal, stojí za OSLAVU – stejně jako 20. ročník našeho festivalu.” dodávají ředitelky festivalu Obnaženi Klára Alexová a Jana Timiopulu, které stály u jeho zrodu v roce 2003.

 

Kompletní program festivalu včetně doprovodných akcí naleznete na www.obnazeni.cz.

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, přislíbil, že na tento rok 2024 připraví pokračování. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.

 

Anketa Místní kultury – festival Theatrum Kuks

THEATRUM KUKS je multižánrový festival barokního a barokem inspirovaného umění v jedinečném prostředí kukského areálu a okolí. Organizátorem festivalu je Theatrum Kuks, z. s., který navazuje na tradici Kuksu jako hudebního, divadelního a uměleckého centra evropského významu s cílem vrátit do kulturní památky Kuks živé umění. (Zdroj: https://theatrum-kuks.cz/28-o-festivalu-o-nas)

 

V jakém kraji ČR působíte?

Náš multižánrový festival se koná v Kuksu, tedy v Královéhradeckém kraji, pořadatelský zapsaný spolek Theatrum Kuks sídlí v nedalekých Stanovicích. Ale scházíme se nejčastěji v Praze.

 

Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?

Co se týká samotného festivalu, PR a marketingová sekce čítá jednoho člověka, samozřejmě s případnou akční výpomocí napříč nejen produkčním týmem. Předprodej a prodej vstupenek pak spočívá na bedrech další skvělé kolegyně, k tomu samozřejmě naše grafička.

 

V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok 1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000–1 mil. 4) 1 mil. a více?

Tady se bez problémů vejdeme do první kategorie.

 

Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?

Pokud budeme brát jenom srpnový festival THEATRUM KUKS, tak se snažíme oslovovat diváky v celých východních Čechách pomocí výlepu plakátů a distribuce letáků, například v infocentrech vybraných měst, snažíme se informovat i obyvatele nejbližších obcí, máme i několik informačních bannerů po okolí. Zároveň aktivně oslovujeme místní i celostátní média s představením jednotlivých projektů, které se protínají na Theatru, přičemž barokní multižánrovost festivalu nabízí docela široké spektrum možných spoluprací s odborněji zaměřenými médii (třeba server Opera PLUS nebo Divadelní noviny).

Internetové aktivity jsou pak ne úplně objevně soustředěny především kolem webu festivalu a sociálních sítí, kdy se postupně pokoušíme prohlubovat (a propojovat) obsah. Dále usilujeme o využívání nejrůznějších kulturních serverů či rozcestníků jako kudyznudy.cz a podobně.

 

Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?

Tady je, myslím, na začátek důležité zmínit místo konání, tedy kukské údolí. To není jenom úchvatný hospitál, ale celé okolí s nezaměnitelným geniem loci. Navíc připočtěme úzké životní i umělecké vazby hybatelů festivalu na Kuks a širší okolí. S tím pak souvisí třeba projekt repliky Šporkova divadla, tzv. Comoedien Hausu, kde postupně vznikla Galerie loutek Jiřího Nachlingera. Zde se zase začal konat festival Malá loutková inventura, a to ve spolupráci s kulturním networkem Nová síť. Zmíněné partnerství nám přináší propojení a sdílení zkušeností s dalšími podobně nastavenými organizacemi.

A ten brand? Nezávislá kultura v Kuksu a okolí jako za časů hraběte Šporka, navazující na jeho 300 let starou myšlenku Kuksu jako spojení krajiny, kultury a umění. A brandem je, myslím, už i samotný festival, který má pevné jádro diváků, již ho berou jako svou letní tradici (a například si kupují celofestivalový pas na všechny body programu). Zároveň máme ambici oslovit i náhodné návštěvníky Kuksu jako té slavné barokní památky, k čemuž skvěle slouží právě site-specific produkce, kdy ožívá opravdu celé kukské údolí – návštěvníky s dětmi může odchytit třeba loutkové divadlo na plácku pod hospitálem, někdo zase nakoupí lístky na vážnou hudbu na další dva dny dopředu.

Moc nás těší, že naši věrní diváci se rekrutují opravdu ze všech věkových kategorií od studentstva až po zástupce nejstarší generace. Zároveň je to výzva pro festivalovou dramaturgii nebo v souvislosti s komunikací na sociálních sítích, kde musíme myslet právě i na tuhle rozmanitost. Naším fanouškem tak může být kdokoliv od milovníka barokní opery po obdivovatele moderního divadla či tance. Velké procento návštěvníků tráví na festivalu delší časové období, a mohou tak vznikat i cenné mezilidské vazby.

Tohle až skoro rodinné propojení s věrnými diváky je pak snad i naší největší konkurenční výhodou, stejně jako úzké napojení na Kuks. Navíc podobně velkou akci (to znamená kolem čtyřiceti produkcí za pět dní) tu nikdo jiný nedělá…

Naší další výzvou teď musí být výraznější péče o tuto rozrůstající se komunitu, do níž bychom postupně rádi začlenili více i místní obyvatele z bližšího okolí Kuksu.

 

Good Practictices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?

Jako festival jsme v trochu specifičtější pozici tím, že projektem je pro nás vlastně každé představení, koncert či jakýkoli jiný bod programu a těžko mezi nimi soutěžit. Ale můžeme zmínit třeba nejrůznější prestižní mezinárodní spolupráce nebo právě projekty, které vznikají přímo na míru Kuksu. Ať to jsou až umělecky opulentní zahajovací večery, jež i díky části programu zdarma nalákají publikum z okolí, nebo folklorní soubor Kohoutek, jenž opanuje postupně oba břehy Labe a roztančí i náhodně přihlížející. Na akce, které oslovují širší publikum, se snažíme lákat i zvlášť třeba pomocí facebookových příspěvků, cílených například do místních facebookových skupin v nejbližších městech.

 

Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?

Vzhledem k našemu rozpočtu závislému z velké části na ne vždy úplně jistých dotacích, se do žádných úplně velkých kampaní nepouštíme, v testování a vyhodnocování máme určitě také prostor na zlepšení. Co se týká třeba reklamy na sociálních sítích, intuitivním vodítkem je cena za interakci, snažíme se sledovat vývoj návštěvnosti webu pomocí Google Analytics. Úspěšnost pak nepřímo potvrzuje v posledních letech narůstající počet prodaných vstupenek, důležitý faktor představuje také stále lepší zaplněnost jednotlivých produkcí.  

 

Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?

Další oblast, ve které máme dluh a snad ho brzy splatíme spuštěným newsletterem, budování komunity bychom se rádi více věnovali i na sociálních sítích.

 

Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?

Sociální sítě jsou stále jednou ze zásadních komunikačních platforem, obsah se snažíme udělat postupně víc multimediální, rádi bychom víc pracovali i s videem. Nejvíce fanoušků máme na Facebooku, jemuž se zároveň věnujeme nejvíce a příspěvky zde sdílíme s nejvyšší frekvencí. I tady se snažíme o rozmanitost, publikujeme třeba i rozhovory s účinkujícími či texty o historii Kuksu propojené s uměním, které vznikají do programové brožury.

Používáme i Instagram, kde dobře fungují skvělé fotky z festivalu našich dvorních fotografů. Zároveň víme, že pokud během festivalu dáme téhle síti díky dalšímu spolupracovníkovi více prostoru, dokážeme získat daleko větší dosah a zásadně navýšit počet sledujících či interakcí.

 

Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?

Mediální partnerství využíváme pravidelně, zkoušíme hledat i nové cesty, letos třeba ve spolupráci s Radiem 1. Pro oslovení návštěvníků z regionu se nám osvědčil místní zpravodajský server Královédvorsko, který se zároveň pokouší „rozžívat“ místní komunitu v nejbližším větším městě, takže víme, že máme společný cíl. Jako plnění nabízíme klasicky umístění loga na propagační materiály, zmínky na sociálních sítích a podobně. Očekáváme domluvený mediální prostor, když se snažíme navrhovat zajímavý obsah na míru danému médiu.

 

Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?

Náš festival vnímám jako jednu velkou speciální akci. (smajlík) Ale víme, že tady určitě máme rezervy, ať už třeba v setkávání naživo nebo na dálku… Na druhou stranu je část našich diváků napojená třeba na personálně spřízněný divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten, takže existuje možnost je oslovit z obou stran, což se snažíme nadále prohlubovat, stejně jako spojení s Galerií loutek v Kuksu.

 

Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…

Letos se nám osvědčil dvoufázový prodej festivalových pasů, kdy v první vlně je celofestivalová vstupenka levnější a rychle mizí, na druhé straně se díky našim věrným divákům vždy prodá i několik „mecenášských“ pasů, které jsou koncipovány jako součet plného vstupného na všechny body programu. Hodně se nám také vyplácí žánrově cílené příspěvky na sociálních sítích (vážná hudba, divadlo, divadlo pro děti), které pak můžeme sdílet do podobně zaměřených skupin, stejně jako do již zmíněných místních facebookových komunit (Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a podobně).

theatrum-kuks.cz