čtvrtek
2. května 2024
svátek slaví Zikmund
Setkání kronikářů



Kronikáři rokovali

Autor článku: 
Eva Veselá

<p>LYSÁ NAD LABEM: V polovině února 2010 se na výstavišti v Lysé nad Labem uskutečnilo v rámci veletrhu REGIONY ČR třetí celostátní setkání kronikářů spojené s panelovou diskusí.</p> <p>Příležitosti setkat se, debatovat o problémech a vyměnit si názory využilo téměř šedesát kronikářů.</p> <p>Úloha regionálního tisku</p> <p>Regionální periodika mohou kronikáři využívat jako podkladový materiál, přílohu ke kronice nebo na jeho stránkách sami publikovat a seznamovat čtenáře např. s jednotlivými událostmi zaznamenanými v kronice. V diskuzi zaznělo, že obecní, městská nebo regionální periodika jsou pravdivá a pro kronikáře představují zdroj informací z mnoha oblastí, např. školství či sportu, ale jsou tu i studentské příspěvky, kopie dokumentů a v neposlední řadě inzerce, která vypovídá o dění ve společnosti v kontextu konkrétního časového období. </p> <p>Digitalizace obecních kronik</p> <p>Naše archivy uchovávají pomocí klasických i moderních technologií řady dokumentů. V současné době je největší zájem o matriky, protože jsou zatím digitalizovány nejvíce. Další skupinu tvoří kroniky, které shromažďují ucelené informace.<br /> S jejich digitalizací jsou nejdále v jižních Čechách a také Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem již má digitalizované všechny obecní kroniky, které jsou v jeho fondech uloženy. Digitalizace zprostředkovává jedinečnost psaného dokumentu a umožňuje jeho využívání, aniž by hrozilo poškození archiválie první kategorie, jíž původní obecní kronika je. </p> <p>Kronikářská identita – kronikář ve vztahu k obci a občanům</p> <p>Kronikář je objektivní jen tehdy, zachycuje-li všechny podstatné a rozhodující rysy skutečnosti, pokouší-li se podat obraz života v obci nezkreslený, v němž nic není nadsazováno, růžově natíráno a v němž se vyrovnává i s negativními jevy. Tato definice Václava Pubala, uveřejněná v publikaci „Kroniky a kronikáři“ v roce 1985, stále platí.<br /> Kronikář má umět komunikovat s představiteli obce, ale i s občany, a získané poznatky pak při zápisu do kroniky použít v nezkreslené podobě. Měl by zachytit skutečnosti, které činí kroniku po všech stránkách zajímavou. Jistě se uznání dočká zápis o tom, jaké druhy piv a v jakém časovém období se v místní hospodě točily, protože zájemce o zdejší historii takovou informaci nikde jinde nezíská.<br /> Kronika slouží obci k prezentaci při různých návštěvách, besedách, výstavách, ale také jako inspirace např. k obnovení starých zapomenutých zvyků.<br /> Za její vedení je obec podle zákona odpovědná, a její představitelé rozhodují o formě vedení či o obsahu ročního kronikářského zápisu. Na nich též záleží, jaké podmínky k práci kronikáři připraví; k zákonu o kronikách zatím bohužel nebyl vypracován prováděcí předpis. Zákon mimo jiné nic neříká o jmenování kronikáře.</p> <p>Významná osobnost v dějinách obce </p> <p>Řada kronikářů se kromě své klasické kronikářské činnosti podílí i na tvorbě publikací vztahujících se k historii obce nebo k jejím významným rodákům. Například kronikářka Prahy 15, Marie Zdeňková, je autorkou knihy o nejvýznamnějším zdejším rodákovi Antonínu Švehlovi. Představuje jej nikoli jako politika, ale jako člověka vzešlého ze selského stavu, který se stal výraznou osobností první republiky. </p> <p>Mohlo by vás zajímat</p> <p>Pokud nepíšete kronikářské zápisy na ruční papír, je dobré používat papír nekyselý označený „dokumentní papír“ nebo „papír pro dokumenty“. Musí mít značku „nekonečno“ nebo poznámku, že odpovídá normě ISO 9706. Takzvaný „inkoust dokument“ se jen těžko shání, ale lze ho nahradit popisovačem Centropen od stejnojmenné firmy. Na kroniky tištěné na počítači se nedoporučuje používat tzv. termovazbu ani desky z umělé hmoty, protože se na tisk časem přilepí. </p> <p>Kronikáři mají svou profesní organizaci</p> <p>Na kronikářském semináři v květnu 2009 v Pardubicích vzniklo Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska (SK ČMS) a 27. listopadu téhož roku bylo zaregistrováno na Ministerstvu vnitra ČR. V čele výboru tohoto občanského sdružení stojí předseda Mgr. J. Košťák. SK ČMS úzce spolupracuje se sdružením pořádajícím semináře, kurzy a konference – SEKURKON, s.r.o a bezplatně užívá jeho prostory na Rašínově nábřeží 50/26 v Praze 2. </p> <p>Cíle sdružení SEKURKON:<br />

  • Organizovat pravidelné výměny zkušeností na pracovních seminářích<br />
  • Zajistit spolupráci se Svazem měst a obcí, Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu a dalšími institucemi<br />
  • Zastupovat kronikáře v jednání o aktuálních otázkách (např. vztah obec – kronikář, kroniky a státní archivy, muzea atd.)<br />
  • Organizovat exkurze do muzeí, archivů, knihoven atd., setkání s historiky a dalšími odborníky včetně příhraniční a regionální spolupráce kronikářů a zainteresovaných stran.<br />

(Podrobnosti na www.sekurkon.cz.)</p> <p>Eva Veselá</p>

Mohlo by vás také zajímat...