Nová pražská scéna
<p>PRAHA: Divadlo pražské konzervatoře uvádělo svá představení na profesionálních pražských scénách, např. v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, Strašnickém divadle nebo v prostoru Eliadovy knihovny Divadla Na zábradlí.</p> <p>Od 21. února 2011 zahájilo pravidelný provoz na své vlastní scéně Divadla Na Rejdišti v hlavní budově konzervatoře, Na Rejdišti 1, Praha 1.</p> <p>Divadlo vzniklo přestavbou orchestrálního sálu, projekt byl financován z finančních mechanizmů EHP/Norsko za spoluúčasti hlavního města Prahy. Zrodil se tak nový pražský divadelní prostor se svébytným repertoárem a specifickou atmosférou. Provoz divadla přinese bezpochyby zintenzivnění a zkvalitnění jevištní praxe studentů. V Divadle Na Rejdišti budou kromě činoherních představení studentů hudebně-dramatického oddělení uváděny též operní, operetní a muzikálové inscenace studentů zpěvu. </p> <p> Historicky první premiérou Divadla Na Rejdišti, druhou premiérou pátého ročníku a třetím představením v novém divadle byla inscenace Žádná – celá – nekonečno, sahající od sonetů k antropologickým studiím a ještě mnohem dál. Režii autorské inscenace měla Tereza Ludvíková. Inscenaci připravila se studenty 5. ročníku hudebně-dramatického oddělení Pražské konzervatoře, ve spolupráci se studenty 3. ročníku a se studenty hudebních oborů. Zhudebněné sonety Williama Shakespeara posloužily jako základ pro autorské kreace na téma lásky, sobectví, sexu, touhy, opuštěnosti. Tvůrci inscenace se nechali inspirovat nejen Shakespearem, ale také moderní poezií a románem, antropologickými studiemi nebo inzeráty na internetových seznamkách. Premiéra se odehrála 8. 3. 2011.</p> <p> Divadlo konzervatoře (DIK) je jako součást Pražské konzervatoře určeno pro inscenační praxi studentů 5. a 6. ročníků. Na tvorbě inscenací se ve spolupráci se studenty podílí profesionální režiséři, výtvarníci, choreografové, hudební skladatelé a další. Divadlo konzervatoře tak zaujímá význačné místo při završení studia na hudebně dramatickém oddělení tím, že výsledky práce studentů nejsou izolovány ve školních zdech, ale naopak nabídnuty širokému publiku. Tento kontakt s běžným divadelním provozem a diváckou obcí klade vysoké nároky nejen na úroveň celé inscenace, ale také na studenty samotné, na jejich schopnosti a dovednosti nabyté v prvních čtyřech letech studia. Platí zde nad jiné výmluvná slova Miroslava Hallera: „… jako nelze vychovat z někoho námořníka na suché zemi, tak nikdo nedokáže vychovat herce pro tvorbu na jevišti bez jeviště.“</p> <p> Program divadla a další informace zde
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818