Rok zasvěcený dobrovolníkům končí
<p>ČR: Jeho organizátorům se určitě povedlo upozornit na existenci lidí, kteří nabízejí zcela nezištně své služby. Větší „popularity“ se dostalo i ceně Křesadlo, ceně pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. Jejím duchovním otcem je o.s. Hestia a uděluje se právě těm, kterých si ostatní všimli v jejich mimořádném dobrovolnickém snažení.</p> <p>Rok dobrovolníků přispěl v mnoha případech také k tomu, aby k sobě lépe nacházeli cestu ti, co službu bez nároku na odměnu nabízejí s těmi, kteří ji mohou a dokáží využít. A to není zanedbatelné, protože zaměstnat dobrovolníky a přijmout jejich bezplatnou pomoc nebylo a leckde dosud není samozřejmostí. Někde se prostě o sobě nedozvěděli, jinde se zalekli nedostatečné legislativy.<br />
Ne každý se může dobrovolnictví věnovat a ne každý má pro něj „buňky“. Zdá se ale, že vyznavači této životní filosofie jsou obdarováni více, než si může kdokoli z nás, co pracujeme výhradně za peníze, představit. A přitom jejich motivace a odměny mohou být různé. Někteří získají dovednosti a znalosti, jiní možnost vyjet do míst, kam by se jinak nedostali a navázat nová přátelství, a určité skupině dobrovolníků stačí povznášející pocit. Každopádně, ať je jejich motivace jakákoli, výsledek je pro společnost pokaždé přínosný.<br />
Dobrovolníci se rekrutují ze všech věkových i profesních skupin. A pravděpodobně lidé se sklonem k filantropii a dobrovolnictví byli na světě odjakživa. Ale proč o nich nebylo slyšet v době komunismu. Je to mimo jiné proto, že dobrovolník mění svět, svým jednáním často napravuje to, co kompetentním uniklo či zanedbali, nenápadně a přitom velmi účinně se „plete“ do věcí veřejných. A to se skutečně nemohlo líbit komunistickým mocipánům. Komunisté znehodnotili i významy řady slov. Nejznámější je DOČASNĚ, ale patří k nim i výraz dobrovolně. A tak je dobře, že se dočkal rehabilitace nejen význam tohoto slova, ale i aktivita samotná.<br />
Rok dobrovolníků končí, doufejme, že vše co si kladl za cíl, je na startu.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818