pátek
21. září 2018
Svátek slaví: Matouš
Bretaň podle Jana Zrzavého
© Foto: archiv nakladatele



Národní galerie v Praze vydává knihu Bonjour, Monsieur Gauguin. Čeští umělci v Bretani 1850–1950.

PRAHA-ČR: Publikace vůbec poprvé podrobně mapuje přítomnost českých umělců v Bretani a bretaňské náměty v jejich díle, a to od poloviny 19. století až do padesátých let 20. století. Jejich tvorbu zasazuje do mezinárodního kontextu a představuje Bretaň jako významné umělecké centrum, kterým se díky tzv. pontavské škole dočasně stala, a kam se na přelomu 19. a 20. století sjížděly desítky malířů z celého světa.

Autor článku: 
Marcela Hančilová/jal

Kniha má symbolický název Bonjour, Monsieur Gauguin, protože právě přítomnost Paula Gauguina v bretaňských vesničkách Pont-Aven a Le Pouldu učinila svého času z Bretaně umělecké centrum světového významu. „A tento jedinečný stejnojmenný obraz, jenž patří k nejvýznamnějším dílům Paula Gauguina z bretaňského období, má ve svých sbírkách Národní galerie v Praze,“ vysvětluje editorka Anna Pravdová.

Pontavenská škola by ovšem neexistovala bez tradiční bretaňské kultury a umění, které mnohé umělce inspirovaly svým „primitivním“ a „syrovým“ výrazem. První text publikace z pera Philippa Le Stuma je věnovaný samotné Bretani a její tradiční tvorbě a sleduje, jak se zájem o tento kraj v průběhu dějin projevoval v malířství a grafickém umění.   

Hlavním těžištěm knihy jsou umělci z Čech, ti objevili tento kraj téměř ve stejnou dobu jako Paul Gauguin. Svědčí o tom například práce Jaroslava Čermák, který se v Roscoffu, malém přístavu na severu Bretaně, na čas usadil již v roce 1869. A stejně tak i obrazy Wilhelma Riedla, Antonína Chittussiho, Hippolyta Soběslava Pinkase či dalších českých umělců z druhé poloviny 19. století, o nichž pojednává studie Kristýny Hochmuth.

Zájem o drsnou krásu Bretaně byl mezi českými malíři tak velký, že ve dvacátém století dokonce patřila vedle Paříže k jejich nejčastějším zahraničním destinacím. Ti, kteří se na čas či trvale usadili v Paříži, své obrazy s bretaňskými náměty pravidelně prezentovali na pařížských výtvarných salonech, což svědčí o významu, jaký jim v rámci svého díla přikládali. Období mezi lety 1900 ̶ 1950 podrobně mapuje třetí, nejrozsáhlejší studie publikace, jejíž autorkou je Anna Pravdová.

Kniha je koncipována jako jakýsi přehledný „bedekr“, v němž se po historickém úvodu čtenář může přenést do 19. či rovnou do 20. století a zjistit, co kterého umělce v Bretani zaujalo. Hlavní kapitoly věnované českým umělcům jsou řazeny chronologicky. Doplňuje je několik kratších vstupů, které rozvádějí vybraná témata či doplňují mezinárodní souvislosti. Vše doprovází bohatý obrazový materiál z veřejných institucí i soukromých sbírek.

Stejnojmenná výstava se bude konat v Národní galerii v Praze v paláci Kinských od 15. listopadu 2018 do 18. března 2019. Předcházet jí bude výstava menšího rozsahu v Musee departemental v Quimper od června do října 2018.

 

Anna Pravdová (ed.)

Autoři textů: Kristýna Hochmuth, Anna Pravdová, Philippe Le Stum

307 stran, 248 reprodukcí, česky s anglickým resumé

Grafická úprava: Petr Bosák, Robert Jansa

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

STŘEDOČESKÝ KRAJ: Lidé, kteří navštíví vybrané objekty ve správě Národního památkového ústavu, mohou dostat volnou vstupenku do vybraných objektů Středočeského kraje. Smlouvu o spolupráci a vzájemné propagaci schválili středočeští radní.

Středočeský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
20.09.2018

KUTNÁ HORA: Se skvělým úspěchem kutnohorského Českého muzea stříbra, které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje, se seznámili krajští radní na svém posledním jednání. „Muzeum získalo ocenění Certifikát výjimečnosti za rok 2018, které uděluje největší cestovatelský web na světě TripAdvisor. Bylo mu uděleno za hlavní expozice v objektu Hrádek, které byly nepřetržitě po dobu pěti let vysoce hodnoceny návštěvníky,“ informoval radní pro oblast kultury Karel Horčička (ČSSD).

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
20.09.2018

ČR: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
Články a komentáře
20.09.2018

ČR: Ministerstvo kultury  vyhlašuje pro rok 2019 výběrová dotační řízení na projekty v těchto programech:

Celá ČR
Granty, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje, Nepřehlédněte
19.09.2018