Nikola Tesla: Muž, který rozzářil svět
BRNO: Nikola Tesla – vynálezce, který svými objevy zásadně ovlivnil vývoj civilizace na naší planetě. Dodnes bychom možná neznali elektromotor, rádio nebo telefon. Tesla je autorem mnoha vynálezů, které reprezentují tisíce stran textů, za kterými se skrývá neúnavná práce vizionáře a génia, ale i introverta, někdy označovaného dokonce za podivína, který trpěl několika zvláštními fobiemi.
Nikola Tesla se narodil o půlnoci roku 1856 v městečku Smiljan, za bouřky, jež jako by už tehdy předznamenala jeho život – celý jej věnoval elektřině. Už během dětství celé hodiny cestoval svým imaginárním světem, ve kterém se mu přímo před očima zjevovaly vynálezy, které teprve měly spatřit světlo světa. Po objevu bezdrátové telekomunikace v roce 1893 byl široce respektovaný a slavnější než kterýkoliv jiný vynálezce nebo vědec v historii. Navzdory tomu jméno chorvatského génia v učebnicích příliš často nenajdeme. U Teslových vynálezů stojí jiná jména, těch, kteří je upravili a přizpůsobili pro nové využití. Tesla neměl podnikavého ducha, a i proto si jeho patenty vzali za vlastní jiní.
Výstava, kterou představí Technické muzeum v Brně od 18. prosince 2018 veřejnosti, je velkým příběhem jeho osobnosti. „S výstavou vstoupí návštěvník do jednoho velkého příběhu, ve kterém pozná život rozpolcené duše génia, která byla navenek často stinná, ale uvnitř absolutně křehká,“ přibližuje Markita Franulić, ředitelka Technického muzea Nikoly Tesly v Záhřebu. Právě toto muzeum zapůjčilo rozsáhlou sbírku o životě velkého vynálezce do Technického muzea v Brně. Výstava byla původně zpřístupněna v rodné krajině vynálezce, k vidění pak ale byla také v Paříži, Madridu, Helsinkách, Bratislavě či v Petrohradě.
Výstava přináší netradičně koncipovaný životní příběh sestavený z Teslových osobních myšlenek a zápisků, ale taktéž je doplněná o funkční a interaktivní vynálezy – Colombovo vejce a Teslův transformátor. Návštěvníci se pokusí například postavit „vejce na špičku“ či otestovat bezdrátový přenos elektrické energie.
Výstava bude v Technickém muzeu v Brně otevřená veřejnosti 18. prosince 2018 a potrvá do konce dubna roku 2019.
Autoři výstavy: Matea Brstilo Rešetar (Croatian History Museum), Renato Filipin (Technical Museum Nikola Tesla), Design výstavy: Nikolina Jelavić Mitrović, Multimediální prezentace: Ivan Marušić Klif, Design zvuku: Vjeran Šalomon
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818