úterý
19. února 2019
Svátek slaví: Patrik
Dílo Miluše Šímové
© Daniel Kreissl, člen týmu reklamního studia Machart s.r.o.



Půvab vizovického pečiva

Autor článku: 
Eva Veselá

STŘEDOČESKÝ KRAJ: V dubnu minulého roku získala titul Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje v oboru vizovické pečivo Miluše Šímová. Nominaci podalo Muzeum Českého krasu v Berouně a předání se uskutečnilo v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem.

Z historie vizovického pečiva

První zmínku o vizovickém pečivu najdeme v Dějinách a pamětech města Vizovic od Josefa Čižmáře. Figurky z nekynutého těsta se v tomto městečku měly vyrábět již v roce 1850, největší rozmach se však datuje na přelom 19. a 20. století. Figurky zvířátek a různých postaviček se zprvu prodávaly na poutích nebo jarmarcích a také sloužily jako ozdoby na vánočním stromečku. Ve Vizovicích se rodina pekařů Lutonských věnovala nejprve pečení figurek z kynutého těsta a později se k jejich výrobě začala používat jen mouka a voda. Tyto výrobky se nedaly jíst a sloužily pouze k potěšení malých i velkých. Díky zájmu se vizovické pečivo začalo šířit do okolí – zprvu do Čech, později do Rakouska, Maďarska atd. S jeho půvabem se mohli seznámit i návštěvníci světové výstavy v kanadském Montrealu nebo v Muzeu člověka v Paříži.

Tvorba figurek má svá pravidla

Aby figurka mohla nést označení „vizovické pečivo“, musí splňovat daná pravidla. Těsto musí být jednobarevné, nesmí se přibarvovat a celou kolekci tvoří 32 základních tvarů. Nejlepší na zhotovení těsta je mouka s vysokým obsahem lepku. Na 500 g mouky se přidají 2 dcl vody, které se k mouce přelévají postupně. Výsledná podoba figurky závisí na dobře vypracovaném tuhém těstě, které zhruba po hodinovém zpracování dáme zabalené na šest hodin do chladna – nejlépe do chladničky. K vlastní výrobě figurek potřebujeme nůžky, malý nůž, hřeben, pinzetu, párátko a hladkou skleničku (zastává funkci válečku). Na oči poslouží různá semínka. Každá figurka představuje určitou vlastnost – např. dítě znamená radost, veverka je symbolem dobré hospodyně, sluníčko dárcem života, pavouk přinášel štěstí. Později se z jednotlivých figurek začaly vytvářet různé sestavy (např. svícny), někdy se jako podložky (ale až po vlastním upečení) používá textil – např. modrotisk při tvorbě betlémů.
K tvarování slouží pět základních technik – krájení (konec křidélek ptáčka), stříhání (bodliny u ježka), mašličkování (zdobení pomocí úzkého válečku), vpichování (vytvoření očí nebo úst), obtisk (zdobení pomocí otisku nůžek nebo nožíku). Vzniklé kusy pak dáme na plech, necháme několik hodin zaschnout, pak potřeme rozšlehaným vajíčkem a po zaschnutí se tato procedura ještě jednou opakuje. Závěrem přijde pečení v troubě – nejlépe 2 hodiny při 70 stupních Celsia a další 2 hodiny při 90 až 100 stupních Celsia.

Cesta k vizovickému pečivu

„Pracovala jsem ve školství a potřebovala jsem s dětmi něco vyrábět. Zkoušela jsem různé techniky a mezi nimi i vizovické pečivo a to mi učarovalo nejvíc. Občas si vyzkouším i nějakou jinou techniku, ale mým hlavním koníčkem zůstává vizovické pečivo. K jeho výrobě používám hladkou mouku T 650. Z ní se mi nejlépe tvoří, obsahuje dost lepku a proto je nejvhodnější,“ říká Miluše Šímová.

Zájem stále roste

„Mám v oblibě tradiční základní zvířátka, jsou to dokonalé tvary, které ráda předvádím. Kromě klasických zvířátek a postaviček dělám také betlémy a další figurky, a to hlavně se zaměřením na Vánoce, Velikonoce a další svátky. Děti mají o tuto techniku velký zájem, jsou z ní nadšené. Nedávno jsem předváděla vizovické pečivo v muzeu v Kralupech nad Vltavou a děti byly okouzlené. Říkaly mi, že nikdy nic tak krásného neviděly. Právě tvorba figurek je dětskému tvoření velmi blízká,“ sděluje nositelka titulu.
Betlém z vizovického pečiva M. Šímové obdivovali v sousedním Rakousku, ale bohužel na popisce bylo uvedeno, že je vyroben ze slaného těsta – Rakušané techniku vizovickému pečiva totiž neznají.

Radost z tvoření

„Vytváření vizovického pečiva je pro mne velkou tvůrčí radostí. Práce s těstem je vynikající relaxační technika. Jsem ráda, že jsem si ji vybrala a z ocenění od Středočeského kraje mám velkou radost, velmi si ho vážím a přeji ho i dalším šikovným řemeslníkům,“ svěřuje se M. Šímová a dodává: „Jsem ráda, že k vizovickému pečivu si našla cestu i má vnoučata, ale třeba si v dospělosti vyberou na tvoření něco jiného.“

Mohlo by vás také zajímat...

TŘEBÍČ: Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizaci, společně s etnografkami a dalšími odbornými pracovníky především krajských muzeí se zaměřuje v současné době mimo jiné na dokumentaci a výzkum tradiční lidové stravy na Vysočině. 

Kraj Vysočina
Lidová kultura
Co se děje
19.02.2019

BEROUN: Muzeum Českého krasu v Berouně stejně jako v minulém roce připravilo přednáškový cyklus "Setkávání v muzeu". Jedná se o celkem 5 přednášek s rozmanitou tematikou od historie přes politologii a architekturu až po biologii (kroniky, lidové stavitelství, evoluce, velká hospodářská krize, Listopad 1989), které se s finanční podporou města Berouna konají vždy ve čtvrtky od 18 h v Jenštejnském domě na Husově náměstí.

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Kroniky, Vzdělávání
Pozvánky na akce
18.02.2019

HORNÍ DUBENKY: Malá obec na Vysočině, s poetickým názvem, ale běžnými starostmi odlehlé vsi…  Pokud si ji ale zadáte na internetu do vyhledávače, zjistíte, že tohle místo zas tak ospalé není. Jeden z prvních odkazů vás nasměruje na tamější aktivní farní sbor Českobratrské církve evangelické. Právě kostel a církevní prostory se staly zázemím pro řadu kulturních a společenských akcí a také projekt Kultura na vsi, jehož cílem je přivádět na venkov kvalitní a cenově dostupnou kulturu. V obci se tak vlastně stále „něco“ děje a tradiční akce jako turnaje, karnevaly, hody doplňují další, i třeba úplně obyčejné a polozapomenuté, jako jsou přástky. Iniciátorem a hnacím motorem všech těchto inspirativních aktivit na podporu spolkového života v obci je paní Eva Tkadlečková a její manžel, kteří se sem s rodinou přestěhovali teprve na podzim roku 2016. Když se jim v Horních Dubenkách podařilo loni v září uskutečnit v rámci projektu Kultura na vsi komorní koncert Jardy Svobody, známého frontmana kapely Traband, nedalo mi to, abych jim za Místní kulturu nenapsala…

Kraj Vysočina
Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura, Památky, Soutěže a festivaly, Živé umění
Články a komentáře
13.02.2019

LIBERECKÝ KRAJ: Blíží se období masopustů, v minulosti oficiálního svátku hodování, během kterého bylo potřeba se dosyta najíst. Po tomto hodování pak následoval čtyřicetidenní půst. I v obcích a městech Libereckého kraje se bude masopust slavit. 

Liberecký kraj
Lidová kultura, Soutěže a festivaly
Zpráva týdne, Co se děje
11.02.2019