Svatojakubská cesta vede poutníky kolem Zámku Pardubice
PARDUBICKÝ KRAJ: Cesta Svatého Jakuba je název poutních cest, které se z celé Evropy sbíhají směrem ke španělským hranicím a vedou k hrobu svatého Jakuba do katedrály v Santiagu de Compostela ve španělské Galícii. Pardubickým krajem vede Východočeská trasa svatojakubské cesty, která měří 265 kilometrů a navazuje na další evropské trasy.
Její značení připravuje už několik let spolek Ultreia. Na turistických cedulích a rozcestnících, ale i objektech vedou poutníky znaky mušlí, které jsou mezinárodním symbolem poutě do Santiaga de Compostela. Pískovcová plastika svatojakubské mušle byla odhalena na Zámku Pardubice.
„Trasy většinou procházejí historickými poutními směry, už ve středověku poutníky naváděly kostely svatého Jakuba, které byly často stavěné s věží, viditelnou z daleka. Dnes poutníky vede moderní turistické značení – většinou samolepky s malými žlutými mušličkami v modrém poli, někdy je symbol dřevěný nebo kamenný. V objektu označeném mušlí poutník dostane zdarma pitnou vodu. Na Zámku Pardubice si může zakoupit poutnický pas a získat do něj razítko,“ říká Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea v Pardubicích, které pardubický zámek spravuje.
V České republice jsou v současné době proznačeny tři cesty a právě Východočeská trasa tuto síť rozšíří. Navazuje na cesty vedoucí z Polska z poutních míst Krzeszów (Křešov) a Wambierzyce (Vambeřice), pokračuje přes Královéhradecký kraj na Pardubice a přes Kutnou Horu do Vlašimi, kde trasa naváže na Jihočeskou trasu pokračující dále do Rakouska a Německa.
Cesta byla vyhlášena Evropskou kulturní cestou a od roku 1993 je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Od 80. let minulého století stoupá počet lidí, kteří se na ni vypraví. V posledních letech to jsou statisíce poutníků ročně.
Zdroj a více informace ZDE
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818