Statistika má své kouzlo

Byť je mnohými vysmívána a považována za zbytečnou, je na druhé straně snadné se pro vědu zabývající se statistikou nadchnout. Díky ní je možné např. sledovat trendy a  kromě jiného je významným nástrojem při tvorbě rozpočtů.  

Statistice kultury se z pověření Ministerstva kultury ČR věnuje Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), útvar CIK. Jeho pracovnice (naše kolegyně) sice každoročně „sbírají“ obdobná data, ale statistické výkazy podle potřeby a připomínek upravují, resp. rozšiřují. Příkladem může být roční výkaz o muzeích a galeriích za rok 2007, do kterého byly nově zařazeny údaje o počtu návštěvníků „na průkazky“ a o počtu dnů, kdy bylo muzeum otevřeno pro veřejnost. Nově byly sledovány počty akcí pro děti a mládež, pro etnické menšiny, pro seniory a pro zdravotně handicapované.

Poprvé se také zjišťoval počet dobrovolných pracovníků, počet objektů prohlášených za národní kulturní památku, s nimiž vykazující organizace hospodaří nebo je užívá na základě nájemní smlouvy. Ve výkazu se objevila také klasifikace muzeí, galerií a památníků podle převládajícího předmětu sbírek a výstav.

Novinkami jsou např.  zjišťování údajů o virtuálních návštěvách webových stránek  knihoven nebo počet prohlídkových tras na památkových objektech. Ekonomické ukazatele byly doplněny údaji o příspěvcích a grantech od zahraničních subjektů a z fondů EU. 

Zpravodajským jednotkám jsou zasílány statistické výkazy a i když jsou stále ještě využívány služby klasické pošty, budoucnost bude určitě patřit elektronickému sběru. Tato forma je úspěšně používána již několik let u knihoven, nově se začala uplatňovat u muzeí a galerií. Elektronický sběr za rok 2008 se připravuje i pro vydavatele, divadla a památky. Registr zpravodajských jednotek se průběžně aktualizuje a doplňuje. Povinnost dodat statistické údaje a dané termíny dodržují zpravidla velké organizace spadající pod ministerstvo kultury a organizační složky krajů a obcí. Horší návratnost je od soukromých subjektů. Přitom je potřeba zdůraznit, že povinnost dodat požadované údaje vyplývá ze zákona o státní statistické službě. Tento zákon nepostrádá sankce, ale všichni, kteří v této oblasti pracují, preferují dohodu.

Možná se některým představitelům subjektů, které jsou povinny dodat podklady pro statistické zpracování, zdá, že jsou obtěžováni a neumí si představit, k čemu je to dobré.

Proto se ptáme PhDr. Vladimíry Lindnerové, CSc, která se v NIPOS statistickému zjišťování věnuje:

1) Jak spolupracujete s Českým statistickým úřadem?

Statistika kultury je součástí státní statistické služby a tak ČSÚ s MK, resp. s NIPOS spolupracuje po stránce metodické a formální. ČSÚ připravuje každoročně metodické pokyny pro statistická šetření uvedená v Programu statistických zjišťování a pořádá tzv. metodické dny, na kterých seznamuje s novými požadavky Eurostatu nebo ČSÚ na statistiku. NIPOS předkládá ČSÚ ke schválení výkazy po obsahové i formální stránce, protože některé ukazatele jsou sledovány dlouhodobě pro celostátní ročenku, jiné slouží pro práci MK a lze je podle potřeby měnit nebo doplňovat. Pracovníci statistiky pracují v odborných komisích při ČSÚ pro programy Eurostatu (eEurope, AUVIS aj.) a ustavili i pracovní skupinu složenou z odborníků ČSÚ, MK, IU-DÚ, MF adal. s cílem vytvořenit satelitní účet kultury. Jejím úkolem je zmapování vybraných finančních toků vázaných na výkony v kultuře v souvislosti s poskytováním veřejných kulturních služeb. Na základě analýzy mezinárodních doporučení a požadavků EUROSTATu, UNESCO, Libeconu a dalších mezinárodních programů vytvářejí statističtí pracovníci NIPOS ve spolupráci s věcně příslušnými odbory MK celostátní koncepci metodiky pro statistiku kultury, navrhují nová statistická zjišťování, formulují znění do Sbírky zákonů – Programu statistických zjišťování za příslušný rok apod.

2) Jaké požadavky na statistiku kultury má EUROSTAT?

Eurostat sleduje obsah statistických zjišťování v jednotlivých členských zemích EU s cílem zajištění jejich kompatibility. Zpravidla doporučuje doplnit stávající statistické výkazy o různé další ukazatele a vyžaduje, aby byly ve statistice uplatňovány zásady Kodexu evropské statistiky. Úroveň uplatňování těchto zásad ověřuje pomocí obsáhlého dotazníku. Ten musel v roce 2006 vyplnit i NIPOS a nutno podotknout, že  v hodnocení uspěl „bez ztráty květinky“.

3) Jakou vypovídací hodnotu mají výsledky statistických zjištění, pokud informace dodá pouze část povinných subjektů?

Pracovníci statistiky urgují obeslané zpravodajské jednotky, aby splnily svou zpravodajskou povinnost, případně doplnily chybějící údaje. Pokud se totiž nepodaří získat některý údaj, musí se podle určité metodiky dopočítat, aby nedocházelo ke zkreslování údajů.

4) Výše je uvedeno, že povinnost dodávat požadované statistické údaje vyplývá ze zákona. Můžete, prosím, uvést, jaké sankce mohou postihnout ty instituce, které zákon poruší a kdo je oprávněn je udělit a v jaké výši?

Než se dostaneme k sankcím, které mohou postihnout instituce, které poruší zákon o státní statistické službě č. 89/1995 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, musíme si připomenout dva důležité pojmy, a to „zpravodajská jednotka“ a „zpravodajská povinnost“. „Zpravodajskou jednotkou“ je podle § 2 uvedeného zákona právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, od nichž se požaduje poskytnutí individuálních údajů ve statistickém zjišťování podle tohoto zákona. Tvrzení majitele památkového objektu, na němž je vyplnění statistického výkazu požadováno, že není žádná zpravodajská jednotka, ale Vincenc Novák, ho od jeho povinnosti neochrání.

„Zpravodajskou povinností“ je povinnost zpravodajských jednotek poskytnout požadované individuální údaje včas, úplně, správně a pravdivě pro statistická zjišťování uvedená v Programu statistických zjišťování. Pokud zpravodajská jednotka nesplní svou zpravodajskou povinnost, dopouští se správního deliktu podle § 10 odst. 3 a za to  jí může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč. Správní delikt podle § 26 odst. 1 projednává orgán státní statistické služby, při jehož statistickém zjišťování nebyla zpravodajská povinnost splněna.

5) Přibývá, stagnuje nebo ubývá zpravodajských jednotek, které s vámi spolupracují?

Počet zpravodajských jednotek se každoročně mění. Některé, např. divadelní společnosti, výstavní síně apod. zanikají, jiné vznikají, přerušují činnost apod. restituované, příp. rekonstruované památkové objekty jsou zpřístupňovány za vstupné atd.

6) Pokud vznikne nová zpravodajská jednotka, kam se má obrátit, aby splnila své povinnosti ohledně statistického zjišťování?

Pracovníci statistiky průběžně sledují v tisku i na Internetu apod. zmínky o nových subjektech působících v kultuře a obesílají je statistickými výkazy. Nově vzniklá organizace nebo fyzická osoba vlastnící např. zpřístupněný památkový objekt se může podívat do Programu statistických zjišťování ve Sbírce zákonů a tam zjistit, zda se jí zpravodajská povinnost týká. Pokud si není jista, může se obrátit přímo na NIPOS, kde už jí s kolegyněmi poradíme.

7) Spolupracujete také s představiteli měst a obcí?

Samozřejmě spolupracujeme s představiteli měst a obcí, protože jsou zřizovateli nebo správci některých typů zpravodajských jednotek a týká se jich proto zpravodajská povinnost.

8) K čemu ve svém důsledku statistická zjištění slouží?

Výsledky statistických zjišťování vypovídají o činnosti zpravodajských jednotek a o jejich hospodaření. Slouží nejen jako podklad pro stanovení koncepce kulturní politiky, plánování, státní, krajské či místní orgány, ale i jako podklad pro Státní ročenku ČR a pro různé další mezinárodní programy (UNESCO, LIBECON aj.

Na základě získaných dat je možné prostřednictvím benchmarkingu porovnávat výkony kulturních zařízení mezi sebou, což vede ke zkvalitňování jimi poskytovaných informačních služeb. Tato metoda se zavádí pro oblast veřejných knihoven.

Díky za opovědi

Ludmila Kučerová

A na závěr několik zajímavých čísel z vybraných statistických výkazů r. 2007:

Celkový počet statisticky šetřených divadel vč. stagion, činil 190, počet souborů 141, počet stálých scén a sálů v provozu 250. Divadla bez stagion uvedla 582 premiér.

Statisticky bylo sledováno 487 muzeí, galerií a památníků, v nichž bylo realizováno 1 814 expozic. Expozice a výstavy zhlédlo celkem 10 362 195 návštěvníků.

Sledováno bylo i 48 hvězdáren a planetárií, v nichž působilo 91 zájmových kroužků s 907 členy.

V ČR pracovalo 5533 knihoven různého typu, které vyplnily statistický výkaz. Bylo v nich zaregistrováno 1 458 468 čtenářů, kteří si vypůjčili 67 394 938 knihovních jednotek. Ve všech sledovaných knihovnách bylo 35 810 studijních míst a 10 319 počítačů pro uživatele.

272 hradů, zámků a ostatních památkových objektů navštívilo 12 167 914 osob. Uskutečnilo se tu 16 567 kulturních akcí za účasti 3 895 296 návštěvníků.

Nově zavedeným výkazem o kulturních domech bylo obesláno 422 zpravodajských jednotek (ZJ), z nichž bylo 72  vyřazeno z důvodu zániku, sloučení několika jednotek pod jednu společnou apod. 285 ZJ výkaz vyplnilo. Zájmově umělecké činnosti se v nich věnovalo 800 souborů a klubů se 13 965 členy a zájmové mimoumělecké činnosti 195 kroužků a klubů se 4 311 členy.

Ze zpracovaných dat se pořizují výstupy ve formě sumářů pro ČSÚ, tabulek pro Statistickou ročenku ČSÚ, „Modrého sešitu“ (Statistika kultury za rok), který vychází i v anglické mutaci, CD Návštěvnost muzeí, galerií a památek pro Svět knihy, různých srovnávacích přehledů a rešerší na vyžádání.

Modrý sešit spolu s dalšími informacemi najdete na webových stránkách CIK.