pátek
27. dubna 2018
Svátek slaví: Jaroslav



Švadleny, které šijí chodské kroje, mají plné ruce práce

Autor článku: 
PhDr. Lucie Kalousová

PLZEŇSKÝ KRAJ: Kroj se na Chodsku dědí z generace na generaci, ale působí zde i švadleny, které kroje šijí. Existuje dost početné množství variant chodského kroje. Na začátku článku musím říct, že v živé formě se zde zachoval pouze ženský kroj, mužský zanikl na konci 19. století a dnes je k vidění jen díky místním národopisným souborům.

Chodský kroj se rozlišuje na kroj dolního Chodska, tzv. dolský, a kroj horního Chodska, tzv.
postřekovský. Toto rozlišení vzniklo jako důsledek dřívějších geografických a z nich vyplývajících
ekonomicko-sociologických rozdílů. Podoba dodnes zachovalého nejarchaičtějšího kroje se ustálila v poslední třetině 19. století, ale dál se měnil např. materiál, výšivka, drobné doplňky, apod.
Další typy kroje se ale během 20. století stále vyvíjely a dalo by říct, že jejich vývoj pokračuje dodnes. Podléhaly módě a také byly ovlivněny dostupností materiálu. Nejmladší typ kroje vznikl ve 20. letech 20. století a dodnes v bálové sezoně supluje roli společenských šatů.
V současné době chodské kroje šijí dvě švadleny z Postřekova. Jsou to Marie Langová a Anna Burešová.
Zatímco ještě před pěti lety pokrývalo šití krojů jednu třetinu jejich práce a zbytek tvořily zakázky šití „civilního” oblečení, poslední tři roky se šití krojů věnují na sto procent, vše ostatní je již nad rámec.
Švadleny šijí a vyšívají ručně, ale zároveň mají k dipozici průmyslový šicí stroj, stroj k začišťování, stroj na děrování dírek na knoflíky a průmyslovou žehličku žehlící pouze na principu páry.
Používají tradiční materiály – brokát, plátno, žalín, sukno, kanafas, dále různé stuhy, portičky a prýmky, potýkají se ovšem se značnými problémy ohledně dostupnosti potřebných látek. V regionu nejsou k sehnání vůbec nebo ve špatné kvalitě, ale za cenu I. jakosti. Proto se většinou musí obracet na výrobce a dealery z Moravy. Tím však problémy nekončí. Neřeší jen dostupnost dané látky, ale obtíže mají i s dodáním požadované barvy. Často se stává, že švadlena objedná odpovídající látku v odpovídající barvě, při další objednávce však dorazí látka ve stejné barvě jiného odstínu, a ta už vůbec nemusí být pro kroj vhodná a použitelná.
Švadleny také opravují starobylé polovlněné sukně „šerky” a jiné archaické součásti kroje, které lze
dnes v podstatě sehnat a zakoupit jen v antikvách. Dodržují staré postupy podle předloh, zejména podle práce Blaženy Šotkové „Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování” (vydáno r. 1952), dále podle po generace předávaných mustrů – předloh po maminkách, které je zdědily opět po svých maminkách, atd. Vyšívat se se naučily také doma.
Pomáhá jim např. „Chodská čítanka”, společné dílo J. Š. Baara, J. F. Hrušky a Fr. Teplého (vydáno r. 1927), která obsahuje množství cenných informací praktických pro švadleny. Čerpají také z děl regionálních malířů, která jsou etnology označována za dokumenty své doby. Jedná se o díla J. Špillara, V. Malého, J. Douby, M. Alše a dalších.
Zmiňované švadleny mají o práci postaráno, nejen, že kroj dnes nosí nejstarší generace žen i ve všední den, ale značně se oživila tradice oblékání kroje na bály, o masopustu, k nejrůznějším slavnostním příležitostem, o poutích a jiných církevních svátcích atd. Zejména v bálové a masopustní sezóně mají švadleny plné ruce práce. Každá postřekovská slečna si po tanečních nechává ušít kroj – tzv. rukávce, ve kterých se chodí na bály. Ženy, které doma kroj nemají, ale muži, si mohou chodský kroj vypůjčit v půjčovně, kterou švadleny provozují.
Šijí také pro Národopisný soubor Postřekov, přičemž zde mohou uplatnit svoji znalost v šití mužského kroje.
Pro ty, kteří se o krojích chtějí dozvědět víc, a mají touhu si je prohlédnout, otevřela Marie Langová společně s Annou Burešovou Muzeum krojů v Postřekově. Dnes je v něm k vidění už přes třicet krojovaných figurín. Tak obrovská je paleta chodských krojů.

Mohlo by vás také zajímat...

JIHOMORAVSKÝ KRAJ-ČR: Na konci roku 2017 byl do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje zapsán statek Tkaní vzorovaných tkanin – činovati na Horňácku. Nominaci podal Národní ústav lidové kultury. Na počátku roku 2018 NÚLK podal návrh na zapsání statku Technologie tkaní činovati na Horňácku do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Celá ČR, Jihomoravský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura
Co se děje
19.04.2018

PLZEŇSKÝ KRAJ: Specializovaný časopis pro odborníky z oblasti cestovního ruchu – Travel Trade Gazette Czech vyhlásil v letošním roce již 20. ročník své prestižní ankety pro nejlepší poskytovatele cestovního ruchu. Do ocenění „TTG Czech Travel Awards 2017“ byla nově zařazena kategorie „Kraj s nejlepším programem oslav 100. výročí založení republiky“, v níž Plzeňský kraj obsadil 2. místo mezi všemi kraji v České republice.

Plzeňský kraj
Cestovní ruch, Soutěže a festivaly
Co se děje
19.04.2018

ZLÍNSKÝ KRAJ: Kraj vydal VÝZVU k předkládání návrhu pro uznání projektu „LIDOVÁ STAVBA ROKU“ za příkladnou obnovu stavby lidové architektury ve Zlínském kraji jako významný přínos k zachování kulturního dědictví.

Zlínský kraj
Lidová kultura, Soutěže a festivaly
Co se děje
17.04.2018

ČR: Začátkem roku byla za účasti autorů a mnoha hostů slavnostně pokřtěna výpravná publikace Malované opony divadel českých zemí II, kterou vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) za finanční podpory MKČR. Po sedmi letech od vydání prvního dílu, kdy byl veřejnosti poprvé představen souhrnný přehled známých i zapomenutých divadelních opon, se tak na světlo světa dostává další kniha, která tu první rozšířila o více než 230 nově objevených a zdokumentovaných artefaktů. Editorovi tohoto svazku PhDr. Milanu Strotzerovi jsme položili několik otázek a požádali ho o představení a přiblížení knihy pro čtenáře Místní kultury.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Lidová kultura, Vzdělávání, Živé umění
Články a komentáře
18.04.2018