Středověký přibyslavický lev vystupuje z mlhy
<p>PŘIBYSLAVICE: Obec se nachází 10 km od Třebíče směrem na severozápad. První zmínku o Přibyslavicích, která je zároveň doložená historickými prameny, bychom našli v listině Přemysla Otakara I. z roku 1224. V téže listině se dovídáme také o zdejším dvoru, kostelu a královské kapli.</p> <p>Archeologický výzkum a následný stavebně historický průzkum</p> <p>V roce 1968 bylo pod dlažbou kostela náhodně odkryto podkladové zdivo. Na základě tohoto odhalení zahájil archeologický výzkum, který zde probíhal do roku 1973. Spolupracovala na něm Státní památková péče historického oddělení západomoravského muzea v Třebíči, a jeho cílem bylo oddělit jednotlivé stavební fáze daného historického objektu. Nakonec zde došlo k následujícím objevům: v první řadě byla pomocí nálezu kamenných základů v čele východní zdi profánní stavby potvrzena lokace královské kaple, další nálezy se přikláněly k tvrzení, že se zde v dřívějších dobách pravděpodobně nacházel také karner (kostnice). Kromě toho se našla keramika z 1. pol. 13. století a mladší keramika, kterou odborníci datovali do 14. a 15. století, a v neposlední řadě i mince – denár pocházející z města Poznaně z roku 1607. Kromě toho byly odkryty nástěnné malby, z nichž historicky i symbolicky nejcennější byla malba jednoocasého lva na červeném štítě s korunkou na hlavě. Jde o znak českého království, který podle Mgr. Petra Ošusty s velkou pravděpodobností souvisí s konfirmací privilegia přibyslavskému kostelu králem Janem Lucemburským roku 1318.<br />
V roce 1969 se odborná komise na základě těchto nálezů shodla na tom, že bude kostel exemplárně konzervován. V souvislosti s tím vzniklo na základě SHP několik různých interpretací stavebního vývoje památky. Dne 14. července 1971 projednala odborná komise památkové úpravy v interiéru kostela sv. Anny a o 6 let později se přistoupilo k restaurování středověkých částí fasády kostela. Brněnští architekti dokonce zpracovali návrh na obnovu, který bohužel zůstal nerealizován, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků. Od té doby podala místní fara na Ministerstvo kultury ČR dvakrát návrh na obnovu, který byl v obou případech zamítnut. A ani bakalářské práci věnované tomuto tématu, kterou autor zpracoval v roce 2006 jako podklad pro stavební obnovu, se nedostalo sluchu. </p> <p>Památka a současnost</p> <p>V současné době bychom mohli stav památky charakterizovat jedním slovem – tristní – a v souvislosti s tím vyjádřit lítost nad faktem, že od archeologického výzkumu, který zde probíhal před více jak 40 lety, celý objekt včetně prostoru bývalé sakristie stále chátrá a celá léta byl ponechán vlastnímu osudu.<br />
Přesto je tu určitá naděje; budoucnost osudu kostela sv. Anny v Přibyslavicích leží na srdci místním obyvatelům a studentce 3. ročníku oboru Dějin umění na FF JCU v Českých Budějovicích, slečně Kristýně Vaňkové. Ta vypracovala v rámci předmětu Muzeum a galerie v praxi výstavní projekt s názvem Přibyslavický středověký lev. Představila “odborné porotě“ (složené zatím pouze z řad spolužáků) svou vizi, v níž není nic ponecháno náhodě, právě naopak. Vedle stručného nástinu historie, přes výčet nálezů archeologického výzkumu až po vytvoření vlastní 3D vizualizace práce s výstavními prostory, dokázala pro svůj projekt nadchnout i valnou většinu svých spolužáků. Také právě proto byl její projekt vybrán spolu s dalšími čtyřmi nejlepšími k realizaci.<br />
Nyní se sl. Vaňková stala kurátorkou a prvním krokem, který představoval složení realizačního týmu (skládá se z kurátora, produkčního, architekta a autora doprovodné výstavní publikace) se i ona vydala na cestu na jejímž konci, jak sama doufá, vznikne další podklad pro snad již poslední pokus o obnovu tolikráte zmiňovaného historického objektu.<br />
Možná, že si v tuhle chvíli někteří z Vás položí otázku: Proč poslední? Je to proto, že všichni zúčastnění věří v nejlepší možný výsledek.</p> <p>Dodatek k článku:<br />
Vážení čtenáři,<br />
pokud by kdokoliv z Vás měl zkušenosti s žádostí o finanční podporu na regionální bázi pro podobné projekty, nebo chtěl připojit komentář k tématu, může napsat na emailovou adresu: kristyna.vankova91@gmail.com Předem děkujeme za každou inspiraci, informaci nebo radu. Budeme velice rádi, když se s námi podělíte o své zkušenosti a vděčni za každou podporu.<br />
Veronika Polnická</p>
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818