Mapa Prostor Zlín s výtvarnými díly ve veřejném prostoru
ZLÍN: V roce 2016 realizovala Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně projekt Prostor Zlín. Zaměřil se na historii i nové možnosti prosazování současného výtvarného umění v rámci exteriérů města a na kultivaci veřejného prostoru. Věnoval se také podrobné evidenci stávajících výtvarných děl na veřejně přístupných místech. Výstupem se stala orientační mapa Zlína se soupisem, fotografiemi, lokací a komentáři k jednotlivým výtvarným dílům v exteriérech a veřejně přístupných interiérech.
Mapu doplňují údaje k realizovaným ročníkům výtvarného trienále Prostor Zlín a medailony autorů. Jejím přínosem je evidence uměleckých děl i zmapování historie jejich vzniku a současného stavu a zprostředkování těchto informací obyvatelům Zlína i návštěvníkům. Mapu s výtvarnými díly ve veřejném prostoru (texty Ladislava Horňáková, spolupráce Vladislava Říhová, KGVU ve Zlíně, 2016) doplňuje průvodce pro děti (texty Klára Kollárová a Martin Čada), který podrobněji seznamuje s deseti vybranými výtvarnými objekty.
Sochy, výtvarné objekty, mozaiky a dekorativní stěny dotvářejí podobu veřejných míst a slouží v obytné struktuře jako záchytné body. I v prostředí Zlína se ukazuje, že objekty, které se mnohdy stávají přehlíženou součástí každodennosti, jsou nezřídka kvalitními díly významných autorů své doby. Kromě nezájmu jsou často jako dědictví minulosti paušálně vystaveny necitlivému zacházení, přitom významným způsobem ovlivňují veřejný prostor ve svém okolí. Mapa - průvodce po uměleckých dílech ve městě má tedy za cíl mimo jiné také upozorňovat vlastníky nemovitostí, že jejich součástí jsou často cenná umělecká díla, která by měla zůstat zachována. Smyslem projektu také bylo nejen zmapovat a zachytit současný stav existujících výtvarných děl, ale také podpořit diskuzi nad povahou a kvalitou veřejných míst na území města a tím probudit zájem o koncepční formování veřejného prostoru, v němž by své místo měla najít i nové kvalitní umělecké realizace.
Mapy Prostor Zlín jsou k dostání na recepci budovy 14 nebo v expozici galerie za 20 Kč.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818