<p>NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ: Velmi neobvykle a chytře přistoupilo město k převedení kroniky do digitální formy. Přizvalo totiž dobrovolníky z řad občanů, aby na tomto projektu participovali. Ti nejen, že odvedou velký kus práce, ale zároveň dostanou jedinečnou šanci seznámit se s obsahem kroniky velmi zblízka a důvěrně. Projekt má velmi malou finanční náročnost, jak se dočtete níže, a mohl by se stát ispirací pro mnoho obcí.</p> <p>Myšlenka projektu</p> <p> Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávají se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě. Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti.<br />
Kronika v digitální a především v textové podobě se stane praktickým pomocníkem, ve kterém jednoduše během pár okamžiků naleznou důležité informace, jména, události či historické souvislost, a to vše pouze zadáním klíčového slova. Přepisování kroniky formou dobrovolníků, školní mládeže, pracovníků městských institucí a firem má za cíl seznámit občany města se svojí historií a zapojit je samé do dění ve svém okolí.<br />
Organizátoři doufají, že i přepis jedné strany vzbudí v lidech touhu se ztotožnit a více se dozvědět o svém městě, kde žijí, a podnítí v nich chuť aktivně se podílet na dění v Novém Městě na Moravě.<br />
Profesionální digitalizace formou skenování jednotlivých stran kroniky a jejich grafických příloh zase podpoří atmosféru doby a přenese jejich čtenáře do starých časů. Bude to hmatatelný odraz doby. </p> <p>Postup</p> <p>Projekt je veden ve dvou krocích, které se vzájemně prolínají a jsou propojené. Prvním krokem je projekt s názvem „Nové Město přepisuje kroniku, PŘIPOJ SE I TY,“ do kterého se může zapojit široká veřejnost města Nového Města na Moravě – žáci, studenti, historičtí nadšenci, badatelé, různé skupiny Novoměšťáků – podnikatelé, senioři…<br />
Druhým krokem je profesionální skenování všech svazků kronik a jejich příloh, ten bude realizován na podzim roku 2011 a uveřejněn na webu: http://kronika.nmnm.cz/, kde zájemci mimo jiné nadjou také návod jak přepisovat.<br />
Celý projekt je koncipován čistě na novoměstské obyvatelstvo a jeho příznivce, má podpořit jejich zájem ze společensko-kulturního hlediska, poznat a přiblížit historii místa těm, kteří se zde narodili, žijí, umírají, a najít třeba informace o svých předcích.</p> <p>O kronice:</p> <p>Kronika je psaná od roku 1922 s přestávkou během 2. sv. války až do současnosti, jde celkem o 9 svazků. Celkem se jedná o cca 7000 stran, které v průběhu desítek let byly pečlivě psány několika novoměstskými kronikáři.</p> <p>Evy Kulkové, předsedkyně Kulturní a společenské komise Nového Města na Moravě, se ptáme:</p> <p>Jaký ohlas má projekt ve veřejnosti a kolik stránek se již podařilo „přepsat“?</p> <p>Podařilo se přepsat již 650 stránek, zapojilo se přes padesát přepisovatelů a každý den se hlásí další.</p> <p>Nejčastější přispěvatelé jsou uvedeni na webu – jsou to studenti, senioři či příslušníci jiných skupin obyvatel. Zapojují se také učitelé?</p> <p>Věkovou skladbu přepisovstelů bohužel neznáme, protože projekt je anonymní a komunikujeme pouze přes mail. Ovšem, některá jména jsou známá, anebo dotyční o sobě něco málo v mailech prozradí, tak je nám známo, že přepisují žáci základních škol, studenti, lidé v produktivním věku. O žádném seniorovi zatím nevíme, ale třeba se také mezi nimi vyskytuje. </p> <p>Předpokládám, že projekt má i finanční náklady. Můžete je identifikovat a prozradit jak projekt podpořily VIA a ČSOB?</p> <p>Celkové finanční náklady na celý projekt jsou cca 75 tis. Kč, je v tom zahrunto převážně profesionální oskenování všech svazků kroniky. Částí peněz byl zaplacen potřebný webový prostor, kde jsou zprovozněny webové stránky projektu. Další velká suma je věnována propagaci, aby se lidé z Nového Města na Moravě a okolí o projektu dozvěděli a zapojili se. Nadace Via vyhlásila grant a postarala se o řádný průběh a ČSOB finančně pokryla, v našem případě, 74 % nákladů. Další finanční pomoc vzešla i od samotného města Nového Města na Moravě. </p> <p>Letošní rok je Mezinárodním rokem dobrovolnictví (RD) – a právě dobrovolnictví je dalším zajímavým aspektem projektu. Ptám se tedy, zda je Váš projekt oficiálně zapojen do této iniciativy?</p> <p>O Roku doborovolnictví jsme nevěděli a je to nová informace, určitě bychom se jinak pokusili o propojení. </p> <p>Dostane se dobrovolníkům nějaké odměny, kromě pocitu prospěšnosti?</p> <p>Nejúspěšnější přepisovatelé budou odměněni věcnými cenami a na závěr plánujeme uspořádat společné setkání. </p> <p>Můžete napsat, čím je tento nápad inspirován či jak vznikl?</p> <p>Nápad se zrodil na Odboru kultury, školství a cestovního ruchu MěÚ, kde je kronika uložena. Začalo se tam s přepisem díky pomoci praktikantek, ovšem začátkem roku 2011 přišla Kulturní a společenská komise Nového Města s nápadem, jak tento nápad urychlit a obohatit tak povědomí svých spoluobčanů, studentů a nadšenců, kteří se o historii nebo jen o své město zajímají.</p> <p>Vyskytují se nějaké technické potíže?</p> <p>Narazili jsme na některé nesrovnalosti. Například se jeden z kronikářů upsal při číslování o 100 stran, také někteří přepisovatelé nacházejí různé nepřesnosti nebo špatné převody jednotek, to ovšem není úkolem naší práce. Jde o historický dokument, do kterého nemůžeme nijak zasahovat a musíme jej přepsat i s těmito chybkami.</p> <p>Kdy předpokládáte, že přepis 7000 stran skončí?</p> <p>Projekt skončí tak jako tak v polovině května 2012. Zatím věříme, že se vše stihne. Do projektu se totiž ještě nestačily zapojit místní školy, které oslovíme se začátkem školního roku. </p> <p>A poslední otázka zní: počítáte s pokračováním projektu?</p> <p>Pokračování zatím neplánujeme, ale jistě by se dalo pokračovat se školními nebo církevními kronikami.</p> <p>Děkuji za vyčerpávající odpovědi<br /> Ludmila Kučerová</p>
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.