Příkladný postup nálezce
VLAŠIM: V Muzeu Podblanicka ve vlašimském zámku se setkali krajský radní pro oblast kultury a památkové péče Karel Horčička (ČSSD) a nálezci středověkých mincí v Čelivu u Postupic na Benešovsku. Depot, laicky řečeno poklad středověkých mincí, našli loni v létě při práci na zahradě.
Muzeum Podblanicka obdrželo oznámení od Zdeňka Jurníčka z Čeliva u Postupic na Benešovsku koncem srpna loňského roku. Na svém pozemku nalezli s otcem Miroslavem při práci na zahradě několik starých mincí. Uvolněné mince ze zeminy vyjmuli, a když zjistili, že se pravděpodobně jedná o mince velmi staré, ponechali zbytek nálezu v zemi v původním stavu a povolali muzejní archeology.
„Je třeba zdůraznit příkladný přístup nálezce, díky jemuž bylo možné prozkoumat ucelený mincovní nález, vypovídající o historických souvislostech poloviny 15. století na Podblanicku. Mince jsou nyní majetkem Středočeského kraje a rada kraje schválila vyplacení odměny, jaká nálezci náleží,“ uvedl krajský radní pro oblast kultury a památkové péče Karel Horčička (ČSSD).
Depot obsahuje celkem 585 kusů mincí, které byly vyraženy přibližně v rozmezí let 1350 - 1455. Díky tomu je možné datovat uložení depotu do 50. let 15. století. „Zastoupením jednotlivých typů ražeb mincí plně reprezentují historický kontext tohoto období, tedy dobu středoevropské peněžní krize. Vyskytují se zde pestré ražby české, rakouské, německé a uherské. Převažují nekvalitní drobné německé a rakouské mince – především feniky v počtu 454 kusů, co do počtu jsou výraznější složkou nálezu také stříbrné pražské groše z doby Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. v počtu 119 kusů. Ovšem nejvíce vynikají dva zlaté uherské dukáty Zikmunda Lucemburského a Albrechta I. Habsburského,“ uvedl ředitel Muzea Podblanicka Radovan Cáder.
Nález bude uložen ve sbírkách Muzea Podblanicka a ještě v letošním roce vystaven. Veřejnost se může těšit na jeho premiérovou prezentaci v rámci tematické výstavy o pokladech na Podblanicku, která se plánuje na podzim.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818