Simona Blahutová ve svých obrazech odkrývá kritické momenty moderních dějin
TRUTNOV: Galerii UFFO představuje nejnovější tvorbu absolventky Akademie výtvarných umění v Praze Simony Blahutové. Výstava ATENTÁTY je cyklus velkoformátových maleb, které se vztahují k protinacistickému odboji a odkazují k válečným šifrám.
„Simona Blahutová je absolventka Akademie výtvarných umění v Praze, kde studovala v ateliérech profesora Karla Nepraše, Michala Rittsteina. Studium ukončila v roce 2006 v ateliéru Vladimíra Skrepla,“ představuje autorku ředitel Společenského centra UFFO Libor Kasík. Různé pohledy a přístupy jí prospěly. Od Nepraše si odnesla cit pro objekt a hravost, od Rittsteina velkorysé figurální pojetí obrazu, od Skrepla konceptuální uvažování o obrazu.
Autorka se ve své práci zabývá vybranými událostmi 20. století, tématem moci, manipulace a kritickými momenty moderních dějin. „Simona Blahutová pracuje jako filmová režisérka. Není ani tak spjata s konkrétním tématem druhé světové války, německým nacismem či s tématem Sudet. Zpracování historie a dosud živoucí paměť těchto událostí slouží jako medium pro vyprávění, které diváka postaví na zkoušku před zásadní rozhodnutí, zda budu pro vlastní prospěch zlo tolerovat, nebo jsem i s rizikem sebezničení ochoten vystoupit z řady, protestovat, vzdorovat zlu,“ popisuje autorku kurátor Michal Tošner.
Výstavní projekt ATENTÁTY se zabývá protinacistickým odbojem v Německu a v Čechách a odkazuje k válečným šifrám. Cyklus maleb se vztahuje ke třem případům odboje za 2. světové války. Prvním z nich je nejznámější pokus Němců o odstranění Hitlera 20. 7. 1944 známý jako operace Valkýra. Rozsáhlé spiknutí, v jehož centru stála osobnost Clause Stauffenberga. Druhým případem, který Simona Blahutová zpracovává, je osobnost Kurta Gersteina. Tento Němec, který se propašoval do struktur SS, po zjištění pravdy o hromadném vyvražďování a zvěrstvech páchaných v koncentračních táborech, předával zprávy západním spojencům. Osobnosti Kurta Gersteina se dostalo pozornosti až u Norimberského procesu, kterého se on sám nedožil. Jeho neobjasněná smrt na konci války, kterou měl pravděpodobně na svědomí někdo ze skutečných nacistů, byla odbyta jako sebevražda. Třetí případ je operace Antropoid. Zachycený je moment, kdy Josefu Gabčíkovi v holešovické zatáčce selhává jeho samopal Sten.
Výstavu mohou návštěvníci zhlédnout do 4. června 2019.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Začíná dvanáctý ročník celoroční soutěže ČT :D pro děti všech věkových kategorií. Tentokrát je mottem Uka dobro, a jak název napovídá, nejen úkoly, ale také inspirativními pořady, rozhovory i hrami poradí, jak pečovat o vztahy s ostatními a ukázat druhým dobro. Každý měsíc čeká na malé účastníky nový úkol, zapojit se mohou také ve science centrech po celé České republice.
MOST: Divadelní Piknik Volyně, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla se kvůli výstavbě obchodního centra na zahradě původního festivalového působiště přesune do Ústeckého kraje, konkrétně do Mostu.
ČR: Nakladatelství Galén právě vydalo knihu unikátní zpovědi dvou žen, které prožily část svého života se stejným narcistickým partnerem. Jejich příběhy doplňují autentická vyprávění dalších dvanácti žen, jež rovněž prošly zkušeností domácího násilí. Příběhy plné bolesti, strachu o děti a bezmoci v souvislosti s prokazováním psychického násilí se rozhodně nečtou lehce, ale mohou čtenáře varovat a zároveň jim pomoci.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818