O nesamozřejmosti svobody
ČR: V loňském roce jsme Vám v cyklu Česká kultura před Sametem a po Sametu přinesli rozhovory s významnými osobnostmi převážně z oblasti neprofesionální kultury. O tom, jak listopadové události roku 1989 zasáhly do jejich osudů, vyprávěli mj. dramatik, disident a bývalý politik Milan Uhde, filozof a disident Jan Sokol, teatrolog Vladimír Just, sochař Václav Fiala, dramaturgyně a publicistka Alena Zemančíková, ale také čeští krajané jako např. galeristka Máša Exnarová, žijící ve Švýcarsku, (Pirátka) Dana Guthová-Seidlová, propagátorka českého skautingu ve švýcarském exilu, či hudebník Jaroslav Šonský, jehož druhým domovem se stalo Švédsko.
Zajímavý pohled na „žité dějiny“ nabídla redakční spolupráce se zástupci generace narozené už do demokracie - se studenty střední školy Sion High School v Hradci Králové. Text jsme publikovali pod titulkem Třicet let v demokracii.
Velmi nás těší ohlasy čtenářů, které potvrzují, že seriál přinesl cenné podněty k přemýšlení o nesamozřejmosti svobody. Bez ní se žádná demokracie neobejde.
Z Brna k nám například doputoval e-mail od paní Zuzany V: „V dnešní médii ovládané době by se mohlo snadno zdát, že morálních autorit ve společnosti mnoho není. Já pevně doufám, že je jich stále mnoho (nebo se pohybuji ve zdravé sociální bublině?) a kdykoliv si poslechnu nebo přečtu něco ze vzpomínek na minulý režim, je mi jasné, že hledání inteligence a utváření názorů máme ještě zatraceně snadné. Jen nebýt líný myslet a hledat!
Váš rozhovor s Milanem Uhdem mne dovedl k vyhledání si informací o osobnostech disentu, divadle, následně časovému zařazení některých událostí, zmapování politické situace 90. let nebo znovuotevření Kapesního průvodce od pana Tigrida (který mi i dříve dokázal vysvětlit návaznosti). Hlavně nás ale s dětmi pošťouchl k povídání o komunismu, demokracii, politice, vlivu, ale i bibli a tóře. Zkrátka, pár dní jsme nebyli líní myslet a hledat."
Vzhledem k tomu, že jsme zdaleka nevyčerpali příběhy obdivuhodných žen a mužů, hodláme v „sametovém“ cyklu pokračovat i letos. Stejně tak i nadále budeme přinášet rozhovory s tvořivými maminkami pod redakční značkou Podnikavky na mateřské. Nově jsme zařadili cyklus Stopy v písku (příběhy z rodinných kronik) a prostor dáme také uměleckým spolkům přispívajícím ke kulturnímu životu v regionech. V této oblasti rádi přivítáme Vaše náměty a spolupráci.
Tak tedy příjemné čtení po celý letošní rok.
Lenka Jaklová, šéfredaktorka Místní kultury
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818