Nákladové nádraží Žižkov o krok blíž novému využití
PRAHA: Rada hl. m. Prahy odsouhlasila přípravu podkladové studie, která je nezbytnou podmínkou pro výstavbu nové čtvrti v Nákladovém nádraží Žižkov. Studie bude podkladem pro změnu územního plánu a odstranění stavební uzávěry v lokalitě. Nákladové nádraží Žižkov se svými 33 hektary patří k nejrozsáhlejším transformačním územím v Praze. Svému původnímu účelu přestalo sloužit již před čtrnácti lety.
O jeho budoucí podobě a využití se od té doby diskutuje. Domluva je složitá, neboť se o území dělí několik vlastníků. Stavebnímu rozvoji území kromě toho v současné době brání stavební uzávěra i podoba současného územního plánu.
Mnoho kroků vedoucích k odstranění těchto překážek již bylo učiněno. Cílem studie je získat konkrétnější podmínky pro revitalizaci území. Nové využití hledá i funkcionalistická budova žižkovského nádraží v roce 2013 vyhlášená za kulturní památku. Sídlit by v ní mohly kulturní instituce v čele s Národním filmovým archivem, který hledá nové sídlo v širším centru Prahy. Uvažovalo se i o možnosti vybudovat v areálu nádraží společné expozice kamenosochařství Národního muzea a hlavního města Prahy,“ říká náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská.
Území bývalého nádraží skýtá velký potenciál pro vytvoření nové městské čtvrti, která by scelila dnes oddělené části města a nabídla prostory pro bydlení i pracovní příležitosti. K přeměně bývalých nádraží na nové čtvrti dochází v posledním desetiletí i v jiných evropských městech - zmínit lze třeba londýnské nádraží King's Cross, Europaallee v Curychu či Wiener Hauptbahnhof. V Praze se proměna nákladového nádraží v novou městskou čtvrť aktuálně chystá v území Smíchovského nádraží.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818