pondělí
24. února 2020
svátek slaví Matěj



Pilnikářství – málo známé tradiční řemeslo

Drahomír SmejkalJIHLAVA: Ručně vyráběné pilníky a rašple vznikají pod rukama Drahomíra Smejkala v nevelké dílně na okraji Jihlavy. Je jedním z mála řemeslníků, kteří se této činnosti věnují. V roce 2005 ocenil jeho práci ministr kultury udělením titulu Nositel tradic lidových řemesel v oboru ruční výroba pilníků a rašplí.

Zmíněné dva nástroje mají svůj počátek v období před 20 tisíci lety, nynější podobu a tvar získaly v 1. polovině 18. století. U nás působili jejich výrobci od poloviny 19. do poloviny 20. století zejména na Svatecku (okres Žďár nad Sázavou). V období druhé světové války se pilnikářství soustředilo do Jihlavy, do továrny TONA.

Nyní se strojovou výrobou pilníků a rašplí zabývá jihlavský podnik AJAX. Pilnikářů, kteří se věnují ruční výrobě, působí v celé Evropě jen pár desítek. U nás je to kromě D. Smejkala a jeho syna ještě jeden dělník v jihlavské továrně.

Řemeslo zvolené náhodou

„Původně jsem se chtěl vyučit truhlářem. Ale dostal se mi do ruky letáček, který nabízel dvouletý učební obor pilnikář, který se experimentálně otevřel při továrně TONA. Potřebné dovednosti jsem získával od starých mistrů pilnikářů, kteří přišli do Jihlavy zejména z obce Křižánky, a výuční list jsem dostal v roce 1972. Ruční sekání pilníku a rašplí se mi tak zalíbilo, že jsem v továrně kromě dvouleté přestávky na vojně pracoval až do léta 1992. Poté jsem si zařídil živnostenský list a začal se této práci věnovat doma. Garáž jsem si přestavěl na malou dílnu, protože k vlastní výrobě potřebujete relativně malý prostor. Dnes pracuji společně se synem, kterého jsem sám vyučil,“ pyšní se na závěr Drahomír Smejkal.

Jihlavský AJAX rozhodně nevidí v soukromém pilnikáři konkurenci, naopak mu prodává potřebné polotovary a zajišťuje distribuci jeho výrobků i do zahraničí. Zájem o ručně vyráběné nástroje mají například v Německu i v USA.

Každý výrobek je originál

Pilník se od rašple liší jemnějšími zuby a slouží zejména k opracovávání kovů. Rašple je naopak ostřejší a používá se hlavně na dřevo. Oba nástroje mohou mít různé tvary, například plochý, polokulatý nebo rotační. Hroty se na nich vysekávají jeden po druhém, ale na pilníku od špice ke stopce a na rašpli opačně. U rašple se počítá hrubost zubů na 1 cm², u pilníku počet seků na 1 cm délky. Nástroje se dříve uplatňovaly při práci mnoha řemeslníků jak v kovovýrobě (např. podkováři), tak při práci se dřevem a dokonce při tvorbě hudebních nástrojů. V pozdější době se přidaly další obory jako výroba dřevěných protéz, protetická chirurgie nebo dřevomodelářství.

Vybavení pilnikářovy dílny není příliš bohaté. Stačí kovadlina, svěrák a potěh, olověné podložky, dláta potřebná pro výsek a pilnikářská kladiva. Dílna může být nevelká a jednoduchá, ale jedno nesmí chybět, a to šikovné ruce a potřebný fortel. Pilnikář totiž musí perfektně zvládat množství různých pracovních úkonů. Některé z nich však bývají přísně střeženým výrobním tajemstvím, tak jak tomu ostatně je u mnoha dalších řemesel.

Z dílny Drahomíra Smejkala vychází série maximálně 100 kusů, většinou však jde o speciální zakázky na dva až tři výrobky.

Eva Veselá

Mohlo by vás také zajímat...

MĚLNÍK: V Mělníku v neděli voněly jitrnice, teklo pivo, zpívalo se a hrálo. I přes nepřízeň počasí se masopustního průvodu zúčastnilo přes 300 lidí.

Středočeský kraj
Děti a mládež, Lidová kultura, Senioři
Co se děje
24.02.2020

ČR: Publicistka Martina Fialková, spolupracovnice Místní kultury, vás zve k druhé části poutavého příběhu neobyčejné ženy. Růžena Charlotta Urbanová (17. 10. 1888 Pavlíkov – 31. 3. 1978 Haag), malířka, novinářka, spisovatelka, jejíž zapomenutý život znovu objevujeme, se roku 1939 vydává – bez jakéhokoli doprovodu – na cestu kolem světa. 

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění, Památky
Články a komentáře
18.02.2020

NYMBURK: Naposledy prošel Nymburkem masopustní průvod masek před šedesáti lety. Tehdy ho pořádali hasiči z Drahelic, což je okrajová čtvrť města. S podnětem obnovení této lidové tradice přišli členové komise pro kulturu, školství a cestovní ruch po zhlédnutí historického dokumentárního filmu, promítnutého u příležitosti uzavření zdejšího muzea před rekonstrukcí.

Středočeský kraj
Lidová kultura
Co se děje
17.02.2020

ČR: Publicistka Martina Fialková, jejímž tématem jsou často Češi žijící v zahraničí, se v posledních dvou letech dala do znovuobjevování zapomenutého příběhu. Růžena Charlotta Urbanová, novinářka, malířka, spisovatelka, cestovatelka a sběratelka se narodila ve stejné obci, z níž pochází rodina autorky. Ještě před několika lety tam ale nebylo po jméně této osobnosti ani památky.  A nejen tam, ani jinde. To se však začíná měnit. Sporé stopy v regionální literatuře vedly do Náprstkova muzea, které opatruje archivní materiály a také sbírky, které Růžena Charlotta Urbanová přivezla ze svých cest po Tichomoří. Shodou okolností její archiv právě odborně zpracovávala PhDr. Dagmar Pospíšilová se svojí britskou spolupracovnicí dr. Fionou Kerlogue pro anglickou vědeckou publikaci. Z minulosti začal vystupovat neobyčejný příběh, který vám nyní Martina Fialková, spolupracovnice Místní kultury, předkládá.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Články a komentáře
12.02.2020