S rokem 2010 přijdou jasná pravidla

PRAHA: V červnu letošního roku, bez jakékoli společenské odezvy, přijalo pražské zastupitelstvo materiál s názvem Grantový systém hl. m. Prahy na léta 2010 – 2015. Zpracoval jej Poradní sbor expertů, který zřídil primátor Pavel Bém po dlouholetých tahanicích okolo pražského rozdělování grantů. Na jednání červnového zastupitelstva se měla projednávat též aktualizace pražské kulturní politiky a další etapa transformace příspěvkových organizací.

V těch probíhá v současnosti audit, a tak bylo toto téma, ale i koncepční úpravy, odloženy. Radní pro kulturu Milan Richter předložil návrh na ukotvení nových grantových pravidel, který byl s minimálními připomínkami, týkajícími se zejména financování na základě partnerství Prahy s pořádajícími subjekty, přijat 55 hlasy pro. (5 se zdrželo z 67 dle prezenční listiny přítomných zastupitelů).

Radní upozornil na základní pilíře nově přijaté koncepce, kterými jsou: aplikace bodového sytému, dvoukolové hodnocení a zdůvodnění rozhodnutí. Dodal, že se pro oblast rozdělování grantů nepodařilo oddělit ziskový a neziskový sektor, což ale nepovažuje za podstatné a nutno s ním souhlasit, protože nahlíženo z pozice příjemce kulturních služeb je skutečně jedno, jaký subjekt a s jakým právním statusem ji nabízí. Problém spočívá spíše v tom, že konkurenční boj byl z řady důvodů nerovný. Příspěvkové nebo transformované organizace žily v relativní finanční jistotě a zároveň umělecké svobodě, a jejich představitelé nebyli nuceni v takové míře jako soukromé subjekty hledat další zdroje financování, shánět sponzory či vymýšlet netradiční zajímavé a komerční aktivity.

Předesílám, že nový grantový systém Prahy stojí za povšimnutí. (Najdete jej v příloze) Osobně jej považuji za velmi dobrý a doporučuji se s ním seznámit. Zastupitel Jiří Witzany se dokonce o něm vyjádřil slovy, že směřuje k dokonalosti.

Na první pohled upoutá preambule dokumentu, ve které se praví, že cílem koncepce je vytvoření přirozeného konkurenčního prostředí, v němž by nové kulturní subjekty mohly vznikat, tvořit a rozvíjet se, ale kde by vyčerpání jejich tvořivého potenciálu znamenalo i jejich zánik. Takové prostředí může vzniknout pouze za předpokladu existence samostatných, za sebe odpovědných a samostatně hospodařících subjektů.

Úvodní slovo tvůrců nového grantového systému končí slovy: Jsou navrženy takové principy rozhodování o přidělení dotace, které jsou transparentní a propojují posouzení odborné (umělecké), ekonomické a politické, přičemž základním nástrojem rozhodování o dotacích zůstává proces výběrového a grantového řízení.

Mezi nejdůležitější ustanovení patří z mého pohledu  to, že peníze se poskytují na základě smlouvy, která mimo jiné stanoví povinnost transparentně vykazovat hospodaření instituce. Smlouvami bude zajištěno, že žadatelé vytvoří poskytovateli (hl. m. Praze) podmínky k provedení kontroly v souladu se zákonem a magistrát se ujme pravidelných kontrol. Pokud se projekt uskuteční dodavatelským způsobem, musí příjemce grantu postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.

Jako zcela zásadní vidím to, že podmínkou pro udělení grantu je naprostá transparentnost hospodaření včetně rozkrytí mzdových nákladů (jsem toho názoru, že do mezd nikomu nic není jen v případech, že nejde o veřejné peníze). Dalším podmiňujícícm faktorem je zveřejnění výročních zpráv, a to s platností i pro subjekty, kterým tato povinnost nevyplývá ze zákona. A pokud se žadatel uchází o peníze opakovaně, musí předložit podrobné vyúčtování dotace předešlé.

U čtyřletých grantů se předpokládá, že výběrové řízení proběhne tak, aby jeho výsledek byl znám na konci třetího roku působení provozovatele v dotčeném prostoru, tedy jinými slovy neúspěšný žadatel dostane možnost vyrovnat se se situací s dostatečným časovým předstihem.

Pozoruhodné je ticho kolem nových grantových pravidel. Část pražské umělecké veřejnosti pořádala v několik uplynulých letech protestní akce, iniciovala podepisování petic, vysílala do světa někdy až poplašné zprávy o likvidaci pražské kultury a mobilizovala kulturní lid z regionů. Dejme tomu, že to bylo dobře, protože konfrontace obecně přispívá k pozitivnímu posunu. Logická by ale byla jakákoli reakce dřívějších kritiků, a to právě nyní a nikoli až tehdy, kdy bude koncepce v praxi uplatňována.

Je naděje, že nový grantový systém posune stav věcí k větší objektivitě a spravedlnosti. Jestliže obstojí, mohl by se stát vzorovým dokumentem pro další města, obce i kraje. Základní předpoklad ovšem je, že jejich volená reprezentace si udělá jasno v tom, co chce podpořit, a své záměry zpracuje do kulturní koncepce. Jedno ze vstupních a veskrze koncepčních kritérií nového pražského grantového systému je totiž souvislost projektu s cíli kulturní politiky města.

Samozřejmě, že je na místě krotit nadšení, protože slova na papíře ještě neznamenají úspěch, ale dobrá koncepce je pro něj nezbytnou výchozí platformou.

Ludmila Kučerová

Pozn.:

Městská rada zrušila s účinností ke dni 22. 9. 2009 komisi Rady hl. m. Prahy pro udělování grantů hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění, zřídila komisi novou a jmenovala její členy. Složení komise zde.