Letem filmovým světem

<p>KARLOVY VARY: Při vyslovení jména tohoto západočeského města nám okamžitě vytane na mysli lázeňství a hotelnictví, ale poslední dobou je přece jen více skloňováno v souvislosti se svátkem kinematografie – Mezinárodním filmovým festivalem.</p> <p>Letos v létě se zde filmoví fanoušci sejdou již po pětačtyřicáté a otevře se pro ně celkem 14 kinosálů, které se nacházejí v hotelích Thermal a Pupp, v lázeňských domech a ve dvou divadelních sálech. Promítá se i na parkovišti hotelu Thermal, v kině Panasonic (dříve Drahomíra) a především v oficiálním promítacím sále festivalu – v kině Čas. Přesto se ředitel festivalu Jiří Bartoška domnívá, že tento počet je třeba ještě více rozšířit. Tomuto požadavku vyšlo vstříc rozhodnutí Rady karlovarského magistrátu, která v roce 2007 odsouhlasila výstavbu multifunkční haly v MČ Tuhnice s trvale zabudovaným kinosálem. Hala dostala do vínku název KV Arena a již během loňského ročníku MFF sloužila k velkoplošným projekcím jak pro odbornou, tak pro širokou veřejnost. Podobně bude podle dosavadních jednání s organizátory festivalu využita i během ročníku letošního, kdy se opět očekává několik doprovodných festivalových akcí i filmové projekce. </p> <p>O nových kinosálech se uvažuje v Císařských lázních, které město před dvěma lety převedlo na Karlovarský kraj, a v sále Orfeum v Národním domě. Ten však na rekonstrukci, po které by zde vznikl další multifunkční společenský sál, stále čeká a podle slov tiskového mluvčího magistrátu Karlovy Vary Jana Kopála je obnova obou těchto objektů spíše hudbou budoucnosti. Císařské Lázně se o dotaci na svou rekonstrukci hlásí coby v nejbližší době oficiálně uznaná národní kulturní památka a objekt Národního domu se letos po několikaletých soudních průtazích snad konečně dočká alespoň zahájení rekonstrukce. Otázka znovuzprovoznění letního kina u Poštovního dvora zatím není zcela uzavřena, nicméně z odpovědi tiskového mluvčího Kopála vyplývá, že se s jeho obnovou už nepočítá: Letní kino u Poštovního dvora není v provozu již mnoho let, podle statického průzkumu je nestabilní a naprosto nevhodné k veřejnému užívání. Samotné uvedení do provozuschopného stavu by představovalo náklady ve výši pravděpodobně mnoha desítek milionů korun. Za to by však město získalo pouze areál, který by mohl být v provozu − vzhledem k počasí – jen několik večerů v roce. To se v současné situaci, kdy i běžně fungující městská kina mají problém udržet návštěvnost, jeví jako značně neekonomické.</p> <p>Situace mimo festival</p> <p>Poté, co po skončení MFF většina jmenovaných kinosálů osiří, zůstávají – kromě občasného promítání na zdejším koupališti – celoročně v provozu dvě kamenná kina, a to Panasonic a Čas. První jmenované má privátního provozovatele, a přestože ve své nekomerční části programu zahrnuje festivaly, představení pro děti, seniory i menšiny, přímé přenosy z Metropolitní opery, Filmový klub apod, musí si na sebe víceméně vydělat samo. A tak jeho provozovatel každoročně získává prostředky na základě žádostí podaných karlovarskému magistráte i Evropské unii o dotaci a spoléhá na příspěvky od sponzorů. Podle tiskového mluvčího magistrátu letos městské zastupitelstvo jedná o navržené dotaci 200 tis. Kč na projekt tohoto kina nazvaný Filmové umění pro všechny. </p> <p>Dnes již premiérové KINO ČAS se pyšní nejen 3D projekcí, ale bohužel i spletitou historií co se nájemních vztahů týká. O stručnou rekapitulaci jsme požádali jeho bývalého nájemce a provozovatele v letech 1991 až 2007 Františka Volfa. Ten popisuje situaci v oblasti majetko-právních vztahů na počátku devadesátých let minulého století jako poměrně dramatickou: Poté, co přijal nabídku od vedení odborného učiliště, které sídlilo v téže budově jako kino Čas (a považovalo se za vlastníka celé budovy), na jeho pronájem, se jako vlastník budovy přihlásilo město a vyhlásilo výběrové řízení na nového nájemce a provozovatele zároveň. Vyhrála společnost Lucernafilm (dnes Bontonfilm), ale vzhledem k dosavadním dobrým výsledkům zde F. Volf zůstává jako „podnájemník“. Po necelém roce Lucernafilm od smlouvy odstupuje a následuje uzavření smlouvy mezi F. Volfem a městem na 15 let. Bohužel, tehdy začala vysílat televize Nova a kina se na dva roky téměř vylidnila, než lidé pochopili, že nové filmy na Nově opravdu nebudou. Když se konečně situace zlepšila, město pronajalo dvůr vedle kina společnosti, která stavěla obchodní pasáž Alfa. Takže se tu po celý rok sekaly základy stavby do skály a provoz kina nikoho nezajímal …, vzpomíná F. Volf a dodává: …ale budova samotná ano, a proto byly všechny mé návrhy a žádosti na úpravy kina blokovány… Po vzájemných neshodách uzavírá po roce 2006 F. Volf s náměstkem pro kulturu dohodu především o tom, že kino městu předčasně vrátí a na oplátku dostane zpět investice, které do oprav sám vložil. Nakonec jsem souhlasil i s podhodnocenou částkou, abych už měl celou anabázi ukončenou. Město ovšem dohodu nedodrželo a tuto částku mi nikdy nezaplatilo. Proto jsem podal žalobu na neplatnost dohody, vysvětluje F. Volf. Následuje „ping-pong“ se střídavými výsledky mezi okresním a krajským soudem, nyní i soudem nejvyšším. </p> <p>Soudní síně tedy raději opusťme a vraťme se ještě k provozu kina a k jeho financování: V roce 1994 jsem začal s nájmem ve výši 160 tisíc ročně, postupně mně ho město valorizovalo až na částku 238 tisíc korun za rok. Dotace na provoz kina jsem nedostával a z výsledku hospodaření jsem byl schopen platit náklady na elektrickou energii, teplo, mzdy i na propagaci, vypočítává bývalý nájemce. </p> <p>V současnosti je kino v majetku města, provozuje ho o.p.s. Karlovarské divadlo a nového vzhledu se přece jen dočkalo. Nejprve město zainvestovalo Dolby Digital a novou vzduchotechniku. V lednu 2010 pak byla spuštěna digitální projekce a v Karlových Varech tedy diváci mohou – jako v posledním z velkých měst regionu – sledovat nejnovější tituly v 3D perspektivě. Tato technika stála 4,5 milionu korun, 1,25 milionu však přispěl Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie MK v rámci podpory digitalizace kin. Oproti klasickému 35mm filmu jsou náklady na výrobu a distribuci digitálních kopií minimální a navíc premiérové tituly mohou být uváděny ve více kinech najednou. Po této úpravě se kinu Čas mnohonásobně zvedla návštěvnost a není výjimkou, že mají několikrát za sebou zcela vyprodáno. Digitalizaci kina uvítali i organizátoři MFF, protože se zde budou moci představit i ty filmy, které nemají klasický formát. Promítačky na pětatřicetimilimetrový film však zůstávají i nadále v provozuschopném stavu. </p> <p>Na to, co se odehrává v kinosále Času a v jeho dalších prostorách mimo festivalové dny, magistrátní tiskový mluvčí odpovídá, že vše, co bylo v plánu, se postupně realizuje. Běží školní představení pro děti z Varů i okolí, sál sloužil i jako dějiště pěvecké soutěže místního gymnázia, kapacity kina průběžně nabízíme ať už pro soukromé či specifické projekce, ale také pro konference, prezentace apod. Atraktivita prostoru pro firmy se podle našeho odhadu mnohonásobně zvýší na jaře, kdy začne provoz kavárny. Od dubna kino spustí program projekcí pro seniory, vyjmenovává.</p> <p>O kmenovém kině Čas víme vše, ale jaké je mimosezonní využití dalších „festivalových kinosálů", na to odpovídá opět J. Kopál: Dovolím si komentovat především ty, které patří městu Karlovy Vary: městské divadlo slouží během roku především pro divadelní představení, stejně tak Husovka – zde působí divadlo D3, klub Paderewski, Karlovarské hudební divadlo a sál je využíván i pro další kulturní akce. Prostory v lázeňských domech mají vícero využití. Například sál v Lázních III – Koncertní síň Antonína Dvořáka – využívá pravidelně Karlovarský symfonický orchestr. Sály hotelu Thermal jsou podle mých informací využívány mimo jiné pro kongresy a konference, podobně v Grandhotelu Pupp a Parkhotelu Richmond. Kino Espace Dorleans je „nafukovací“, takže po festivalu je sbaleno a odvezeno, během roku je na jeho místě hotelové parkoviště.</p> <p>Peníze na závěr</p> <p>Mezinárodní filmový festival potřebuje nejen vhodné promítací sály (jejich úplný přehled naleznete na http://www.kviff.com/cz/kina/), ale tou zásadní věcí pro jeho dobré fungování jsou finanční prostředky. Roční rozpočet festivalu se pohybuje mezi 120 až 130 miliony korun. Například 25 % loni hradilo ministerstvo kultury ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinamatografie, 10 % Karlovarský kraj spolu s městem Karlovy Vary, zbytek věnovali sponzoři, k nimž patří především energetická společnost ČEZ. Letos s ní společnost Film Servis Festival Karlovy Vary uzavřela smlouvu o prodloužení sponzorské spolupráce na období 2011 až 2014. Jedná se o částku 88 milionů korun, což činí 22 milionů za rok. Výše ročního příspěvku ČEZ je podobná jako v předchozích deseti letech, kdy na oplátku získával pozici generálního partnera festivalu. A jakou finanční částkou letošní MFF podpoří karlovarský magistrát? Podle sdělení jeho tiskového mluvčího Jana Kopála to bude 6,4 milionu korun. </p> <p>Eva Horníčková</p>