Společný přeshraniční projekt dvou těšínských muzeí
ČESKÝ TĚŠÍN: České Muzeum Těšínska a polské Muzeum Śląska Cieszyńskiego v současné době uzavírají další z řady společně realizovaných projektů přeshraniční spolupráce. Zřejmě nejvýznamnějším výstupem několikaletého projektu je v pořadí již šestý svazek Těšínského muzejního sborníku. Prezentace knihy se uskuteční v úterý 13. března 2018 v 17.00 hodin v sídle Muzea Těšínska.
České Muzeum Těšínska a polské Muzeum Śląska Cieszyńskiego v současné době uzavírají další z řady společně realizovaných projektů přeshraniční spolupráce, nazvaný Hmotná a duchovní kultura/Kultura materialna i duchowa. V jeho rámci byl restaurován portrét barona Jiřího Fridricha Beese z Chrostiny z přelomu 18. a 19. století (od října 2017 přístupný ve Výstavní síni Karviná Muzea Těšínska) a tři křídla gotického oltáře z 15. století pocházející z kostela sv. Jiří v Puncově. Dále vznikla fotografická dokumentace všech dřevěných kostelů a kaplí na historickém území Těšínska, která bude veřejnosti přístupná formou virtuálních prohlídek na internetu.
Zřejmě nejvýznamnějším výstupem několikaletého projektu je v pořadí již šestý svazek Těšínského muzejního sborníku. Vychází jako kolektivní monografie s názvem Dům, palác a zámek v hmotné kultuře Slezska / Dom, pałac i zamek w kulturze materialnej Śląska. Na jeho přípravě se podílela řada odborníků nejen z obou muzeí, ale z řady dalších paměťových institucí a vysokých škol jak z České, tak z Polské republiky. Na více než 600 stranách představují ve 29 příspěvcích nové poznatky k problematice stavebně-historického vývoje jednotlivých sídel, jejich hmotného vybavení a vůbec kultury bydlení od středověku do poloviny 20. století. Tyto referáty byly předneseny v rámci dvoudenní mezinárodní vědecké konference, která se konala loni, rovněž jako součást zmíněného projektu. Texty doplňuje více než 200 vyobrazení. Sborník patří do knihoven odborných institucí, muzeí a škol, ale neměl by chybět ani v knihovně každého, kdo se zajímá o dějiny Těšínského Slezska.
„Jaký osud potkal zámecké objekty na Těšínsku po roce 1945, kdy proběhlo jejich znárodnění, představují v jednom z příspěvků historičky Muzea Těšínska Pavlína Badurová a Ilona Pavelková. Na vybraných příkladech ukazují, jakým způsobem bylo naloženo s vybavením zámků, jaké bylo jejich nové poslání a mnohokráte i neslavný konec, například karvinských zámků v Ráji a Solci, Hnojníku, Ropici, jež se dočkaly záchrany v podobě zásadní rekonstrukce,“ uvádí historik Muzea Těšínska Radim Jež.
Sborník je dokladem dlouhodobé vědecké spolupráce řady českých a polských odborníků, ale i příkladem, jak úspěšně realizovat společné přeshraniční projekty českých a polských institucí. Prezentace knihy se uskuteční v úterý 13. března 2018 v 17.00 hodin v sídle Muzea Těšínska v českotěšínských Masarykových sadech. Zde budou zájemcům publikace k dispozici zdarma.
Iva Lupková, PR a nová média, tisková mluvčí Muzea Těšínska
737 327 965, 734 284 589
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818