Společný přeshraniční projekt dvou těšínských muzeí
ČESKÝ TĚŠÍN: České Muzeum Těšínska a polské Muzeum Śląska Cieszyńskiego v současné době uzavírají další z řady společně realizovaných projektů přeshraniční spolupráce. Zřejmě nejvýznamnějším výstupem několikaletého projektu je v pořadí již šestý svazek Těšínského muzejního sborníku. Prezentace knihy se uskuteční v úterý 13. března 2018 v 17.00 hodin v sídle Muzea Těšínska.
České Muzeum Těšínska a polské Muzeum Śląska Cieszyńskiego v současné době uzavírají další z řady společně realizovaných projektů přeshraniční spolupráce, nazvaný Hmotná a duchovní kultura/Kultura materialna i duchowa. V jeho rámci byl restaurován portrét barona Jiřího Fridricha Beese z Chrostiny z přelomu 18. a 19. století (od října 2017 přístupný ve Výstavní síni Karviná Muzea Těšínska) a tři křídla gotického oltáře z 15. století pocházející z kostela sv. Jiří v Puncově. Dále vznikla fotografická dokumentace všech dřevěných kostelů a kaplí na historickém území Těšínska, která bude veřejnosti přístupná formou virtuálních prohlídek na internetu.
Zřejmě nejvýznamnějším výstupem několikaletého projektu je v pořadí již šestý svazek Těšínského muzejního sborníku. Vychází jako kolektivní monografie s názvem Dům, palác a zámek v hmotné kultuře Slezska / Dom, pałac i zamek w kulturze materialnej Śląska. Na jeho přípravě se podílela řada odborníků nejen z obou muzeí, ale z řady dalších paměťových institucí a vysokých škol jak z České, tak z Polské republiky. Na více než 600 stranách představují ve 29 příspěvcích nové poznatky k problematice stavebně-historického vývoje jednotlivých sídel, jejich hmotného vybavení a vůbec kultury bydlení od středověku do poloviny 20. století. Tyto referáty byly předneseny v rámci dvoudenní mezinárodní vědecké konference, která se konala loni, rovněž jako součást zmíněného projektu. Texty doplňuje více než 200 vyobrazení. Sborník patří do knihoven odborných institucí, muzeí a škol, ale neměl by chybět ani v knihovně každého, kdo se zajímá o dějiny Těšínského Slezska.
„Jaký osud potkal zámecké objekty na Těšínsku po roce 1945, kdy proběhlo jejich znárodnění, představují v jednom z příspěvků historičky Muzea Těšínska Pavlína Badurová a Ilona Pavelková. Na vybraných příkladech ukazují, jakým způsobem bylo naloženo s vybavením zámků, jaké bylo jejich nové poslání a mnohokráte i neslavný konec, například karvinských zámků v Ráji a Solci, Hnojníku, Ropici, jež se dočkaly záchrany v podobě zásadní rekonstrukce,“ uvádí historik Muzea Těšínska Radim Jež.
Sborník je dokladem dlouhodobé vědecké spolupráce řady českých a polských odborníků, ale i příkladem, jak úspěšně realizovat společné přeshraniční projekty českých a polských institucí. Prezentace knihy se uskuteční v úterý 13. března 2018 v 17.00 hodin v sídle Muzea Těšínska v českotěšínských Masarykových sadech. Zde budou zájemcům publikace k dispozici zdarma.
Iva Lupková, PR a nová média, tisková mluvčí Muzea Těšínska
737 327 965, 734 284 589
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Začíná dvanáctý ročník celoroční soutěže ČT :D pro děti všech věkových kategorií. Tentokrát je mottem Uka dobro, a jak název napovídá, nejen úkoly, ale také inspirativními pořady, rozhovory i hrami poradí, jak pečovat o vztahy s ostatními a ukázat druhým dobro. Každý měsíc čeká na malé účastníky nový úkol, zapojit se mohou také ve science centrech po celé České republice.
MOST: Divadelní Piknik Volyně, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla se kvůli výstavbě obchodního centra na zahradě původního festivalového působiště přesune do Ústeckého kraje, konkrétně do Mostu.
ČR: Nakladatelství Galén právě vydalo knihu unikátní zpovědi dvou žen, které prožily část svého života se stejným narcistickým partnerem. Jejich příběhy doplňují autentická vyprávění dalších dvanácti žen, jež rovněž prošly zkušeností domácího násilí. Příběhy plné bolesti, strachu o děti a bezmoci v souvislosti s prokazováním psychického násilí se rozhodně nečtou lehce, ale mohou čtenáře varovat a zároveň jim pomoci.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818