Otisk londýnské zdi, která je spojena s operací Anthropoid, odhalili v Panenských Břežanech
PANENSKÉ BŘEŽANY: Ve čtvrtek 13. prosince byl v horním zámku v Panenských Břežanech slavnostně odhalen odlitek zdi ze dvora domu Porchester Gate. Tato budova se nachází nedaleko centra Londýna a sehrála významnou roli v našem protinacistickém odboji. Za druhé světové války v ní sídlila československá vojenská zpravodajská služba, kromě jiných akcí zde byla naplánována operace Anthropoid.
Slavnostního aktu se zúčastnili hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011), válečný veterán a letec RAF genmjr. Emil Boček, kardinál Dominik Duka, britský velvyslanec Nicholas Stewart Archer, náměstek ministra kultury ČR Alois Mačák (ČSSD) i radní SK pro oblast kultury a památkové péče Karel Horčička (ČSSD).
Cihlová zeď ze dvora domu Porchester Gate se stala symbolem. Je na pozadí všem dobře známých fotografií vykonavatelů atentátu na Reinharda Heydricha - Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, stejně jako dalších členů výsadků, kteří se po atentátu společně ukrývali v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde je 18. června 1942 stihla smrt z rukou nacistů. „Přenesli jsme si do středočeských Panenských Břežan kousek Londýna, na kterém se připravovaly osudové okamžiky české historie. Přenesli jsme je na místo, na kterém můžeme symbolickou hodnotu denně připomínat a budovat tak společnou historickou paměť,“ vyzdvihla význam události hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.
Dílo, které vzniklo také díky podpoře Středočeského kraje, je umístěno ve vestibulu horního zámku v Panenských Břežanech. Ten je vybudovaný v barokním stylu a nese bohatou historii. Za války se stal sídlem státního tajemníka Karla Hermanna Franka. Po roce 1945 se horní zámek proměnil ve školicí středisko funkcionářů krajského národního výboru, a poté domov důchodců. Rekonstrukce na Památník národního útlaku a odboje přinesla objektu nový život. Hlavním tématem expozice je připomenutí hrdinství Čechů, kteří se v průběhu 2. světové války postavili na stranu odboje proti okupaci Československa. Památník byl pro veřejnost otevřen 1. dubna 2017. Připomíná také smutný fakt, že v Břežanech fungoval i jeden z nejmenších pobočných koncentračních táborů, pobočka tábora Flossenbürg, o počtu 15 vězňů.
O historii Porchester Gate v přiložené TZ.
Zdroj: Helena Frintová, Krajský úřad Středočeského kraje
Připojené soubory
tz-odhalenizdiporchestergate.docx (39.58 KB)Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818