O peníze na podporu vzdělávání dětí mimo školu je velký zájem
PRAHA: Už tři měsíce běží výzva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu neformálního vzdělávání. Resort má celkem připraveno 200 milionů korun, přesto už teď hodnotí projekty za víc než 240 milionů. Žádosti o peníze z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání je přitom možné podávat až do ledna příštího roku. Na řadu projektů tak zdroje zřejmě nevystačí.
Ministerstvo doufá, že pomocí těchto prostředků budou moct neziskové a vzdělávací organizace a spolky inovovat a vylepšit svou činnost a nabídku tak, aby učení se mimo školní lavice bylo dostupnější pro větší počet dětí a mladistvých. „Význam toho, co se děti naučí mimo školu, v poslední době roste. Díky této výzvě dojde k významnému navýšení finančních prostředků, které plynou do podpory neformálního vzdělávání v organizacích pracujících s dětmi a mládeží,“ zmiňuje na webu ministerstva školství ředitel Odboru pro mládež MŠMT Michal Urban.
Finance na vzdělávání mimo klasické školy poskytují ale i další instituce. Například přeshraniční aktivity podporuje Evropský fond pro regionální rozvoj, ryze česko-německé projekty pak například Česko-německý fond budoucnosti nebo Programy přeshraniční spolupráce Cíl EÚS 2014–2020.
Už v pondělí 3. června se setkají mladí Češi a Bavoři na prvním semináři nového projektu neformálního vzdělávání Digitálně internacionálně, který se koná v obci Stachy na úpatí Šumavy. Tématem je digitalizace, průmysl 4.0 a pohled na změny, které rozvoj informačních technologií přináší nejen do příhraniční oblasti. „Cílem setkání je podat mladým lidem informace o možnostech profesního vzdělávání v průmyslových a technických oborech a motivovat je ke komunikaci v cizím jazyce – cenné kompetenci pro přeshraniční spolupráci,“ říká Magdaléna Hrubá, vedoucí projektová manažerka Digitálně internacionálně. Součástí programu je exkurze do inovativních podniků v regionu.
Projekt organizuje za českou stranu plzeňský spolek Knoflík a za německou Centrum pro vzdělávání mládeže ve Waldmünchenu. „Všechny naše aktivity jsou navrženy tak, aby při nich účastníci získávali důvěru ve své schopnosti a přijali proces učení jako svůj celoživotní úkol,“ vysvětluje Anne Krumpp, projektová manažerka Centra pro vzdělávání mládeže ve Waldmünchenu. Celkem se v rámci Digitálně internacionálně uskuteční 14 seminářů, které jsou vhodné pro žáky ve věku od 12 do 20 let.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818