Novou kulturní památkou v Kraji Vysočina je židovský dům v Třebíči
TŘEBÍČ: Židovský městský dům v Třebíči, nazývaný také jako Dům Johela Begla, byl ve druhém čtvrtletí roku 2018 prohlášen za kulturní památku.
Dům čp. 7 v ulici Leopolda Pokorného v Třebíči-Zámostí je nedílnou součástí židovské čtvrti, která byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako výjimečně dochovaný hmotný doklad existence židovského osídlení na Moravě. Dům je situován v nejstarší, západní části čtvrti, od níž se zástavba postupně rozvíjela k východu.
První písemná zmínka o domu pochází z roku 1613, kdy byla usedlost zakoupena Johelem Beglem. Nárožní dům vzniklý z dílu původní Beglovy usedlosti vymezuje jeden z hlavních urbanistických prostorů, Tiché náměstí s Přední synagogou, a náleží tak k počáteční fázi formování svébytného židovského osídlení v prostoru Podklášteří.
„Dům je hodnotným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí židovské komunity v Třebíči především od doby požáru v roce 1821 do poloviny 20. století“, konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.
Přestože objekt prošel ve 20. století dílčími stavebními úpravami, hmota a dispoziční schéma zůstaly zachovány včetně většiny autentických konstrukcí a celé řady zajímavých stavebních a řemeslných prvků. Mezi ně patří mimo jiné např. původní schodiště, zaklenuté prostory, autentické výplně dveřních a okenních otvorů včetně kovářských prvků a táflování, dřevěné obložky vstupu na půdu, vestavěné niky či topeniště.
Kromě 2975 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, se na území Kraje Vysočina nacházejí 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818