Národní galerie v Praze vydává knihu Bonjour, Monsieur Gauguin. Čeští umělci v Bretani 1850–1950.
PRAHA-ČR: Publikace vůbec poprvé podrobně mapuje přítomnost českých umělců v Bretani a bretaňské náměty v jejich díle, a to od poloviny 19. století až do padesátých let 20. století. Jejich tvorbu zasazuje do mezinárodního kontextu a představuje Bretaň jako významné umělecké centrum, kterým se díky tzv. pontavské škole dočasně stala, a kam se na přelomu 19. a 20. století sjížděly desítky malířů z celého světa.
Kniha má symbolický název Bonjour, Monsieur Gauguin, protože právě přítomnost Paula Gauguina v bretaňských vesničkách Pont-Aven a Le Pouldu učinila svého času z Bretaně umělecké centrum světového významu. „A tento jedinečný stejnojmenný obraz, jenž patří k nejvýznamnějším dílům Paula Gauguina z bretaňského období, má ve svých sbírkách Národní galerie v Praze,“ vysvětluje editorka Anna Pravdová.
Pontavenská škola by ovšem neexistovala bez tradiční bretaňské kultury a umění, které mnohé umělce inspirovaly svým „primitivním“ a „syrovým“ výrazem. První text publikace z pera Philippa Le Stuma je věnovaný samotné Bretani a její tradiční tvorbě a sleduje, jak se zájem o tento kraj v průběhu dějin projevoval v malířství a grafickém umění.
Hlavním těžištěm knihy jsou umělci z Čech, ti objevili tento kraj téměř ve stejnou dobu jako Paul Gauguin. Svědčí o tom například práce Jaroslava Čermák, který se v Roscoffu, malém přístavu na severu Bretaně, na čas usadil již v roce 1869. A stejně tak i obrazy Wilhelma Riedla, Antonína Chittussiho, Hippolyta Soběslava Pinkase či dalších českých umělců z druhé poloviny 19. století, o nichž pojednává studie Kristýny Hochmuth.
Zájem o drsnou krásu Bretaně byl mezi českými malíři tak velký, že ve dvacátém století dokonce patřila vedle Paříže k jejich nejčastějším zahraničním destinacím. Ti, kteří se na čas či trvale usadili v Paříži, své obrazy s bretaňskými náměty pravidelně prezentovali na pařížských výtvarných salonech, což svědčí o významu, jaký jim v rámci svého díla přikládali. Období mezi lety 1900 ̶ 1950 podrobně mapuje třetí, nejrozsáhlejší studie publikace, jejíž autorkou je Anna Pravdová.
Kniha je koncipována jako jakýsi přehledný „bedekr“, v němž se po historickém úvodu čtenář může přenést do 19. či rovnou do 20. století a zjistit, co kterého umělce v Bretani zaujalo. Hlavní kapitoly věnované českým umělcům jsou řazeny chronologicky. Doplňuje je několik kratších vstupů, které rozvádějí vybraná témata či doplňují mezinárodní souvislosti. Vše doprovází bohatý obrazový materiál z veřejných institucí i soukromých sbírek.
Stejnojmenná výstava se bude konat v Národní galerii v Praze v paláci Kinských od 15. listopadu 2018 do 18. března 2019. Předcházet jí bude výstava menšího rozsahu v Musee departemental v Quimper od června do října 2018.
Anna Pravdová (ed.)
Autoři textů: Kristýna Hochmuth, Anna Pravdová, Philippe Le Stum
307 stran, 248 reprodukcí, česky s anglickým resumé
Grafická úprava: Petr Bosák, Robert Jansa
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818