pondělí
29. dubna 2024
svátek slaví Robert
Kresba obce Zahrádka od Zdeňka Horníčka těsně před stavbou Želivky



Svědek minulosti čeká na verdikt

Autor článku: 
Kateřina Vedralová

<p>ZAHRÁDKA: V roce 1969 padlo rozhodnutí o stavbě vodního díla Želivka, zásobárny pitné vody pro Prahu a část Středočeského kraje.</p> <p>Při realizaci záměru musela být zbořena také obec Zahrádka, z níž dnes zůstalo jen několik drobných artefaktů a kostel sv. Víta.</p> <p>Kostel lze označit za dnes již jediného svědka 700leté existence zmizelého městysu Zahrádka. Nachází se v těsné blízkosti okraje vodní hladiny, která tak zasahuje polovinu původního území obce. Její druhá část musela být právě pro svou blízkost vodní hladině a kvůli přísným hygienickým opatřením v rámci prvního ochranného pásma srovnána se zemí také. Zdá se, že kostel zachránil jeho historický význam a dodnes stále neurčené vnitřní výmalby. </p> <p>Jeho původ můžeme datovat přibližně do 12 století. O sto let později král Přemysl Otakar I. postupuje písemně ves s kostelem a přilehlým újezdem pražské Vyšehradské kapitule. Jedná se tedy o první přímou zprávu o kostele. V druhé polovině sedmdesátých let v něm proběhl archeologický průzkum, který odhalil gotické nástěnné malby ze 14. století. Názory na jejich symboliku se různí, ale jedna z teorií se zmiňuje o možnosti, že by zde mohl být vyobrazen genealogický cyklus přemyslovského rodu, což by z něj činilo památku významem srovnatelnou s rotundou sv. Kateřiny ve Znojmě. Tuto teorii prosazoval především historik umění Karel Stejskal, známý především svými studiemi nástěnných cyklů císaře Karla IV. na Karlštejně, která se nám dnes dochovala jen v renesančních kopiích. </p> <p>V současnosti se určením výmalby v kostele sv. Víta zabývá Petr Severa z restaurátorského oddělení Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Telči. NPÚ jako vlastník kostela současně intenzivně spolupracuje s občanským sdružením Přátelé Zahrádky, do jehož činnosti se zapojila i rodina Čihákových. Jan Čihák zná Zahrádku od dětství, kdy zde trávil prázdniny, a s místními rodáky zůstává v kontaktu. Ti se tu dvakrát v roce, na „dušičky“ a na svátek sv. Víta, setkávají. Zhruba třem stovkám pamětníků a přátel Zahrádky vytváří právě kostel zázemí. K významným datům jeho osudu patří i rok 1975, kdy měl být formálně odsvěcen, ale jak to však s odsvěcováním bývá, nikdo přesně nezná podobu takového úkonu. Nikdo z aktérů již není mezi námi, takže dotázat se na okolnosti tehdejšího odsvěcení není možné. Se Zahrádkou je neodmyslitelně spjat také její rodák Mons. Karel Vrána, který však v jejích posledních letech působil v Římě. Při současných setkáních se v kostele slouží mše, avšak původní oltář, který byl přenesen do nedalekého kostela v Košeticích, při obřadu připomíná už jen jeho fotografie. </p> <p>Hlavním záměrem o.s. Přátelé Zahrádky je zřízení památníku zátopové oblasti vodního díla Želivka. Kostel sv. Víta by měl být využit nejen jako prostor pro expozici o své historii a uměleckém významu, ale i o životě v dnes již zatopené oblasti. Její součástí by se měly stát například fresky sejmuté z kostela v Dolních Kralovicích, který v zátopovém území vodní nádrže zanikl spolu s celou obcí. Potíže s realizací tohoto projektu vypracovaného už v roce 1983 se vyskytují v zásadě dvě. První a obvyklou jsou finanční prostředky, druhou umístění kostela v prvním ochranném pásmu, které podléhá přísným hygienickým a bezpečnostním normám, což ovlivňuje možnost přístupu ke kostelu.</p> <p>Realizace projektu by nejprve vyžadovala téměř milionovou investici nezbytnou jen k aktualizaci dnes již poměrně zastaralého projektu. S postupujícím časem navíc rostou nutně náklady na opravy omítek a na fixaci nástěnných maleb, neboť kostel je od roku 1975 nevyužívaný a vlhkost na nejohroženějších stěnách dosahuje až do výšky dvou metrů. Přes tři miliony korun se odhadují výdaje spojené s vyřešením problémů s bezprostřední blízkostí vody. Další položky v seznamu tvoří úpravy okolí kostela (oplocení, zpevnění ploch, přilehlá zeleň) a doplnění mobiliáře kostela. Celkové náklady se tak patrně vyšplhají až k deseti milionům korun.</p> <p>Žádat takovou částku pro stavbu, která má dnes velmi omezené využití, a k níž je navíc špatný přístup, není snadné. Současný vlastník, tedy Národní památkový ústav, jí nedisponuje a peněz v krajských fondech je příliš málo. Možností tak zůstává jen zařazení kostela do Programu záchrany národního kulturního dědictví ministerstva kultury, kde však klíčovou otázkou zůstává identifikace nástěnných výmaleb. Samozřejmě by byl větší zájem je zachránit, pokud by se prokázalo, že se jedná o unikátní přemyslovský genealogický cyklus. Druhou variantou záchrany by se mohlo stát získání pro věc soukromého investora. Bohužel korporátní podpora kultury nebo tzv. korporátní sociální odpovědnost není u nás zatím příliš rozšířená. (Ve světě známá CSR corporate social responsibility, kdy velké obchodní společnosti na sebe berou odpovědnost za vliv svých aktivit na životní prostředí kulturu nebo další oblasti veřejné sféry. Viz např. článek Strojírenská firma a mistr SANTINI <p>Kostel se bez finančních prostředků nachází v situaci, kdy jeho problematická poloha šanci na jejich získání jenom snižuje. Dostává se tak bohužel do začarovaného kruhu, kde jediným východiskem nakonec může být určení významu maleb, které však každým rokem stále více chátrají.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.

Pardubický kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři, Památky
Co se děje
25.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba
Články a komentáře
24.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.

 

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
22.04.2024

ČR: U příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel byl v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) slavnostně vyhlášen vítěz celostátní soutěže Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2023. Vítězem se stalo město Žatec, které zároveň může po dobu roku 2024 užívat titul „Historické město roku 2023“. Součástí ceny je také finanční odměna Ministerstva kultury ve výši 1 000 000,- Kč na další péči o památky v rámci Programu regenerace.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
25.04.2024