středa
15. května 2024
svátek slaví Žofie

Ústecký kraj

Ústecký kraj

TAJEMNÝ SALAMANDR II.

od 31.08.2008 do 13.09.2008
- výstava ocasatých obojživelníků v Poppelově výstavní síni Muzea města Duchcova - pořádá Muzeum města Duchcova, Masarykova 71/7, 419 01 Duchcov, tel.: 417 835 526, e-mail: muzeum.duchcov@tiscali.cz - otevřeno: pondělí - sobota = 9.00 - 17.00 hodin - vstupné: dospělí = 10,- Kč; děti, studenti, důchodci = 5,- Kč

PIETNÍ AKT - UCTĚNÍ PAMÁTKY AMERICKÝCH LETCŮ SESTŘELENÝCH NAD DOLEM ALEXANDR

21.08.2008
- dne 21. 8. 2008 od 15.00 hodin na Městském hřbitově v Duchcově - pořádá Dům kultury Duchcov, Masarykova 9, 419 01 Duchcov, tel.: 417 83 5621, e-mail: dk.duchcov@seznam.cz

RŮŽE OD CASANOVY

02.08.2008
11. ročník autorské pěvecké soutěže neprofesionálních zpěváků milostné písně - od 19.30 hodin na balustrádovém schodišti duchcovského zámku - v případě nepříznivého počasí se akce koná v aule duchcoského gymnázia - v porotě zasedne KATEŘINA HERČÍKOVÁ-HRACHOVCOVÁ, TOMÁŠ SAVKA A ZDENKA LORENCOVÁ - slovem provází ALEXANDER HEMALA - výtěžek ze vstupného bude věnován na humanitární účely - prodej vstupenek a podrobnější informace v Divadle "M", Bílinská 7, 419 01 Duchcov, tel.: 417 835 882, e-mail: divadlo.m@volny.cz, www.divadlom.cz

Zámecké divadlo ve světle divadelních cedulí

od 08.08.2008 do 28.08.2008

TEPLICE: Výstava ze sbírkových fondů zámecké knihovny muzea se uskuteční k výročí výstavby divadelní budovy roku 1787 v západním křídle teplického zámku knížetem Janem Nepomukem Clary- Aldringenem.

Vernisáž výstavy se koná 7. 8. v 17.00 hod.

www.muzeum-teplice.cz

MÁM RS… NO A CO?

od 05.08.2008 do 31.08.2008

TEPLICE: Výstava přináší nové autory i umělecká díla. Jejím cílem je ukázat, že lidé nemocní roztroušenou sklerózou mohou i přes svou nemoc pracovat, tvořit,  mohou žít kvalitní život. Seznamuje nejen s umělci, ale i s úspěšnými lidmi a jejich osudy. Informuje veřejnost o roztroušené skleróze, možnostech pacientů a organizacích, které jim pomáhají.

Vernisáž výstavy se koná v pondělí 4. 8. ve 17.00 hod.

www.muzeum-teplice.cz

 

22. ročník festivalu ČTVEREC

od 01.08.2008 do 02.08.2008

VARNSDORF: Festival na stejném místě, přibližně ve stejném termínu. Pódium na návěsu, druhé v šapitó – tak jako minulý rok. Novum je jednotná cena a absence předprodejů. Někteří budou namítat, proč není vstupné i na jednotlivé dny, když někdo chce, nebo může, přijet jen v pátek, respektive v sobotu? A já kontruji, že cena 200Kč je natolik lidová, že levněji jinde těžko pořídíte. A to, zda budete přítomni jeden či dva dny, je z velké části jen na vaší svobodné vůli.

To, co rovněž zůstává, je menu kapel, s nimiž se na „normálních“ festivalech setkáte jen výjimečně. A neznamená to, že jsou tak špatné, že je nikdo nechce. Je to spíš proto, že většina našich festivalových kolegů nemá odvahu objevovat pro své posluchače nové obzory. My se toho nebojíme. Jedna novinka tu ale nakonec přece jen je. Po skončení koncertní části si vás do parády vezmou naši DJ-ové. Nečekejte žádná známá esa. Budou to „jen“ lidi, kteří patří ke koloritu festivalu. Buď jsou to organizátoři nebo pravidelní návštěvníci, kteří se s vámi podělí o své oblíbené songy. 

 

Historie festivalu

Čtverec se začala psát v osmdesátých let minulého století, kdy jej začala pořádat parta nadšenců se zálibou v hard&heavy muzice. Po žánrových přemetech a změně v lokaci na počátku nového milénia se festival v roce 2003 vrátil na původní místo lesního areálu u Dolní Poustevny. Změna organizačního týmu znamenala i obrat v dramaturgii festivalu. Kdeže jsou doby metalových hrozičů a popových šplhounů? Během poslední pětiletky hudební tvář Čtverce vykrystalizovala ve snahu pořádat festival bez komerčních kompromisů.

Aktuální program 22. ročníku Čtverce došel v tomto duchu asi nejdále. Návštěvník musí oželet profláklá festivalová jména, náhradou mu budiž přehršel hudebních objevů, neobvyklá žánrová šíře od nekonformního folku, přes alternativní rock, reggae až po industrial a noise.

Příjemná je bez přehánění nádherná destinace a v neposlední řadě potěší i skutečně lidové vstupné 200Kč.

Následující krátké anotace vystupujících snad hovoří jasnou řečí.

PÁTEK / 1. 8. 2008

Destroyself - http://www.destroyself.cz/

Destroyself, tříčlenná parta z Děčína hraje punk a hraje ho moc dobře. Aby taky ne, když jsou na scéně už patnáct let.

Set A Fracture (D) http://myspace.com/setafracture

Mladá německá kapela Set A Fracture na pomezí punku, postrocku a emo-core se rok od roku lepší. Zdravá agrese a nasazení.

Zkouška sirén - http://sireny.wz.cz/

Z těchhle Sirén vám bude hučet v hlavě ještě dlouho. Zkouška sirén pokračuje v nejlepší tradici kapel ze Silver Rocket. Doporučení nade vše!

Koa - www.koa.cz

Koa i bez Zuzany Navarové stojí za to. Cikánská hudba, etno a trocha folku v exkluzivním balení.

Quite Quiet - http://bandzone.cz/quitequiet

Pražsko-chomutovští Quite Quiet fungují od roku 2005. Jejich druhé EP – Lovers & Survival & Self-Destruction je v určitém ohledu na tuzemské scéně ojedinělý hudební zjev. Kapel, které by se nechávaly inspirovat zámořskou písničkářskou tradicí a kytarovým popem, navíc v takto introvertním poloakustickém podání, abyste v tuzemsku pohledali. (FFF / Freemusic)

Tres Hombres (A) – www.treshombres.at

Jazz, blues, punk – to vše a něco navíc najdete v hudbě respektovaných rakouských Tres Hombres. Bezpochyby chuťovka festivalu.

Uraggan Andrew & Reggae Orthodox - http://www.uraggan.info/

Bez reggae a ska by Čtverec už snad ani nebyl Čtvercem. Ústečtí Uraggan Andrew & Reggae Orthodox mají dar roztančit a pobavit.

 

SOBOTA / 2. 8. 2008

The Roadswww.bandzone.cz/theroads

Tahle mladá parta se vzhlédla v britpopu. Navíc lze u nich vycítit preciznost a melodiku Steely Dan, americké ikony jazz-rock-popu.

Nikola Brasko - www.brasko.info

Konečně i do tuzemska dorazila vlna nových folkařů. Po Selbrush, Folk3mail a Baumaxovi je Nikola Brasko další českou odpovědí na antifolkové hrdiny. Své chytré písničky hrané na kytaru ozvláštňuje samply a jemnou elektronikou. Připočteme-li specifickou poetiku, máme tu objev!

Cémur Šámurhttp://www.cemursamur.net/

Relativně nenápadně v závětří krkonošských hor existuje již pár let skupina s nepřeslechnutelným názvem Cémur Šámur. V ranku kapel navazující na alternativně undergroundový duch minulosti se bezpochyby jedná o jedno z nejpozoruhodnějších jmen. Sympatické je, že se kapela nebere příliš vážně, přestože důvody k ambicím by se našly. (FFF / Freemusic)

Unkilled Workerhttp://site.unkilledworker.org/

Kytarista a zpěvák noise rockových Wollongong má bokovku Unkilled Worker, kde vystupuje sám s elektrickou kytarou. Každý, kdo si dokáže sám stoupnout na pódium, si zaslouží uznání. Už jen pro tu odvahu.

Samochotijo - http://www.samochotijo.wz.cz/

Novoborské crustery Samochotijo jsme původně vzali jako náhradníky, kdyby někdo na poslední chvíli odpadl. A tak se také stalo.

RUiNUhttp://klangundkrach.net/

Asi nejdrsnější set minulého ročníku předvedli mostečtí Napalmed. RUiNU možná nebudou natolik hluční jako mostecké industriální duo, ale nekompromisní to bude rovněž. Elektročas – http://elektrocas.czechcore.cz/ Mladá akvizice labelu Silver Rocket vydala před nedávnem vinylový split singl s Fetch!. Špunty do uší a jděte do toho.

Živé kvety (SK) - http://www.zivekvety.sk/

Už dlouho se mi nestalo, abych cítil tak silné generační souznění, jako při poslechu alba Sloboda bratislavské skupiny Živé kvety. To, že jsem nikdy nebyl v Blave, neslyšel Kosu z nosa, a především nejsem žena, na tom nic nemění. Už dlouho se mi nestalo, aby mi při textech nějaké česko / slovenské kapely přebíhal mráz po zádech. Možná jsem s přibývajícím věkem „nostalgickej jak stará kurva“, ale mnohem pravděpodobnější je, že mi tady (v Česku) zkrátka chybí kapela, která by mluvila za mě, která by tak trefně dokázala popsat pocity třicátníků. Husákovi děti to za mě neudělaly, sorry. (FFF / Freemusic)

OTKhttp://www.noise.cz/otk/

OTK vydali před nedávnem brilantní album Okolo, které sklidilo ovace v hudebním tisku i na internetu. Pro mnohé jsou alternativní OTK na pomezí postrocku a psychedelie naprostým kultem a nejlepší kapelou v Česku. A pokud to není pravda, tak k ní daleko nebude.

Marracash Orchestra (D) www.marracash.info  www.myspace.com/marracash

All you need is show! Německé Marracash Orchestra jste měli možnost v Česku již několikrát potkat. Myslím, že nebude od věci to prubnout znovu. Už jen kvůli té eklektické hudební smršti, kterou Marracash Orchestra produkují.

Kroniky, kronikáři, muzea a archivy v Ústeckém kraji

Náš seriál věnující se uvedené problematice postoupil do Ústeckého kraje a minule přiblížil situaci v okrese Litoměřice. Nyní se zaměříme na okresy Louny a Teplice.

Okres Louny

Oblastní muzeum v Lounech spolupráci s obecními kronikáři přerušilo po roce 1989 a přestalo pro ně také pořádat pravidelná setkávání. Poslední seminář muzejníci zorganizovali v roce 1991 a jeho součástí byla i možnost nahlédnout do různých obecního kronik. Hovořilo se zde též o ukončení proplácení zápisů v kronikách lounským muzeem a zúčastnilo se ho kolem 80 % kronikářů. „Spolupráce s kronikáři nám přinášela informace o dění v terénu a pomáhala i při sbírkotvorné činnosti. V současnosti se metodické pomoci nebráníme, bude-li o ni zájem. Bohužel mnoho let k tomu nedošlo,“  sděluje ředitel Oblastního muzea v Lounech PhDr. Bedřich Štauber.

Státní okresní archiv v Lounech (SOkA) poskytuje pomoc obecním kronikářům individuálně na základě jejich žádostí. Kronikář přijede do archivu a jeho pracovníci s ním proberou, co by mělo být v kronice zaznamenáno. „Vedení kroniky je obcím uloženo zákonem a podle mého názoru ji vedou asi tři čtvrtiny z nich. Pokud nám v minulosti některé obce kroniky předaly, potěšilo mne to, ale nikdy jsem je po nich nevyžadoval. Kronika samozřejmě patří obci – ta financuje její vznik, vystavuje ji při srazech rodáků atd. V současnosti vznikají obrovské datové sklady, kde jsou archivovány webové stránky, i ty obecní, a tam se nalezne vše podstatné,“  říká ředitel SOkA v Lounech PhDr. Bohumír Roedel.

 

Okres Teplice

Oblastní muzeum v Teplicích spolupráci s kronikáři přerušilo po roce 1989 a ani v pozdějších letech ji neobnovilo. Státní okresní archiv v Teplicích (SOkA) v 90. letech minulého století kooperaci s kronikáři nijak výrazně nezměnil. Vždy probíhala a i dnes probíhá víceméně individuálně, a to jak s jednotlivými pisateli obecních zápisů, tak i s představiteli obcí. Semináře pro kronikáře SOkA nepořádá. „Podle archivního zákona je prvořadým posláním archivu provádět skartace a v jejich průběhu získávat archiválie. Kronikáři nám v tomto směru mohou pomoci jen velmi okrajově, a to pokud se dovědí o existenci nějaké písemnosti, která by se archiválií mohla stát. To se však stává jen ojediněle,“  vysvětluje ředitel SOkA v Teplicích PhDr. Karel Vilím a dodává: „Získávání kronik do archivu se nám daří se střídavými úspěchy (a to se týká i kronik školních), protože kronika je majetkem obce či města a fakticky záleží jen na nich, zda nám kroniku do úschovy předají. Donutit příslušnou samosprávnou instituci k dodržení metodického pokynu, který říká, že ukončená kronika patří po určité době do archivu, není v naší moci. Zbývá jen vyjednávání, které pro nás ne vždy skončí úspěšně.“

Pracovníci SOkA v rámci provádění kontroly spisové služby na obecních nebo městských úřadech mají možnost hovořit i s kronikáři a nabídnout jim pomoc. Většina kronikářů také dochází do SOkA coby badatelé, a tak mohou s archiváři hovořit a udržovat určitý kontakt.

Eva Veselá

Derniéra v teplickém zámku

24.07.2008

TEPLICE: Ve výstavních síních  v přízemí teplického zámku se ve čtvrtek, 24. července v 17 h, koná derniéra jedinečné scénografické výstavy loutek a celkových inscenací, výtvarných prací, návrhů a dokumentace realizací předních českých výtvarníků loutkových divadel: Karla Vostárka, Jaroslava Chmelíka, Karla Kerlického, Františka Watzla a Tomáše Dubna.

Při této příležitosti máte možnost zhlédnout loutkové představení pro dospělé, Werichovo populární FIMFÁRUM.  Poté bude připraveno promítání a vyprávění o  působení aktérů v loutkářské dílně v Mexiku.

Za Regionální muzeum v Teplicích se na setkání těší Zdeňka Vlčková a za jeho příznivce Eva Stieberová.  www.muzeum-teplice.cz

 tel: 417 537 869

Lipský synagogální sbor v děčínské synagoze v neděli 13.7.

13.07.2008

DĚČÍN: SYNAGOGÁLNÍ HUDBA ZPĚVY JIDIŠ A HEBREJSKÁ LIDOVÁ HUDBA -   Světoznámý lipský synagogální sbor, jehož členové nejsou židovského vyznání, je jediným světským sborem svého druhu v Evropě. Byl založen v roce 1962 Wernerem Sanderem, někdejším vrchním kantorem židovské obce v Lipsku a v Drážďanech. Umělecké vedení převzal v roce 1972 Helmut Klotz.

Již za působení Wernera Sandera si získal sbor vysoké uznání a pod vedením Helmuta Klotze dosáhl světového věhlasu. Repertoár zahrnuje synagogální hudbu 19. a 20. století a židovský a hebrejský folklór v koncertním zpracování. Synagogální hudba pochází většinou od židovských kantorů z Východní Evropy, mezi ně patřil Louis Lewandowski, Salomon Sulzer, Samuel Alman a Samuel Naumbourgh. Aby skladby odpovídaly židovské tradici a synagogální praxi, jsou uváděny střídavě mezi sborem a předzpěvákem (kantor), a capella nebo s varhaním či klavírním doprovodem.

Kromě hudby z židovských východoevropských center se soustřeďuje sbor v poslední době na poklady izraelské sborové hudby a spolupracuje s židovskými skladateli. Lipský synagogální sbor vystupuje v »Gewandhausu« v Lipsku, v »Berliner Schauspielhaus« v »Berlínské filharmonii« a ve »Staré opeře ve Frankfurtu nad Mohanem«. Každoročně vystupuje v Thomaskirche v Lipsku v rámci mše u příležitosti vzpomínky na pogromovou noc 9. listopadu 1938.

Helmut Klotz  - zpěvák a cellista se narodil v saském Oederanu a studoval na »Vysoké hudební škole Carla Maria von Webera« v Drážďanech violoncello a zpěv. V roce 1961 byl angažován jako lyrický a charakterový tenor na lipskou operu, kde působí dodnes. Jeho operní repertoár zahrnuje více jak sto rolí a jako koncertní pěvec působil především jako Evangelista v pašijích a oratoriích Johanna Sebastiana Bacha. V roce 1972 byl jmenován Svazem židovských obcí DDR uměleckým vedoucím Lipského synagogálního sboru.

Cena vstupenek: 100,- Kč

Předprodej: Synagoga Děčín Zbylé vstupenky v den koncertu, večerní pokladna je otevřena od 18.00 hodin.

Další informace:

www.festival-mitte-europa.com

 fme@festival-mitte-europa.com

 Tel/ fax: 354 43 69 41 Mobil: 775 91 93 39

Zpívej, je-li ti dáno

Na společném posezení hudba nikdy nemůže chybětLITOMĚŘICE: Sborový zpěv má u nás bohatou tradici. Pěvecké spolky byly zakládány od poloviny 18. století, mezi ty nejstarší dosud fungující patří pražský Zpěvácký spolek Hlahol nebo kroměřížský Moravan. Základnu tvoří desítky amatérských těles složených ze zpěváků nejrůznějších profesí, které však spojuje jediné − láska k hudbě.

V Litoměřicích působí již od roku 1955 smíšený pěvecký sbor, který založili profesoři zdejší pedagogické školy pod názvem Pěvecké sdružení Litoměřických učitelů (PSLU). A pod ním vystupuje dodnes.

V roce 2005 se v litoměřickém Divadle K. H. Máchy konalo jubilejní šestisté vystoupení, které současně připomnělo padesátiletou existenci PSLU. Pod vedením zkušeného pedagoga, sbormistra a nositele Ceny Bedřicha Smetany − Prof. PhDr. Tomáše Fialy, CSc. tehdy sbor představil průřez celým repertoárem. Padesát členů s různými daty narození  pochází z celého litoměřického okresu. Rozsah sboru  je značný, současnou dramaturgii tvoří stěžejní sborová díla českých i světových skladatelů spíše z období 19. a 20. století či úpravy českých i světových lidových písní. Vystoupení se také aktuálně přizpůsobují oslavám různých výročí významných skladatelů či událostí. Má-li však sbormistr volnou ruku, uslyšíte písně Leoše Janáčka i Vangelisův Ráj. Za úspěchy sboru nepochybně stojí jeho dlouholetý člen a současně i prezident ing. arch. Václav Protiva (1925). Přestože vystudoval ČVUT a tomuto oboru se část života věnoval, sborový zpěv je jeho druhou profesí. V deseti letech zpíval v Kühnově sboru, později ve sboru čsl. rozhlasu a v PSLU působí již přes dvacet let. S tímto „mimořádně schopným panem prezidentem“, jak jej sbormistr T. Fiala nazývá, jsem si povídala nejen o zpívání, ale i o daleko prozaičtějších věcech.

Máte stálou členskou základnu?

Počet našich členů je pochopitelně nestálý. Mění si zaměstnání, stěhují se, stárnou... Ale my nehodláme skončit. Hledáme posily − zejména v tenorech, a proto spolupracujeme s dětskými sbory z města a okolí. Pravidelně uveřejňujeme výzvy, že uvítáme nové, mladé posily, aby jejich hlasy zbytečně nezahálely.

Kde si vás mohou lidé poslechnout?

Koncerty pořádáme v litoměřické katedrále sv. Štěpána, ve varhanním sále zdejší školy s hudebním zaměřením, na zámku v Ploskovicích, v Libochovicích. Ale třeba městské divadlo v Litoměřicích je pro nás moc drahé. Zpívali jsme také na festivalu v Českých Budějovicích, v Krumlově, společně s mariánsko-lázeňským sborem v Mariánkách na festivalu duchovní hudby.

Jste v kontaktu s nějakou cestovní kanceláří, například během turistické sezony?

Ano, třeba s reisebürem v Saarbrückenu, které k nám posílá turisty. Ti mají zájem nejen o zdejší krajinu a o památky, ale i o naše koncerty. Zůstanou tu o den déle, a pro nás to z finančního hlediska znamená jednu z nejvýhodnějších aktivit.

Zpíváte cizincům, ale nezazpíváte si také s nimi?

Snažíme se udržovat kontakty se zahraničními sbory, například z Porýní, Bavorska, Francie i Holandska, pro něž pořádáme společné koncerty, což je pro nás velice lukrativní. O nájem se podělíme, pozveme je ke společnému posezení a rozcházíme se s dobrým pocitem, že ještě něco málo nám zbude pro příště.

Nyní jsme se dostali k tomu nejdůležitějšímu, a to financím. Jediným zdrojem vašich příjmů jistě nejsou jen členské příspěvky či vstupné.

Máme sice právní subjektivitu a jako nezisková organizace bychom tedy měli být závislí pouze na příjmech získaných na vstupném. To ale pochopitelně nestačí. Od města dostáváme jen příležitostné podpory, a tak sháníme sponzory, kde se dá. Ale lidé v takzvaném poproduktivním věku již těžko takové kontakty získávají. Naštěstí máme jednoho „osvíceného“ sponzora z nedalekých Žalhostic. Nad vodou nás léta držela moje dcera, která nám dávala zatím největší sponzorské dary. Ta bohužel zemřela a já se dnes snažím udržet kontakt s její rodinou. Nechci nijak bědovat, ale přijde mně trochu líto, když vidím, jak se sanují byznysy jako je třeba fotbal, kde se mnohdy na závěr demoluje co komu přijde do ruky, a to i pod dozorem policie. My jsme po koncertě ještě nezničili ani jeden kostel, a přesto podpora, kterou oficiálně dostáváme, je mizivá. Vím, že peníze by chtěl každý, ale nemohu se smířit s tím, že právě ti nejbohatší tak málo fandí kultuře.

Jak by to mělo fungovat?

Sbory by podle mě měly být dotovány dle možnosti z městského rozpočtu stálým příspěvkem. Vždyť jde svým způsobem o reprezentaci města (jeho název často bývá součástí pojmenování hudebního tělesa). To by mělo být oboustranně zavazující. Kultura je přece ta nejvyšší hodnota, se kterou se město může prezentovat.

Žádali jste o granty?

Žádáme často, ale bohužel spíše neúspěšně. Zatím jsme dostali jen jeden. Asi nejsme těmi správnými bojovníky za získání dotací. Myslím si, že to stále hodně záleží na příslušných osobách, na jejich uvědomění si, že je na nich, zda z města bude „tupá“ vesnice nebo kulturní centrum. Nechci tu mluvit o vlastenectví a raději si ani nekladu otázku Přežijí dobré čisté snahy, nebo kšeft? Jisté ale je, že ušlechtilé květiny se musí zalévat, jen kopřivy rostou samy.

Děkuji za rozhovor

Eva Horníčková

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Ústecký kraj