Projekt Rozsvítit maják 2 přináší výstavu "Pro nebe"

Martina Osecky v roce 1969, ve svých třech letech, emigrovala s rodiči po Pražském jaru ze Středních Čech do Severního Porýní. V německém Regensburgu pak studovala Slovanskou filologii, v Praze a Moskvě Dějiny východní a jihovýchodní Evropy. Nadále pokračovala ve studiu grafického designu a multimédií v bavorském Mnichově. V roce 2002 získala cenu Marty Höpffner v kategorii černobílé fotografie.

Tvořit fotografie s tématem „Pro nebe“ začala již dříve: „Před několika lety jsem během jednoho roku začala fotografovat oblohu s jejími mraky. Fascinoval mě každý pohyb, ono totiž tam „nahoře“ je velmi individuální a jedinečné, ale také krátkodobé a přechodné. Krásná obloha může vyprávět tolik příběhů. Každé roční období, hodina má svůj vlastní charakter. Musíte být velmi rychlí při zachycení momentů s fotoaparátem. Je to jedna velká show.“

Výstavou by chtěla oslovit společnost, aby se více dívala „nahoru“: „Každý pozoruje pouze to, co leží na zemi nebo před námi. Zažívá dny, týdny, měsíce, možná i roky situace plné stresu a ztrácí ten lehký, otevřený smysl pro sílu okamžiku. Vždyť se dá pořád něco nového objevovat, ať už jdeme na procházku městem nebo krajinou.

Nebe s mraky se liší v každé milisekundě. Bez lidského zásahu se mění jako kaleidoskop: v jedné vteřině se vše slučuje a znovu tvoří. Mění se obrázky i vzory“, říká o své tvorbě.

„Z fotografie se stává více“, přibližuje svůj slogan, se kterým se ráda prezentuje. V Německu je totiž velmi uznávaná svou uměleckou tvorbou koláží, kterou nyní můžete vidět v knize „50 Jahre Regensburger Almanach“: „Základem jsou mé fotografie, které zpracovávám digitálně s využitím různých technik malby a typografie. Buď pracuji čistě digitálně - nebo vytvářím koláže ve starém konvenčním způsobu ručně na plátně. To znamená, že pracuji s akrylovou barvou, různými papíry a výtisky starých fotografií z dvacátých až padesátých let. Ve svých kolážích také ráda využívám tváře známých herců, hudebníků a spisovatelů. Takto vznikají nové fotografie z originálních fotografií, které vypadají jako malované.“

Pro Martinu Osecky to bude první příležitost vystavovat svoji tvorbu sama, bez kolektivu, v Praze. V České republice nevystavuje poprvé, zúčastnila se totiž Mezinárodního výtvarného sympózia v Zubrnicích, pořádaného Vlastou a Pavlem Rydlovými, kde po dobu jednoho týdne společně s ostatními umělci tvořili na zadané téma. Vrcholem byla pak společná výstava v Zubrnicích a v Praze: „Snažím se být alespoň jednou ročně v Praze! A kdykoliv jsem v Praze, jsem doma. Zažívám extrémní pocity domoviny a můj sen by byl se sem natrvalo vrátit.“

Pořádá SUKUS, z.s. a Lahn Artists e.V Limburg.

Projekt podporují: Česko-německý fond budoucnosti, Městská část Praha 10, Nadace život umělce, Centrum MANA, Husův sbor

Zdroj: Vlasta Rydlová,

www.festivalslunce.wz.cz
www.sukus.wz.cz