Instituce a kulturní zařízení

Slavnostního zakončení festivalu se zúčastnil i prezident České republiky Petr Pavel.

Letošní Jeden svět promítl 96 celovečerních filmů, 10 projektů ve virtuální realitě i krátké filmy pro děti. Jednou z novinek letošního ročníku bylo obohacení programu i o hrané filmy s lidskoprávní tematikou. Festival přivezl do Prahy více než sto hostů a hostek z různých koutů světa, a to nejen z Evropy, ale i Indie, Brazílie, Kolumbie nebo Spojených států.

Pražskou část festivalu letos navštívilo na 21 tisíc divaček a diváků.

 

POROTA MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE

Porota Mezinárodní soutěže udělila dvě ceny v kategorii Mezinárodní soutěž: Cenu poroty Mezinárodní soutěže za režii a Cenu poroty Mezinárodní soutěže za nejlepší film. Rozhodovali o nich významní filmoví experti a expertky z Česka i ze zahraniční – projektová manažerka Baltic Sea Forum for Documentaries Zane Balčus, dánská režisérka Lea Glob a producent a režisér Mark Jonathan Harris.

Cenu poroty Mezinárodní soutěže za režii získala Kumjana Novakova za film Když rozum mlčel. Snímek využívá archivní materiály haagského tribunálu a dává hlas ženám, které během války v Bosně a Hercegovině čelily brutálnímu sexuálnímu násilí a mučení.

„Ačkoli se film týká jedné konkrétní historické události, vypovídá zároveň o všech ozbrojených konfliktech, které v dnešní době probíhají, a o stále častějším využívání znásilnění jako válečné zbraně. Pomalu a tiše vyplouvá příběh zapomenutých obětí války na povrch,“ okomentovala porota své rozhodnutí.

Cenu poroty Mezinárodní soutěže za nejlepší film získal snímek Život je skvělý režiséra Mohameda Jabalyho. V osobní dokumentární výpovědi se mladý palestinský filmař Mohamed vypraví na svůj první výjezd do Evropy, netuší však, že se z měsíčního pobytu v Norsku stane nucený exil s koncem v nedohlednu.

„Dokument jímavě vykresluje těžký osud gazánského filmaře, který byl kvůli politické situaci ve své vlasti nucen odejít do exilu. Ocitá se bez státní příslušnosti a musí čelit zkostnatělé byrokracii, ale nachází inspirativní podporu u malé norské komunity. Díky humoru a nesnadné deníkové formě se filmu daří velmi lidsky zachytit dilema jednotlivce v sevření politických sil, jež jsou mimo jeho kontrolu. Vypráví univerzální příběh o vytrvalosti, síle a naději s neuvěřitelnou citlivostí vůči tomu, co nás spojuje,“ zdůvodnila porota.

 

POROTA VÁCLAVA HAVLA

V kategorii Máte právo vědět udělila porota Cenu Poroty Václava Havla za nejlepší film, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv. Zasedli v ní významní obránci a obránkyně lidských práv a světoví představitelé a představitelky nevládního sektoru či institucí. V porotě zasedla libyjská novinářka a obhájkyně lidských práv Noura Al Jerbi, výkonná ředitelka přední lidskoprávní organizace APADOR-CH Georgiana Gheorghe a programová ředitelka Občanské sítě Watchdog v Polsku Katarzyna Batko-Tołuć.

 

Cenu Poroty Václava Havla za nejlepší film získal snímek extremisti.br, který režíroval brazilský dokumentarista Caio Cavechini. Poskytuje v něm sondu do rozdělené brazilské společnosti, kde jsou výhrůžky a násilí běžnou taktikou pravicových extremistů.

 „Film ukazuje, že používání sociálních sítí a nových technologických nástrojů může být manipulativní, vytvářet rozpory, podněcovat k násilí, diskreditovat a podkopávat základní demokratické instituce. Na příkladu jednoho konkrétního státu snímek vypráví varovný příběh o tom, kam to s námi může dojít, pokud nebudeme bojovat proti dezinformacím,“ okomentovala porota své rozhodnutí.   

 

POROTA ČESKÉ SOUTĚŽE

K tradičním soutěžním kategoriím patří Česká soutěž. O nejlepším českém nebo koprodukčním dokumentu uplynulého a aktuálního roku rozhoduje porota složená ze zástupců mezinárodních festivalů. Jejími členy byli ředitelka filmového festivalu PÖFF Tiina Lokk, spoluzakladatel festivalu dokumentárních filmů Moldox Maxim Cirlan a ředitelka Mezinárodního festivalu filmů o lidských právech v Norimberku Andrea Kuhn.

 

Cenu poroty České soutěže za nejlepší český či koprodukční film z uplynulého a aktuálního roku získal snímek Poznámky z Eremocénu režisérky Viery Čákanyové.

Porota zdůvodnila, že ocenění uděluje „náročnému, avšak poutavému filmovému eseji zkoumajícímu iracionalitu lidské mysli čelící hrozbě četných katastrof.“

 

POROTA SOUTĚŽE IMERZNÍCH FILMŮ

Porota uděluje Cenu soutěže imerzních filmů projektu virtuální reality s nejvýraznějším společenským dopadem v kategorii Soutěž imerzních filmů. Hodnotí se využití současné imerzní technologie a specifické narace pro šíření povědomí o lidskoprávních tématech. V letošní porotě rozhodovaly herní teoretička Tereza Fousek Krobová, kulturní manažerka Nela Klajbanová a producentka a scenáristka Weronika M Lewandowska.

O vítězném projektu Vzala jsem si smrtící dávku bylinek režišérky Yvette Granata porota řekla: „Ocenili jsme způsob, jakým přistupuje k tak důležitým tématům, jako je duševní zdraví a právo na potrat. Film zobrazuje moc, kterou nad námi může mít naše okolí, a odhaluje toxicitu vztahů, které nabízejí pouze jediný pohled na svět.“ Dodala, že „virtuální realita umožňuje diváctvu pocítit trýznivé stavy, kterými hlavní hrdinka prochází, na vlastní kůži a plně se vžít do děsivé situace, která není tak fiktivní, jak bychom si přáli.“

 

REGIONÁLNÍ POROTA

Regionální porota je nominovaná organizátory a organizátorkami festivalu Jeden svět v regionech. Nominovanými mohou být příznivci a podporovatelé Jednoho světa v daném městě. Porota je poté doplněna ještě o držitele titulu Zlatý promítač, který je udělován platformou Promítej i ty!. Tam je pak v průběhu roku vítězný film zařazen.

O vítězi letos rozhodovala tříčlenná porota ve složení Ilona Mach, Martin Kuška a Michaela Němcová. Ocenili snímek Proti větru, který režírovala Vania Turner. Snímek sleduje řeckou olympijskou reprezentantkou v jachtingu, jejíž život ale nabere zcela jiný kurz poté, co obviní vysoce postaveného sportovního funkcionáře ze znásilnění a zažehne tak první jiskru hnutí #MeToo v Řecku.

Porota zdůraznila, že „tento film bude českým divákům připomínkou, že je třeba slyšet i hlasy těch, které nechrání jejich postavení, věk nebo finanční zázemí, a je třeba takovým činům předcházet a zároveň chránit a podporovat přeživší. Zvláště hlas dítěte by měl být více slyšen, i když se tak povětšinou nestává. Film může být také inspirací pro ty, kdo doposud nenašli odvahu sílu o své zkušenosti promluvit.“

 

STUDENTSKÁ POROTA

 

Každý rok festival vybere několik aktivních středoškoláků a středoškolaček, kteří jsou zapojeni do programu Jednoho světa na školách. Ti pak hodnotí během festivalu nejlepší film z kategorie Jeden svět pro studentky a studenty. V letošní studentské porotě zasedli Ludmila Kozlová, Jan Křivan a Karolína Kubíčková.

 

Cenu studentské poroty obdržel snímek Rahčan – Ella se bouří režisérky Anne Marte Blindheim. „Inspirovala nás všudypřítomná naděje a pevné odhodlání bránit svou minulost, přítomnost i budoucnost,“ okomentovala porota.

 

DĚTSKÁ POROTA

 

Historicky poprvé festival udělil ocenění v kategorii Jeden svět dětem za krátkometrážní film, který byl součástí dopoledních školních projekcí. Vybrali jej samotní žáci a žákyně zapojení do celoročních aktivit Jedno světa na školách. O vítězném filmu rozhodovala porota ve složení Anna Marie Janíková, Martin Kroupa a Zuzana Sokolovská.

 

Cenu dětské poroty obdržel animovaný snímek Dívka s mosaznými kroužky, za jehož režií stojí Sai Naw Kham. „Rozhodli jsme se pro film, který dětem pomáhá přijmout sebe samé. Výběr nebyl lehký, protože každý příběh měl své kouzlo. Avšak vítězný film nás zaujal svou odlišností a schopností motivovat,“ zdůvodnila porota.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DIVÁCKÁ CENA ZA NEJLEPŠÍ FILM

 

Také v letošním ročníku mohli diváci a divačky rozhodnout o ceně publika a hlasovat o nejlepší snímek festivalu. Publikum vybíralo z 96 celovečerních filmů, mezi kterými byly dokumenty a nově i hrané filmy. Diváckou cenu získal dokument Moje nová tvář režisérky Jarmily Štukové. Hlavní hrdinka se v něm zotavuje po kyselinovém útoku bývalého partnera, učí se žít se ztrátou zraku a hledá novou cestu životem.

 

 

DIVÁCKÁ CENA NADAČNÍHO FONDU ABAKUS ZA MIMOŘÁDNOU DEBATU

 

I letos mohli diváci a divačky hlasovat o mimořádnou pofilmovou debatu, která je nejvíce obohatila a mimořádně dobře doplnila promítaný film. Ze 141 debat zvítězila debata k filmu Proti větru, která proběhla v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a diskutovali v ní Irena Hůlová z Amnesty International a advokát Daniel Bartoň. Moderovala Anna Kotvalová. 

 

 

Více informací o festivalu se dozvíte na www.jedensvet.cz.

Hranické kapele November 2nd se vítězstvím v Cenách Anděl Coca-Cola 2023 povedlo završit fenomenální comeback na scénu. Eponymní album plné rockové energie, soulového cítění i současného přístupu k produkci vydali po dvanácti letech. Natáčeli jej převážně v pražském studiu producenta Borise Carloffa, ale jednotlivé písně prošly studii v Memphisu, Nashvillu i Los Angeles. „Kapele, jejíž ústřední dvojici tvoří zpěvačka Saša Langošová a kytarista Roman Helcl, se povedlo to, o čem čeští hudebníci často spíše sní – natočit album, které zní a hraje světově. Je to ryze muzikantská a perfektně dotažená deska,“ komentuje výsledky hlasování předseda České hudební akademie Honza Vedral. 

November 2nd patřili společně s Viktorem Sheenem díky třem nominacím k favoritům letošních Andělů. Nakonec ale žádná nahrávka výsledkům nedominovala. „Třiatřicátý ročník Cen Anděl byl v tomto ohledu jedním z nejbarevnějších v historii. Výsledky hlasování akademie ukázaly, kolik skvělých nahrávek na české hudební scéně vzniká,“ doplňuje Vedral. Premiéru měla kategorie Společný projekt, jejímiž historicky prvními vítězi se stali Viktor Sheen a Calin s albem Roadtrip, které se v roce 2023 stalo bezprecedentním fenoménem streamingových služeb. Jako Skladba roku byla oceněna ústřední píseň Údolí včel z devátého alba Anny K. a Sólovou interpretkou roku Česká hudební akademie zvolila Pam Rabbit za její album I Love the Internet. Sólovým interpretem se stal David Koller a Skupinou J.A.R., kteří titulní skladbu alba Jezus Kristus Neexistus? v rámci ceremoniálu zahráli i naživo.

Cenu Anděl za Objev si odnesla Tereza Balonová, která zaujala albem Lampiony, a kromě ikonické sošky od Jaroslava Róny získala také mediální kampaň v hodnotě půl milionu korun od Evropy 2, která byla již tradičně, společně s Českou televizí, hlavním mediálním partnerem Cen Anděl. Nejlepší klip, režiséra Luboše Vackeho, vznikl ke skladbě Traps In My Feed elektronického producenta dné.

V žánrových cenách uspěla Anna Vaverková v kategorii Alternativa a elektronika, folkové album roku natočila Marie Puttnerová, jazzové trojice David Dorůžka, Robert Fischmann a Martin Novák, rockové thrashmetalová Exorcizphobia, rapové MC Gey a v kategorii Klasika akademie vyzdvihla nahrávku Martinů Voices za interpretaci sborových děl britského skladatele Benjamina Brittena. V kategorii Slovenské album bodovali klasici slovenské scény Hex s desátou deskou Kde je tu láska? I v letošním roce vyhlásil titulární partner Cen Anděl, společnost Coca-Cola, multižánrovou cenu popularity s názvem Coca-Cola Cena fanoušků, jejímž vítězem se stal zpěvák Marcell a získal tak finanční podporu ve výši sto tisíc korun a zásobu nápojů z portfolia Coca-Cola do zkušebny na rok zdarma.

Do síně slávy byl uveden Jiří Korn, který už přes padesát let patří mezi nejvýznamnější osobnosti české populární hudby. A také mezi ty nejuniverzálnější. „Vždycky byl o krok před ostatními. Když se v Česku ještě hrával bigbít, s kapelou Rebels už zpíval west coastové melodie, když všichni zkoušeli po jeho vzoru kalifornský pop, už se svou basou sázel blues rock. V sedmdesátých letech jako člen Olympiku nastartoval pop rock, v letech osmdesátých jako jeden z prvních zkoušel aktuální prvky soulu a dokonce stál u začátků českého hip hopu, jehož představitelé ho ostatně dodnes vzývají,“ zaznělo v průvodním medailonku. „Na jeho kontě jsou desítky hitů, ale i nezapomenutelné filmové role. Otisk jeho vlivu najdeme snad u každého současného českého zpěváka. A i ve svých čtyřiasedmdesáti letech stále ohromuje energií a vyprodává haly.“

„O vítězích letos pod dohledem notáře rozhodovalo 487 akademiků,“ uvedla Petra Žikovská, ředitelka ČNS IFPI, která Ceny Anděl vyhlašuje. Večerem provázeli moderátoři Ivana „Fancy“ Kulhánková a Honza Dědek. Letošní line-up sestavili pořadatelé z řad nominovaných umělců a v průběhu večera se tak představila i řada oceněných hudebníků. Kromě J.A.R. živě zahráli noví držitelé Andělů November 2nd, Anna K. nebo MC Gey, dále pak nominovaní Sofian Medjmedj a Ben Cristovao, Jelen, Annet X a NobodyListen, Marcell nebo Adam Plachetka, Ondřej Havelka a jeho Melody Makers.

 

„Letošní předávání pro nás bylo v mnoha ohledech velkou výzvou. Přesunuli jsme se do většího prostoru O₂ universa, díky kterému jsme si mohli dovolit přivítat na ceremoniálu více hostů, a to i z řad veřejnosti, zároveň jsme mohli dát vetší průchod kreativním nápadům a obecně vizuálnímu pojetí, které jde se současnou hudbou ruku v ruce,“ uvádí producentka Cen Anděl Lucka Hájková a doplňuje: „Jsme si vědomi toho, že bez podpory našich partnerů by taková akce v tomto rozsahu nebyla realizovatelná a my jim tímto velmi děkujeme.“ Titulárním partnerem Cen Anděl byla společnost Coca-Cola, hlavními mediálními partnery Česká televize a Evropa 2, dalšími partnery Intergram, OSA a Hlavní město Praha.

 

Ceny Anděl uděluje každoročně od roku 1991 hudební akademie, která je složena z odborníků – hudebníků, producentů, dramaturgů, novinářů a dalších osobností české hudební scény. Od roku 1995 je vyhlašovatelem Cen Anděl ČNS IFPI. Pořadatelem je již sedmým rokem společnost LUFF PRODUCTION.

 

Výsledky Ceny Anděl Coca-Cola 2023

 

Síň slávy

Jiří Korn

 

Album

November 2nd – November 2nd

 

Skladba

Anna K. - Údolí včel (autor T. Vartecký)

 

Skupina

J.A.R. - Jezus Kristus Neexistus?

 

Sólová interpretka

Pam Rabbit – I Love the Internet

 

Sólový interpret

David Koller – LP XXIII

 

Objev

Tereza Balonová – Lampiony

 

Společný projekt

Calin & Viktor Sheen – Roadtrip

 

Videoklip

dné – Traps In My Feed (feat. FVLCRVM)

(režie L. Vacke)

 

Slovenské album

Hex – Kde je tu láska?

 

Alternativa a elektronika

Anna Vaverková – Pozdravy z polepšovny

 

Folk

Marie Puttnerová – Laila Tov

 

Jazz

David Dorůžka, Robert Fischmann, Martin Novák – Gilgul

 

Klasika

Martinů Voices, Lukáš Vasilek – Britten

 

Rap

MC Gey – O tatínkovi, který usnul

 

Rock

Exorcizphobia – Spiritual Exodus

 

 

ČR: Z aktuálního čísla se např. dozvíte, jak to vypadalo na jižní Moravě v roce 1866, kdy tudy táhlo pruské vojsko, a co se tenkrát přihodilo šestnáctiletému Tomáši Masarykovi, pozdějšímu čsl. prezidentovi. Následuje milostný příběh, který toho má hodně společného s Poštornou a který by mohl posloužit coby předloha pro málo uvěřitelnou telenovelu. Také o jedné dezinformaci (termínu dnes tolik „populárnímu“) z počátku minulého století se dočtete v tomto vydání – týká se kopce Komínky v Chřibech. Rozsáhlá stať se věnuje novokřtěncům na Břeclavsku; z úplně jiného soudku je pak medailon uherskohradišťského pedagoga, publicisty a národopisného sběratele Karla Jaroslav Obrátila. Další pozoruhodnou osobností byl svého času věhlasný iluzionista Karl Breu alias Tom Jack. Narodil se v Dubňanech, leč vše jej táhlo do světa a s blížícím se stářím na Šumavu. Stěží uvěřitelným 90. dílem pokračuje seriál Výrobci krojů na Slovácku – tentokrát představíme tvůrkyni modrotisku Gabrielu Bartoškovou ze Strážnice. Uvidíte ale také snímky ze Slovácka ze 40. let 20. století od renomovaného fotografa Fráni Humla, přečtete si rozhovor se sběratelem lidových písní, etnografem Pavlem Popelkou a pomyslně se můžete plavit po dolním úseku řeky Moravy.

Komu by obsah březnového vydání Malovaného kraje ani tak nestačil, najde v něm ještě dalších více než dvacet delších nebo kratších článků a celou řádku pozoruhodných fotografií.

Více o obsahu dvouměsíčníku zjistíte na www.malovanykraj.cz či přímo při četbě aktuálního výtisku.

Georg Friedrich Händel své nejznámější dílo složil za neuvěřitelných čtrnáct dní. Mesiáš měl premiéru v roce 1742 v Dublinu. Na obrazovkách ČT art diváci uvidí inscenaci operního souboru Jihočeského divadla v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a Ondřeje Havelky, v hudebním nastudování Davida Švece. V zámeckých zahradách v Českém Krumlově měl jejich Mesiáš premiéru loni v srpnu.

„Televizní záznam oratoria vznikl ve spolupráci České televize se společností UNITEL a koprodukčně se připojila i japonská veřejnoprávní televize NHK. UNITEL pak zařadil Mesiáše do svého katalogu, kde zastává důstojné místo vedle prestižních inscenací či koncertů, které se objevily v programech festivalů v Salzburgu, Benátkách nebo na BBC Proms,“ uvedl kreativní producent Jiří Hubač.

„Fotografie z českokrumlovského Mesiáše byla letos navíc grafickým leitmotivem největšího mezinárodního veletrhu hudebních a tanečních pořadů Avant Premiére v Berlíně, což podtrhuje úspěch a kvalitu tohoto ztvárnění,“ dodává ředitel ČT art Tomáš Motl. Ten pro Boží hod velikonoční vybral uvedení Řeckých pašijí, tragické opery Bohuslava Martinů. Vídeňští filharmonikové vedeni dirigentem Maximem Pascalem interpretovali dílo jednoho z nejznámější českých hudebních skladatelů v režii Simona Stonea.

„Řecké pašije Bohuslava Martinů měly premiéru loni v srpnu na Salzburgském festivalu, který je mnohými odborníky považován za nejvýznamnější festival klasické hudby a divadelního umění na světě. A pokud se na něm objeví český interpret či autor, jako v tomto případě Bohuslav Martinů, tak to má velký mezinárodní význam a dopad,“ líčí ředitel ČT art Tomáš Motl.

 

 

„K roli Prince se vždy rád vracím a jsem potěšen, že mohu vstoupit do úspěšné vídeňské inscenace, a navíc se pracovně opět potkat s Tomášem Hanusem,“ dodává Pavel Černoch. Jako Rusalka se představí americká sopranistka Corinne Winters, Vodníka ztvárnil polský basista Adam Palka, roli Ježibaby přijala německá mezzosopranistka Okka von der Damerau a role Cizí kněžny byla svěřena české sopranistce Elišce Weissové. Inscenace Rusalky německého režiséra a herce Svena-Erica Bechtolfa měla ve Vídni premiéru v roce 2014, kdy ji zde hudebně nastudoval Jiří Bělohlávek.

Pavel Černoch má nabitou sezonu. Je jedním z ambasadorů Roku české hudby 2024 a domácí publikum se na něj mimo jiné může těšit na festivalu Smetanova Litomyšl, kde vystoupí na koncertě věnovaném právě jubilantům Roku české hudby – Bedřichu Smetanovi a Antonu Brucknerovi. Již v květnu jej čeká v Hamburské státní opeře premiéra v roli Sergeje v opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče. V létě má na programu natáčení sólového alba s Českou filharmonií pod taktovkou Tomáše Netopila. Na podzim se vrátí k roli Sergeje v Lady Macbeth Mcenského újezdu v Barceloně. Ve druhé polovině roku dále zamíří například do Bavorské státní opery v Mnichově a znovu se vrátí i do Státní opery ve Vídni.

Více informací na www.pavelcernoch.cz a www.wiener-staatsoper.at/spielplan-kartenkauf/detail/event/992413176-rusalka/.

Pavel Černoch patří k nejvyhledávanějším tenoristům současnosti. Kritici vyzdvihují hebkost, jemnost i tvárnost jeho hlasu a oceňují také jeho herecký talent, díky němuž přesvědčivě ztvárňuje složité operní charaktery jako jsou Laca v Janáčkově Její pastorkyni, Princ ve Dvořákově Rusalce či Cavaradossi v Pucciniho Tosce. Na mezinárodní scéně na sebe upozornil debutem v Bavorské státní opeře v Mnichově v roce 2009 jako Števa v Její pastorkyni a od té doby je pravidelně zván do předních evropských a světových operních domů, jako jsou Teatro alla Scala v Miláně, newyorská Metropolitan Opera, Staatsoper Unter den Linden a Deutsche Oper v Berlíně, Staatsoper v Hamburku, Opernhaus Zurich, Královské divadlo La Monnaie v Bruselu, Opéra National v Paříži, Opéra de Lyon, Teatro Real Madrid, Nizozemská národní opera v Amsterdamu, Královská opera v Covent Garden v Londýně či Theater and der Wien v rakouské metropoli. Jeho první letošní premiérou bylo nové nastudování Rusalky v berlínské Staatsoper Unter den Linden.

Renomé si získal v rolích italského, francouzského a slovanského repertoáru, například jako Alfredo v La Traviatě, Gabriele Adorno v Simonu Boccanegrovi, Don Carlos, Rodolfo v Bohémě, Pinkerton v Madame Butterfly, Cavaradossi v Tosce, Don José v Carmen, Lenský v Evženu Oněginovi, Števa i Laca v Její pastorkyni, Albert Gregor ve Věci Makropulos, Boris v Kátě Kabanové, Princ v Rusalce či Jeník v Prodané nevěstě a dalších.

Jako sólista vystupoval se špičkovými orchestry, jako jsou Birmingham Symphony Orchestra či Boston Philharmonic Orchestra, účinkoval na BBC Proms nebo na festivalech v Bregenz, Salcburku či v britském Glyndebourne. Mezi dirigenty, se kterými Pavel Černoch doposud spolupracoval, patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Kirill Petrenko, Simon Rattle, Andris Nelsons, John Eliot Gardiner, Charles Dutoit, Jiří Bělohlávek nebo Jakub Hrůša.

Základy jeho celoživotního propojení s hudbou položilo účinkování v dětském sboru Kantiléna. Na brněnské JAMU vystudoval hudební management a za svým pěveckým snem poté odešel do zahraničí. Hned v úvodu své pěvecké dráhy se seznámil s pedagogem Paolem De Napoli, který se mu stal celoživotním mentorem a učitelem.

Pavel Černoch je ambasadorem Roku české hudby, který bude probíhat po celý rok 2024. Tradice oslav české hudby se ve čtyřkových letech koná pravidelně již od roku 1924 a jejím cílem je vyzdvihnout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.

 

Art Central Hong Kong, stěžejní událost hongkongského týdne umění – největšího týdne umění v asijsko-pacifickém regionu, představuje novou generaci talentů a významné umělce z celého světa. Pro Galerii Kvalitář je účast čtyř umělců na mezinárodním veletrhu umění zásadním milníkem. Galerie zde zastoupí etablované umělce, z nichž každý působí na výjimečné úrovni nejen z hlediska umělecké invence, ale i vysoké úrovně řemeslného zpracování přítomného v jejich dílech, jejich výběr koreluje s dlouhodobým zaměřením. 

Výběr následujících čtyř umělců proto dobře ilustruje zaměření Galerie Kvalitář, které dlouhodobě zkoumá mezioborové vazby mezi uměním a vědou. I z tohoto důvodu Kvalitář pro Art Central Hong Kong zvolil jako rámec výběru děl silnou abstraktní výpověd. Díla Milana Housera jsou založena na vědeckých experimentech, které vycházejí z hlubokých znalostí chemických procesů a zemského magnetismu. Vědecká strategie v umělecké tvorbě je přítomna i v tvorbě Jiřího Matějů, který pracuje na pomezí fyziky a metafyziky. Rony Plesl je jedním z nejuznávanějších sklářů a sochařů na světě a jeho technika tavených plastik představuje revoluční zlom nejen v této umělecké disciplíně. Jan Poupě, nejmladší z kvarteta umělců, zaujal nesporné a významné postavení v oblasti olejomalby a geometrických forem. 

Milan Houser (*1971) se dlouhodobě věnuje abstraktní malbě propojené s tvorbou objektů. Jeho přístup se vyznačuje zkoumáním všech základních materiálních složek obrazu: rámu, plátna, barvy. Jeho vztah k malbě je však „nemalířský“: dlouhodobě používá průmyslové materiály a technologie. Neustále zdokonaluje poměrně úzkou škálu vybraných formálních postupů a v poslední době i používání barevných laků, které si speciálně vyrábí. Houser tvoří ve velkých nenarativních sériích, jimiž se snaží obsáhnout a vyčerpat všechny sledované formální postupy s cílem jakési repetitivní dokonalosti. Ústředním tématem jeho tvorby je nejen fascinace vybranými fyzikálními vlastnostmi materiálního světa, ale také možnostmi jeho vidění a vnímání.

Jiří Matějů (*1960) rozvíjí osobitou verzi geometrické abstrakce a v současnosti patří k jejím nejsilnějším představitelům. Nejvýznamnější současný český filozof Miroslav Petříček označil jeho obrazy za „vizuální metafory“. Sám Matějů je označuje jako „optické metafory“, přičemž tento pojem chápe jako „nějakou konkrétní zkušenost, která se abstrahuje do něčeho intuitivního“. Základními stavebními kameny jeho obrazů jsou barva a linie. Přesné členění plochy v kombinaci s netradiční kombinací barev, které sám míchá s různými pigmenty, vyvolává specifické optické vztahy, které dodávají kompozicím neobvyklou působivost. Obrazy vyvolávají dojem pohybu, nestálosti a proměnlivosti; dvojrozměrné obrazy získávají prostorový rozměr, do něhož může divák vstoupit jako bezprostřední účastník. Neméně důležitou tvůrčí polohou Jiřího Matějů jsou obrazové reliéfy ve formě pomačkaného papíru, v nichž autor zkoumá struktury asymetrické symetrie. Matějův výtvarný jazyk se vyznačuje neobvyklou filozofickou hloubkou a je ovlivněn buddhismem, současnou filozofií a dalšími vědami.

Rony Plesl (*1965) je přední český výtvarník, sochař, designér a profesor. Jeho technika tavených skleněných plastik představuje revoluční zlom nejen v této umělecké disciplíně. Autor zkoumá možnosti skleněné plastiky a záměrně k ní přistupuje jako k osobitému médiu. Pleslovy inspirační zdroje vycházejí z hlubokých znalostí dějin umění a obdivu ke starým mistrům. Vždy ho fascinovala geometrie a intimita italské renesance a architektonická bohatost baroka. Smysl pro detail a precizní broušení, typické pro českou sklářskou školu, jsou v Pleslově tvorbě prvořadé, i když nikdy nepotlačují koncepční myšlenky, které stojí za jeho díly. Je to další krok k emancipaci média skleněné plastiky; k jedinečnému vymezení toho, kam lze posunout hranice současného umění. Od roku 2008 je Plesl vedoucím Ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 2017 byl jmenován profesorem v oboru Design a architektura. Nedávno vystavoval v pražském Museu Kampa, na doprovodné akci 59. mezinárodní výstavy umění La Biennale di Venezia nebo na Design Basel Miami.

Instagram / Facebook / Youtube / kvalitar.cz

Výstava si klade za cíl seznámit návštěvníka s osobností Míly Fürstové, s její životní cestou, která je neodmyslitelně spjatá s její prací, a tím představit její tvorbu v co nejucelenější formě. Zastoupena budou díla z dob, kdy studovala v Londýně nebo učila na prestižní škole v Cheltenhamu.

Ve výstavě také nahlédnete do zákulisí spolupráce s kapelou Coldplay, pro kterou Míla Fürstová vytvořila vizuál desky Ghost Stories. K vidění bude i několik originálních děl vytvořených pro knihy Babička, Kytice a Máj, jež vydalo nakladatelství Odeon. Pro výstavu je také zapůjčen originál, z něhož vzešlo 12 metrové dílo Mother's Love připomínající někdejší Porodnici Královny Charlotty (Queen Charlotte’s Maternity Hospital), které se v roce 2023 stalo permanentní částí architektury centrálního Londýna na fasádě hotelu Premier Inn od Sheppard Robson Architects. A vůbec poprvé budou vystaveny některé kovové matrice či skicáky z autorčiných studentských let.

Každý umělec reflektuje ve své tvorbě niterné prožitky, dění ve společnosti nebo ve světě. Nejinak je tomu i u Míly Fürstové, která velmi často používá jednotlivé skutečné prvky, které různě skládá do větších celků. Drobnými motivy tak vytváří monumentální díla pro grafiku spíše netypická. Pro svou tvorbu autorka čerpá ze svého života, dětství, mateřství a přírody, proto jsou její práce velmi poetické a osobní. Podle kurátorky výstavy Markéty Pražákové tato výstava poskytne jedinečnou možnost pozorovat vývoj autorčiny tvorby: „Míla si ráda hraje s barevnými variacemi obrazů, jimiž stupňuje nebo zvýrazňuje daný motiv. Také své grafiky často prořezává, čímž vytváří větší hloubku obrazu. Kombinuje techniky, vytváří koláže. Rozhodně je zajímavé sledovat její experimentování s novými technikami jako je tisk na sklo či plexisklo, který dílům propůjčuje až éterický nádech zobrazované skutečnosti.“ 

Téměř dva roky připravovaná výstava je koncipována jako prodejní. Část děl prezentovaných v Hradci Králové tedy bude po skončení výstavy milovníkům umění i něžného světa Míly Fürstové dostupná. Zároveň bude k výstavě vydán katalog představující více než 100 děl Míly Fürstové. Publikace vyjde dvojjazyčně (CZ/EN), bude tedy cenným materiálem i pro zahraniční čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti.

Míla Fürstová vnímá výstavu jako upřímnou poklonou svému městu, láskyplnou poklonou rodičům, kteří ji v Hradci Králové vychovali a podpořili sen stát se umělkyní: „Svou duši vnímám jako něco, co má své těžiště. Je to prostor definovaný mou vlastí, v jehož středu je mé město Hradec Králové. To, že jsem vyrůstala v hrdém sídle českých královen, které skrze svou výjimečnou architekturu drží hlavu vzhůru a dává s poetickou noblesou na obdiv krásu, zručnost a dovednost všech, kteří ho po staletí s láskou stavěli, mě hluboce ovlivnilo jako člověka i jako umělce. I proto je pro mne výstava "Taj jemnosti" doposud tou nejdůležitější a je opravdovým návratem domů“, vyznává se Míla Fürstová. „Doufám tedy, že se nám po dvou letech příprav podaří představit dílo, které vzniklo za posledních 25 let ve Velké Británii v podobě, jaká nikdy předtím nebyla veřejně dostupná a nevím, zda ještě někdy bude. Celý projekt je pro mne o to silnější, že během příprav výstavy zemřel můj milovaný táta, který byl nesmírně hrdý Hradečák. Chci proto z celého srdce a celou svou bytostí udělat něco pro něj..., udělat něco pro Hradec.“

 

Míla Fürstová (*1975) je česká grafička a výtvarnice. Narodila se v Pelhřimově, své dětství však strávila v Hradci Králové. Nyní dlouhodobě žije a pracuje ve Velké Británii. Vystudovala výtvarné umění, anglický jazyk a psychologii na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň získala bakalářský titul v oboru výtvarná grafika na University of Gloucestershire, na což navázala magisterským studiem na Royal College of Art v Londýně. V Británii vyučovala na několika uměleckých školách.

V letech 2002 až 2010 působila jako hostující umělkyně na Cheltenham Ladies‘ College, kde vedla ateliér leptu.

V roce 2009 se stala nejmladší členkou Královské akademie západní Anglie v Bristolu.

V roce 2014 vytvořila přebal hudebního alba Ghost Stories pro anglickou skupinu Coldplay, díky kterému získala její práce větší pozornost sběratelů umění a dostala se do popředí zájmu široké veřejnosti. Spolupracovala také s Miroslavem Žbirkou či kapelou Vesna.

Za svou práci sklidila řadu prestižních ocenění. V posledních letech vytvořila v nakladatelství Odeon ilustrace pro Erbenovu Kytici a Babičku Boženy Němcové, úplnou novinkou je nedávno vydaný Máj Karla Hynka Máchy. Mílina díla jsou také zastoupena v mnoha veřejných i soukromých sbírkách, včetně sbírky královny Alžběty II. 

 

Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 4. 4. 2024 a součástí bude promítání dokumentárního filmu Křídla pro Coldplay

Vernisáž výstavy bude netypicky zahájena promítáním dokumentárního filmu režiséra Petera Hirjaka Křídla pro Coldplay, který popisuje dvouletou spolupráci skvělé umělkyně s legendární kapelou na vizuálním pojetí desky Ghost Stories. Podle režiséra snímku je Mílina cesta obrazem odvahy, pracovitosti a houževnatosti talentované ženy, která šla odhodlaně a cílevědomě za svým snem: „Holka z malé vesničky na Vysočině dala dnes již ikonická Křídla světoznámé kapele, a ta zase dala křídla Míle. Její tvorbu totiž objevili desítky milionů lidí nejrůznějších kultur po celém světě, nejen díky obalu desky. Coldplay k vizualizacím svých koncertů na největších stadionech od Tokia po Buenos Aires, doslova po celé planetě, používají Mílina jemná nádherná grafická díla.“

Po promítání filmu se účastníci i s výtvarnicí průvodem přesunou do Historické budovy Muzea východních Čech v Hradci Králové, kde bude výstava oficiálně zahájena. Součástí cesty budou performance mladých umělců ze ZUŠ Střezina a ZUŠ Habrmanova, kteří se nechali inspirovat tvorbou Míly Fürstové, říká náměstek ředitele pro výstavní činnost a provoz Muzea východních Čech v Hradci Králové Stanislav Hrbatý: „Pro promítání 80 minutového dokumentu jsme zvolili Bio Central, protože chceme návštěvníkům dopřát divácký komfort. Snímek má ohromnou atmosféru a tu bychom v divácích rádi udrželi i cestou z kina do muzea. Oslovili jsme proto mladé hudebníky, výtvarníky, divadelníky a tanečnice, kteří se nechali inspirovat tvorbou Míly Fürstové a jejich performance potkáme na několika místech zhruba sedmisetmetrové cesty.“

Díky spolupráci se společností Petrof a zápůjčce z jejich muzea bude součástí vernisáže také pianino pocházející ze stejné dílny jako nástroj vyrobený pro legendární Titanic. Originál sice od tragické události 15. dubna 1912 dodnes leží na dně Atlantiku, totožný model ale rozezní jeden z vestibulů Kotěrovy budovy.

Promítání v kině Bio Central začne v 16 hodin a vernisáž v Muzeu východních Čech v Hradci Králové bude zahájena v 18:30 hodin v Přednáškovém sále muzea.

Rezervace míst na filmovou projekci si zájemci mohou zajistit vyzvednutím volné vstupenky v recepci Muzea východních Čech v Hradci Králové od 20. března 2024 do vyčerpání kapacity míst v sále.

Výstava potrvá do 27. října 2024.

http://www.muzeumhk.cz

„Digitalizace je výjimečnou možností, jak uchovat a zprostředkovat kulturní dědictví a přispět tím k rozvoji kulturní identity. To vše prostřednictvím inovativních technologií šetrných k životnímu prostředí. Významná je i možnost podpory projektů digitalizace nezřizovaných neziskových organizací, pro které představuje jedinečnou příležitost zásadnějších investic do reprodukční techniky a softwarového vybavení,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Pro velké sbírkotvorné a paměťové instituce byla určena výzva Digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. Dotace je určena např. na hardware, software či přístrojového vybavení. Digitalizovány mohou být např. movité a nemovité kulturní památky, sbírkové předměty, dokumentační archivy, kinematografické, zvukové a audiovizuální záznamy. Požádat mohla muzea, galerie, Národní památkový ústav a další paměťové instituce, či vlastníci nebo správci národních kulturních památek. Přijato bylo celkem 95 žádostí, hodnotící komise navrhla podpořit celkem 67 žádostí v celkové finanční výši 147 456 318 Kč. Kromě předem stanových hodnotících kritérií, byla posuzována i přínosnost projektů z hlediska povahy digitalizovaného obsahu.

 

Podporu získaly například tyto projekty:

Národní muzeum, Digitalizace a dlouhodobá ochrana unikátních houslových nahrávek ze sbírky Kevorka Marouchiana z fondů Národního muzea – Českého muzea hudby                                                                                                                                                                                                                   

4 760 000Kč

Cílem projektu je inovace postupů digitalizace zvukových dokumentů ve zvukovém studiu Národního muzea. A to konkrétně na příkladu záchrany unikátních houslových nahrávek na historických zvukových nosičích ze sbírky Kevorka Marouchiana uložených ve fonotéce Českého muzea hudby. Největším přínosem projektu tak je výběrová digitalizace a zpřístupnění nejcennějších nahrávek z Marouchianovy sbírky. Půjde o průřezovou digitalizaci a zpřístupnění fonografických válečků, gramofonových desek a magnetofonových pásů v celkovém rozsahu cca 200 hodin digitalizovaného záznamu zvuku. Modernizace zvukového studia NM zlepší jeho stávající schopnosti (u fonografických válečků a gramofonových desek) a umožní zpracování dalších typů zvukových nosičů, které dříve byly v rámci digitalizace zahrnuty pouze okrajově (zejména magnetické pásy).

 

Muzeum regionu Boskovicka, Digitalizace a prezentace Muzea regionu Boskovicka 1 299 783 Kč Cílem projektu je digitalizace sbírkových předmětů muzea a jeho vědecko-výzkumné činnosti v oblasti přírodních, technických a společenských věd, archeologických výzkumů, konzervátorské a restaurátorské činnosti. Digitalizace poskytne data pro evidenci a prezentaci, a v případě sbírkových předmětů, poslouží jejich ochraně.  Nové vybavení umožní jak studiovou dokumentaci sbírkových předmětů, tak kvalitní dokumentaci kulturních statků a situací, které nelze do studia přenést (např. ohrožených kulturních staveb, božích muk, náhrobků) nebo archeologických nálezů na svém původním místě, tzv. in-situ. U těch půjde o digitalizaci nejen samotného nálezu, ale také zajištění 3D digitalizátu nálezových situací. Vše bude zveřejněno na portálech: esbirky.cz, Google Arts & Culture a na portálu Muzea regionu Boskovicka.

 

Kanonie premonstrátů v Želivě, Želivský poklad virtuální                                                                                                                  

1 330 000 Kč

Cílem projektu je vytvoření podrobné 3D dokumentace 86 liturgických předmětů, tzv. „želivského pokladu“. Jde o hodnotný soubor křížů, kalichů, monstrancí apod. Tím bude modernizována stávající platforma dokumentace a zřídka vystavované předměty budou zpřístupněny veřejnosti. Vedle souboru liturgických předmětů bude digitalizována také vybraná část architektury kláštera ( exteriér i interiér konventního kostela Narození Panny Marie, konvent, stará prelatura, bašta se zahradním domkem. Vedle digitálních modelů budou nejhodnotnější části architektury převedeny do modelů v systému BIM. Tím se klášter v Želivě stane jednou z prvních historických památek v ČR, která bude na takové digitální platformě postavena.

 

Digitalizace v oblasti vizuálního umění a architektury je pilotní výzvou a cílila na menší projekty nezřizovaných neziskových organizací. Žádat mohly spolky a menší organizace, které se zabývají dokumentační, informační a sbírkotvornou činností v oblasti vizuálního umění a architektury. Výsledkem může být digitalizovaná sbírka, archiv, databáze nebo webový portál. Navazující dotační výzva pro projekty digitalizace realizované v roce 2025 bude vypsána v září 2024 a bude rozšířena také na další umělecké obory. Přijato bylo celkem 34 žádostí, komise hodnotila 33 žádostí, a navrhla přidělit dotace v celkové výši 20 670 000 Kč mezi 24 žádostí. Hodnotícími kritérii byl jak obsah a kvalita projektu, tak udržitelnost projektu, přínos pro obor, kredibilita žadatele či schopnost zajistit vícezdrojové financování.

 

Podporu získaly například tyto projekty:

Are ǀ are-events.org, Archiv Ester Krumbachové/zpřístupňování díla                                                                                                          

1 310 000 Kč

Otevřený online „Archiv Ester Krumbachové“ zpracovává a zpřístupňuje mezioborovou tvorbu Ester Krumbachové, zásadní osobnosti československé nové vlny, kostýmní návrhářky, scénáristky a režisérky. Umožňuje široké i odborné, české i zahraniční veřejnosti přístup k tvorbě této výjimečné osobnosti a jejím historickým souvislostem ve vztahu k současnému umění a teorii. Právě blízkost témat Krumbachové s tématy současné filozofie a umění činí z tohoto projektu jedinečnou transdisciplinární událost, která překonává jazykovou a kulturní izolovanost normalizačního období, v němž autorka žila a tvořila. Cílem projektu je rozšíření archivu o výtvarné dílo z pozůstalosti Krumbachové (objekty, kresby, malby, skicy, fotografie, šperky a kostýmní návrhy pro divadlo a film).

 

Archiv výtvarného umění, Archiv výtvarného umění: celoroční činnost                                                                                                 

5 915 000 Kč

Spolek Archiv výtvarného umění přes 20 let shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje dokumenty a informace o současném, především českém a slovenském, výtvarném umění. Archivní fond zahrnuje např. katalogy výstav, monografie, kulturní a umělecká periodika či knihy. Součástí sbírky jsou i plakáty, grafiky, fotografie, dopisy, výstřižky, osobní pozůstalosti výtvarníků, řádově jde o statisíce dokumentů. Archiv spolupracuje s oddělením Národních autorit NKČR, je členem Europen Art Net – platformy uměleckých archivů z celé Evropy, od roku 2023 se zapojil do mezinárodního projektu Creative Europe Art Archives Study spolu s uměleckým archivem z Vídně Basis Wien a uměleckým archivem Moderna galerija v Ljubljani. Databáze archivu abART se stala strategickým partnerem wikimédií a je součástí EAN databáze (http://www.european-art.net).

                                                                                                                              

Aarchitektura, Zlínský architektonický manuál – Fáze B, Architektura a urbanismus Zlína v letech 1894-2018                                                                                                                                                                             

810 000 Kč

Spolek aArchitektura realizuje projekt již pátým rokem. Popularizuje architektonické dědictví města a jeho historie mezi lety 1894-2018. Zlín je příkladem tzv. company town, firemního města se specifickou historií a architekturou. Od vzniku projektu se proto na jeho realizaci podílí mezioborový odborný tým z řad historiků umění, geografů, sociologů a dalších. Díky této spolupráci vzniklo 17 tematických tras, které jsou doplňovány o medailony, odborné studie a rozhovory s pamětníky. Cílem projektu pro rok 2024 je rozšířit sekci rozhovorů s profesionály ovlivňujícími město (architekti, designéři) a obyvateli důležitých čtvrtí nebo sídlišť. V plánu je také částečná digitalizace pozůstalosti architekta Zdeňka Plesníka (1914-2003).

„Odborná porota byla s úrovní letošní přehlídky velmi spokojená. Soubory v posledních letech došly do vysoké umělecké úrovně a nabídly přitažlivá témata a působivá zpracování. Na Audimaforu jsme si užili také zaplněné hlediště a vzájemné živé diskuse o divadle,“ shrnuje v krátkosti letošní AUDIMAFOR tajemnice poroty a koordinátorka přehlídky v jedné osobě Kateřina Fikejzová Prouzová.

Do celostátní přehlídky studentského divadla MLADÁ SCÉNA získal jako jediný doporučení k postupu soubor DREJG z Náchoda s inscenací Juani/y.

Na celostátní přehlídku experimentujícího divadla ŠRÁMKŮV PÍSEK byly nominovány hned čtyři inscenace: soubor Poslední na konec ze ZUŠ Mladá Boleslav s inscenací Český orloj, doporučení na postup si vysloužil i divadelní soubor Je to tajný!, Kolegium hraběte Šporka s inscenací inspirovanou folklorními oslavami Rusalje2022. I v této kategorii zabodovali/y Juani/y náchodského souboru DREJG. Posledním souborem doporučeným k postupu na píseckou přehlídku je pak soubor 300 mg kofeinu a jejich inscenace Erika.

Na WOLKRŮV PROSTĚJOV, celostátní přehlídku uměleckého přednesu a divadla poezie, se mohou vydat dva soubory – Poslední na konec ZUŠ Mladá Boleslav a jejich inscenace Český orloj. Do výběru byli nominováni spolu s kolegy ze souboru Je to tajný!, Kolegium hraběte Šporka – opět s inscenací Rusalje2022.

Porota, která letos rozhodovala o postupu, byla i tentokrát složena z divadelních profesionálů. Byli jimi dramaturgyně, teatroložka a pedagožka Nina Malíková, režisér, recitátor a literární kritik Vít Malota, teatrolog a divadelní kritik Vladimír Hulec a scénograf Kamil Bělohlávek. Tajemnicí poroty byla Kateřina Fikejzová Prouzová z pořádajícího Centra uměleckých aktivit.

Tato porota se rozhodla mimo doporučení na postup ocenit také mimořádné divadelní počiny, které na AUDIMAFORU soutěžily:

Cenu za autorský přístup a zpracování inscenace Hostinec U Tří udělili porotci souboru Popcorn, ZUŠ F. A., Šporka z Jaroměře.

Ocenění za autorský počin a osobnostní herectví v inscenaci Rusalje2022 souboru Je to tajný!, Kolegium hraběte Šporka si odnesla Josefína Pacovská.
Soubor Poslední nakonec ze ZUŠ Mladá Boleslav si z Hradce odváží cenu za nejlepší inscenaci, kterou se stal Český orloj.

Cena Vladimíra Hulce putuje Věře Bočkové za oživování fyzického a tanečního divadla napříč inscenacemi.

 

 

„Nemám Dalího genialitu. Takže můj film je ve vší skromnosti pokusem vzdát mu co nejbláznivější a nejsvobodnější poctu,“ říká režisér Quentin Dupieux, který svěřil postavu Salvadora Dalího hned pětici herců (Gilles Lellouche, Edouard Baer, Jonathan Cohen, Pio Marmaï, Didier Flamand). Divácký zážitek umocňuje hudba elektronického hudebníka Thomase Bangaltera (Daft Punk). Snímek měl premiéru v loňském roce na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. „Daaaaaalí! mě nadchnul od prvního záběru. Fascinuje mě Dupieuxova hravost, smysl pro absurditu, ale i obratnost, s níž splétá příběh hned v několika rovinách, podobně jako to dělá například Christopher Nolan,” dodává dramaturg festivalu Šimon Šafránek. Pražskou projekci doplní diskuse filmového publicisty Aleše Stuchlého z cyklu Mentální hygiena a v Brně bude po filmu následovat přednáška, která odkryjte fascinující svět surrealistického génia. Film Daaaaaalí! distribuuje společnost Film Europe a festival jej uvádí v české předpremiéře.

Festival Dny evropského filmu v letošním roce nabízí vesměs v české premiéře na tři desítky snímků předních evropských režisérů i objevné debuty nastupující filmařské generace. Novinky ověnčené cenami z festivalů v Cannes, Benátkách či v Karlových Varech. I v letošním roce je pro návštěvníky festivalu připraven bohatý doprovodný program, který nabízí nejrůznější diskuze, projekce pro seniory a pro školy, semináře pro filmové profesionály i dílny pro děti. Hlavní část Dnů evropského filmu proběhne od 4. do 9. dubna v Praze v kinech Světozor, Edison Filmhub a kině Přítomnost, brněnském kině Art a ostravském Minikině, poté se akce přesune do desítky dalších kin v České republice. Slavnostní vyhlášení vítězů soutěžních sekcí se uskuteční 9. dubna. Vstupenky a program jsou k dispozici na www.eurofilmfest.cz.

Mladí filmaři boří staré pořádky

Hlavní soutěž Dnů evropského filmu je letos vyhrazena silným debutovým snímkům mladých tvůrců. V sekci Poprvé nabídne šestici filmů. Od režisérky Miky Gustafson ze Švédska představí festival film Ráj v plamenech (Paradise is Burning), v němž se dospívající Laura pečující o dvě mladší sestry střetne s autoritou ústavu sociální péče. Debutující maďarská režisérka Katalin Moldovai zase ve filmu Bez dechu (Without Air) sleduje příběh učitelky literatury, jež doporučí studentům příběh o vztahu básníků Arthura Rimbauda a Paula Verlaina a vzápětí je rodiči obviněna z homosexuální propagandy. O festivalovou cenu se dále uchází i romantická gangsterka Omar Jahoda (The King of Algiers) režiséra Eliase Belkeddara s francouzskými herci Redou Katebem a Benoitem Magimelem. Titulní gangster Omar patří do staré školy. Po vyhnání z Francie nachází útočiště ve městě Alžíru, kde se s věrným kamarádem schovává v honosné vile s kufrem plným kokainu. Další z debutantů na DEF je islandská režisérka Ninna Pálmadóttir, jejíž film Samota (Solitude) přináší příběh netradičního přátelství starce a desetiletého chlapce. Film snímal slovenský kameraman Dušan Husár (BANGER.). Superpozice (Superposition) dánské režisérky Karoline Lyngbye nabídne příběh rodiny, jež energii do života i vztahu nachází v divočině u jezera mimo veškerou civilizaci. Šťastně a vesele (Family Time), kterou natočila finská režisérka Tia Kouvo, má v hledáčku rovněž rodinné vztahy, s humorem líčí vánoční setkání tří generace jedné rodiny.

 

V hlavní roli hudba

Dokumentární, hrané i animované filmy o hudbě uvede soutěžní sekce Film & hudba, jejímž hlavním tahákem je očekávaný film režisérky Katii de Vidas Peter Doherty: Cizinec ve vlastní kůži (Peter Doherty: Stranger in My Own Skin). Anglický hudebník a básník, frontman jedné z nejúspěšnějších anglických kapel prvního desetiletí milénia The Libertines, se v dokumentu zpovídá ze svých démonů a vzpomíná na dlouhý boj, který svedl se závislostí na drogách. Fanoušci Petea Dohertyho se mohou těšit na speciální projekci v pražském Paláci Akropolis, které se Doherty osobně s režisérkou filmu zúčastní a krátce vystoupí. Další snímek sekce, švýcarsko-portugalský film Manga d‘Terra, je muzikálem z lisabonského předměstí, kde se ocitá dvacetiletá Kapverďanka Rose pokoušející se v portugalském hlavním městě vydělat dost peněz na to, aby zabezpečila své dvě děti. Objevitel „Madonny Madridu“ Penélope Cruz a držitel Oscara za film Belle epoque (1992), španělský režisér Fernando Trueba, je spoluautorem animovaného snímku Zastřelili pianistu (They Shot the Piano Player), v němž se prolíná historie žánru bossa nova se společensko-politickými událostmi 60. a 70. let v totalitními režimy sužovaných zemích Jižní Ameriky. Hudebníka José Gonzáleze ve filmu Tygr v ráji (A Tiger in Paradise) sledoval švédský režisér Mikel Cee Karlsson, který natočil fascinující surrealistický film na pomezí fikce a dokumentu. Do řeckého prázdninovém resortu a práce animátorů zavede diváky film Animal režisérky Sofia Exarchou. Do sekce Film & hudba patří i zahajovací snímek Daaaaaalí!.

 

Legendy filmového plátna

Festivalová sekce Panoráma přinese snímky, pod nimiž jsou naopak podepsáni zkušení a festivalovými cenami ověnčení režiséři. Autor jednoho z nejslavnějších filmů 80. let Nebe nad Berlínem, již 78letý Wim Wenders, portrétuje ve svém novém dokumentu Anselm neoexpresionistického malíře a sochaře Anselma Kiefera spíše formou eseje než klasického životopisu. Italská režisérka Alice Rohrwacher, známá i u nás magickým snímkem Šťastný Lazzaro oceněným v Cannes, líčí v dobrodružné komedii Chiméra (La Chimera) příběh dalšího ze svých bizarních hrdinů – Arthur je člen italské bandy vykradačů hrobů obdařený mimořádnou schopností rozpoznat místa, kde se ukrývají staré etruské poklady. V sekci Panorama bude promítnut také vítězný film loňského MFF Karlovy Vary Blažiny lekce (Blaga´s Lesson). Drama bulharského režiséra Stefana Komandareva vypráví o bývalé učitelce v důchodu, která naletí podvodníkům na telefonu a přijde o celoživotní úspory – a tak se rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Místo oslavy výročí svatby hledá dávné a vzrušující mládí hlavní hrdinka filmu Výročí v Římě (Rome) režiséra Niclase Bendixena. Aby se dočkali slunce (That They May Face the Rising Sun) irského režiséra Pata Collinse je lyrickou adaptací stejnojmenného románu Johna McGaherna, který se odehrává na irském venkově 80. let minulého století a kam není lehké po letech strávených ve městě zapadnout. Věříme ve 21. století v nadpřirozené schopnosti? O tom ví své teprve patnáctiletá dívka, po které chce její okolí po tragických událostech pomoc ve filmu Holly lucemburské režisérky Fien Troch. S celou řadou ocenění zamíří na festival film tureckého režiséra Nuri Bilge Ceylana Unavená naděje (About Dry Grasses) o vesnickém učiteli, který doufá v přeložení do Istanbulu. Tváří v tváří reálnému životu se musí popasovat i začínající učitelka matematiky ve filmu německého režiséra Ilkera Çataka Sborovna (The Teacher’s Lounge). Naopak groteskní výpověď o době, jíž vládne TikTok a divoký kapitalismus, nabídne snímek rumunského režiséra Radu Judeho Od konce světa nic dobrého nečekejte (Do Not Expect Too Much From The End of the World). Historické drama Kos režiséra Pawla Maslona zavede diváky do Polska roku 1794, kde je připravováno povstání proti Rusům. A na cukrovarnickou plantáž kdesi ve východní Indii na sklonku nizozemské koloniální nadvlády pozve film Sladké snění (Sweet Dreams) nizozemské režisérky Eny Sendijarević.

 

Pocta Jessice Hausner

V sekci Pocta se festival tentokrát zaměří na tvorbu vídeňské rodačky Jessicy Hausner. Scenáristku a režisérku proslavil film Lurdy s hvězdnými francouzskými herečkami Sylvií Testud a Léou Seydoux, který v roce 2009 zvítězil na festivalu v Benátkách. Její novinka Club Zero s Miou Wasikowskou v hlavní roli je syrovým a velmi aktuálním thrillerem o zničující síle autority. Film bude uveden v české předpremiéře, následně jej uvede do distribuce společnost Aerofilms. DEF přiblíží ještě další dva snímky Jessicy Hausner: trpký příběh dospívající dívky Lovely Rita (2001) a mysteriózní hororové drama Hotel (2004) odehrávají se v odlehlém alpském hotelu a okolních hlubokých lesích. Součástí festivalu bude také masterclass vedená Jessicou Hausner, která je připravována ve spolupráci s edukativní platformou Cinergy. Partnerem sekce je Kancelář Kreativní Evropa MEDIA. Kancelář v České republice zastupuje program Evropské unie, který podporuje evropskou kinematografii a audiovizuální průmysl.

 

Ekologie a příroda

Poslední ze sekcí DEF je věnována filmům zasvěceným ekologii a vztahu člověka k přírodě. Sekce Živá planeta přinese animované dobrodružství ze severoamerických stepí film Čtyři duše kojota (Four Souls of Coyote) maďarského režiséra Árona Gaudera, ve kterém se na posvátném místě potkávají potomci původních obyvatel, aby se postavili chamtivým naftařům. Nebo britský dokument Fashion Reimagined, v němž režisérka Becky Hutner sleduje počínání módní návrhářky Amy Powney, která své kolekce navrhuje v souladu s principy udržitelné módy a s ohledem na životní prostředí. Další z filmů, který je satirickou obžalobou lidské chamtivosti a naivity, zavede diváky do stepi v ukrajinské chersonské oblasti, kde se mladý biolog snaží ochránit sviště a stane se svědkem zločinu. Snímek Redakce (The Editorial Office), který natočil Roman Bondarchuk, vznikl v ukrajinsko-německo-slovensko-české koprodukci. Futuristický film polského režiséra Piotra Biedrońa Poslední jiskra naděje (The Last Spark of Hope) přináší vizi Země, která je po klimatických válkách zničená a takřka neobydlená. Nejmenší diváci jistě ocení animovaný film Kateřiny Karhánkové a Alexandry Májové Mlsné medvědí příběhy: Na pól!. Sekce Živá planeta vznikla díky podpoře Evropské unie, která stejně jako pořadatelé DEF fandí ochraně naší planety pro její zdravou budoucnost.

 

Dny evropského filmu – doprovodný program

Filmoví ale i hudební fanoušci se mohou těšit na setkání s režisérkou Jessikou Hausner, jejíž retrospektivu festival uvádí, a také s Peterem Dohertym a režisérkou filmu Peter Doherty: Cizinec ve vlastní kůži Katiou de Vidas. Dále proběhnou čtyři pořady z cyklu Aleše Stuchlého Mentální hygiena, konkrétně u příležitosti projekcí filmů v Edison Filmhub Blažiny lekce, Daaaaaalí!, Ráj v plamenech a Unavená naděje. Projekci filmu Fashion Reimagined v Praze doplní rozhovor s uznávaným českým módním návrhářem Jiřím Kalfařem. Beseda slibuje inspirativní pohled do budoucnosti módy spojené s odpovědným postojem k životnímu prostředí a ochraně zvířat. V kině Světozor zpestří projekci Samota diáky cestovatelky Veroniky Jiříčkové, která se vypravila na cestu po Islandu na koloběžce a také účast kameramana Dušana Husára. Snímek Redakce osobně uvede jedna z producentek Dagmar Sedláčková. O festivalovém víkendu jsou pro děti v pražských kinech Světozor a Přítomnost připraveny dílny animace po filmech Čtyři dny kojota a Mlsné medvědí příběhy: Na pól!.

V brněnském Kině Art doplní projekci filmu Daaaaaalí! beseda s kurátorkou Galerie TIC a vysokoškolskou pedagožkou Marikou Kupkovou a na film Sborovna naváže beseda věnovaná tématu vyhoření v zaměstnání s psychology Kateřinou Ingrovou a Peterem Zachem.

V ostravském Minikině odborný úvod před projekcí filmu o Anselmu Kieferovi obstará malíř a vysokoškolský pedagog Daniel Balabán a po snímku Blažiny lekce se mohou diváci zúčastnit diskuse s praktickými radami, jak se bránit tzv. šmejdům. Hosty besedy budou Gabriela Fialová, ředitelka inspektorátu Česká obchodní inspekce - Inspektorát pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj, a Pavel Schweiner z projektu E-Bezpečí.

Součástí doprovodného programu jsou projekce pro seniory a pro základní a střední školy a již čtrnáctým rokem rovněž tradiční seminář pro kinaře KINO 2024, zaměřený tentokrát na práci s publikem a PR.

 

Festivalové ceny

DEF je již třetím rokem soutěžním festivalem a uděluje hned několik cen. V hlavní soutěži debutů bude rozhodovat porota, ve které zasednou herečka a kurátorka projektu Terapie sdílením Ester Geislerová, ředitel a spoluvlastník artové distribuční společnosti Aerofilms a spoluvlastník a provozovatele kin Aero, Světozor, Oko a Bio Central Ivo Andrle a producent Jakub Jíra. DEF dále ocení nejlepší hudební film letošního ročníku. V porotě zasedne finský filmový režisér a scénárista a vítěz loňské soutěže DEF Einari Paakkanen, dále hudebník David Žbirka a slovenská zpěvačka a herečka Alžbeta Ferencová, známá jako Zea. Dalším oceněním je Cena diváků LUX, která je udělována Evropským parlamentem ve spolupráci s Evropskou filmovou akademií. O vítězném filmu mohou hlasovat diváci do 14. dubna na luxaward.eu/cs/ a vyhrát účast na slavnostním vyhlášení v Bruselu. Autorem filmových cen je šperkař Zdeněk Vacek. 

Hlavní část Dnů evropského filmu se uskuteční od 4. do 9. dubna v pražských kinech Světozor, Edison Filmhub Praha a Přítomnost, v brněnském kině Art a v ostravském Minikině. Festival v regionech proběhne od 10. do 14. dubna v kinech v Boskovicích (Panorama), Červeném Kostelci (Kino Luník), Havířově (Kino Centrum), Hradci Králové (Bio Centra), Jablonci nad Nisou (Kino Junior), Šumperku (Kino Oko), Vrchlabí (Kino Střelnice), Vyškově (Kino Sokolský dům) a ve Znojmě (Kino Svět).

 

Dny evropského filmu – přehled sekcí a filmů

Poprvé

Soutěž debutů

Mladí filmaři boří staré pořádky a hlásí se o vlastní slovo. Poprvé na plátně kin s celovečerním filmem. Soutěžní přehlídku o nejlepší evropský debut tvoří dramaturgický výběr silných a podnětných evropských prvotin za poslední rok.

 

Bez dechu / Without Air, r. Katalin Moldovai (2023, Maďarsko)     

Omar Jahoda / The King of Algiers, r. Elias Belkeddar (2023, Francie)      

Ráj v plamenech / Paradise is Burning, r. Mika Gustafson (2023, Švédsko / Itálie / Dánsko)

Samota / Solitude, r. Ninna Pálmadóttir (2023, Island / Slovensko)          

Superpozice / Superposition, r. Karoline Lyngbye (2023, Dánsko)

Šťastně a vesele / Family Time, r. Tia Kouvo (2023, Finsko / Švédsko)

           

Film & hudba

Soutěžní přehlídka

Soutěžní sekce Film & hudba podtrhuje sílu dvou uměleckých disciplín a jejich schopnost oslovit lidské emoce a vášně na celém světě. Obrazy, tóny a melodie udávají rytmus sekci orientované na avantgardu, dokumenty i hrané filmy, v nichž hlavní roli hraje hudba.

Animal, r. Sofia Exarchou (2023, Řecko / Rakousko / Rumunsko / Kypr / Bulharsko)                       

Daaaaaali!, r. Quentin Dupieux (2023, Francie)        

Manga d‘Terra / Manga d’Terra, r. Basil da Cunha (2023, Portugalsko / Švýcarsko)

Peter Doherty: Cizinec ve vlastní kůži / Peter Doherty: Stranger in My Own Skin, r.  Katia de Vidas (2023, Velká Británie)                   

Tygr v ráji / A Tiger in Paradise, r. Mikel Cee Karlsson (2023, Švédsko)

Zastřelili pianistu / They Shot the Piano Player, r. Fernando Trueba, Javier Mariscal (2023, Španělsko / Francie / Nizozemsko)

 

Panoráma

Výběr toho nejzajímavějšího z roku 2023
Určují směr, vyhrály na renomovaných festivalech. Režírují je filmařští mistři, hrají v nich výjimečné osobnosti evropského filmového plátna. Panoráma představuje výběr toho nejlepšího a nejzásadnějšího z aktuálního evropského filmu.

Aby se dočkali slunce / That They May Face the Rising Sun, r. Pat Collins (2023, Irsko / Velká Británie 

Anselm, r. Wim Wenders (2023, Německo)

Blažiny lekce / Blaga’s Lesson, r. Stefan Komandarev (2023, Bulharsko / Německo)

Holly, r. Fien Troch (2023, Lucembursko / Belgie / Nizozemsko)

Chiméra / La Chimera, r. Alice Rohrwacher (2023, Itálie / Francie / Švýcarsko)

Kos, r. Pawel Maslona (2023, Polsko)

Od konce světa nic dobrého nečekejte / Do Not Expect Too Much From The End of the World, r. Radu Jude (2023, Rumunsko / Francie / Lucembursko / Chorvatsko)           

Sborovna / The Teacher’s Lounge, r. Ilker Çatak     (2023, Německo)

Sladké snění / Sweet Dreams, r. Ena Sendijarević (2023, Nizozemsko / Indonésie / Švédsko)

Unavená naděje / About Dry Grasses, r. Nuri Bilge Ceylan (2023, Turecko / Francie / Německo / Švédsko)

Výročí v Římě / Rome, r. Niclas Bendixen (2023, Itálie / Švédsko / Dánsko)

 

Pocta: Jessica Hausner

Retrospektiva zvláštního hosta festivalu

Režisérka a scenáristka Jessica Hausner patří k nejuznávanějším rakouským filmovým tvůrcům současnosti. Se svými filmy se pravidelně účastní festivalů v Cannes nebo v Benátkách. V rámci retrospektivy, která zahrnuje i premiéru jejího nejnovějšího snímku Club Zero, je možné sledovat, jak Jessica Hausner čím dál výrazněji pracuje se stylizací obrazu i zvuku, stejně jako se svým osobitým, extrémně suchým humorem.
 

Club Zero, r. Jessica Hausner (2023, Rakousko / Velká Británie / Německo / Francie / Dánsko)       

Hotel, r. Jessica Hausner (2004, Rakousko / Německo)    

Lovely Rita, r. Jessica Hausner (2001, Rakousko / Německo)       

Lurdy / Lourdes, r. Jessica Hausner (2009, Rakousko / Francie / Německo)       

Živá planeta

Není nám to jedno

Je jen jedna, je krásná a stále plná života. Že stojí za to se o ni zajímat a starat, víme všichni. Jaká témata o stále aktuálnějším vztahu člověka k přírodě a životnímu prostředí reflektují ve svých dílech filmaři? Selekce snímků s ekologickým nádechem nabízí filmy pro celou rodinu.

Čtyři duše kojota / Four Souls of Coyote, r. Áron Gauder (2023, Maďarsko)         

Fashion Reimagined / Fashion Reimagined, r. Becky Hutner (2022, Velká Británie)           

Mlsné medvědí příběhy: Na pól! / Hungry Bear Tales: To the Pole!, r. Kateřina Karhánková, Alexandra Májová (2023,Česká republika)

Poslední jiskra naděje / The Last Spark of Hope, r. Piotr Biedroń (2022, Polsko) 

Redakce / The Editorial Office, r. Roman Bondarchuk (2024, Ukrajina, Německo, Slovensko, Česká republika)

 

Odkazy:

Web: www.dnyevropskehofilmu.cz

Facebook: www.facebook.com/DnyEvropskehoFilmu/

Instagram: www.instagram.com/dnyevropskehofilmu/
YouTube: www.youtube.com/@dnyevropskehofilmudaysofeu8359/featured

 

DEF SE KONAJÍ POD ZÁŠTITOU:

MINISTRA KULTURY ČR MARTINA BAXY, VEDOUCÍ ZASTOUPENÍ EVROPSKÉ KOMISE V ČESKÉ REPUBLICE MONIKY LADMANOVÉ, PRIMÁTORKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA MARKÉTY VAŇKOVÉ, PRIMÁTORA STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY JANA DOHNALA, NÁMĚSTKA PRIMÁTORA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY PRO OBLAST KULTURY, CESTOVNÍHO RUCHU A PAMÁTKOVÉ PÉČE JIŘÍHO POSPÍŠILA, STAROSTKY MČ PRAHA 1 TEREZIE RADOMĚŘSKÉ

ZA FINANČNÍ PODPORY:

VELVYSLANECTVÍ A KULTURNÍCH INSTITUTŮ EVROPSKÝCH ZEMÍ, MINISTERSTVA KULTURY ČR, STÁTNÍHO FONDU KINEMATOGRAFIE, ZASTOUPENÍ EVROPSKÉ KOMISE V ČR, MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE, JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, INFORMAČNÍ KANCELÁŘE EVROPSKÉHO PARLAMENTU, HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA, STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY, MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 1, KANCELÁŘE KREATIVNÍ EVROPA MEDIA

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER: RADIO 1
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: ČSFD.CZ, PROTIŠEDI.CZ, EXPATS.CZ, OSTRAVAN.CZ, INFORMUJI.CZ, VESMÍR

PARTNEŘI: EMBLEM HOTEL PRAGUE A NEWTON MEDIA

PRODUCENT: EUROFILMFEST S.R.O.