Plzeňský kraj

Novorománská a novorenesanční jízdárna, která vznikla z popudu generála Windischgrätze před 162 lety, nyní návštěvníkům zpřístupnila všechny své prostory a atraktivní prohlídkový okruh se tak stává nejnovějším lákadlem v právě startující turistické sezóně.      

„Město Tachov vlastní objekt jízdárny od roku 1991. Před rokem 1989 ale byla v tak havarijním stavu, že se zcela vážně uvažovalo o její demolici. Díky iniciativě tehdejšího vedení města ji Ministerstvo kultury zařadilo do Programu záchrany architektonického dědictví a od roku 2000 se postupně opravovala až do dnešní podoby,“ říká starosta Tachova, Petr Vrána.

Podstatná část rekonstrukcí se uskutečnila do roku 2008. Podařilo se staticky zajistit konstrukce objektu, zastřešit ho novou krytinou a prostory stavebně obnovit. Objekt ovšem stále nesplňoval technické a hygienické normy ani požadavky na požární bezpečnost, aby se mohl naplno využívat.

Od roku 2021 se realizovaly stavební práce, které zahrnovaly rozšíření prostor pro technické zázemí v suterénu, elektroinstalace, vzduchotechniku, osvětlení a elektronické zabezpečení, dva nové výtahy pro bezbariérový přístup do všech pater, vytápění včetně zemních vrtů, požární zabezpečení a opravu fasády. Postupně se také pracovalo na restaurování maleb a dřevěných kazet v podhledu krovu v hlavním sále. V hlavním sále a několika dalších místnostech se položily nové podlahy.

V rámci projektu, který se z většiny financoval z evropských peněz prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) vznikly také zázemí pro návštěvníky a personál, výstavní prostory a relaxační a odpočinkový prostor. „Bez finanční podpory ze strany IROP by se tato finální fáze spojená s plným zpřístupněním památky veřejnosti realizovala velmi pomalu a trvala by dalších několik desítek let. Nedošlo by tak ke komplexnímu řešení a jízdárnu bychom z bezpečnostních důvodů nemohli veřejnosti zpřístupnit,“ dodává starosta Vrána.

I nadále se v jízdárně počítá s pořádáním kulturních akcí, koncertů, svateb, a především s pravidelným návštěvnickým provozem a komentovanými prohlídkami. „Pro návštěvníky jsme připravili novou expozici bylinkářství a Českého lesa, a dále expozice historického dobového oblečení, koňských stájí s informačními panely, kovárnu, byt kováře, expozici železářství, kočárovou chodbu a expozici obytných místností pro šlechtu a její návštěvy,“ vypočítává zdejší kastelán Pavel Voltr.

Město Tachov tak vytvořilo originální multifunkční společenské a kulturní centrum a zároveň velmi atraktivní turistický cíl.

„Kulturní památky jsou jen jednou z mnoha oblastí, které EU prostřednictvím IROP finančně podporuje. V Plzeňském kraji získalo podporu z tohoto programu přesahující jednu miliardu korun už 21 projektů. Vždycky nás těší, když podpora, kterou doporučujeme a administrujeme, pomáhá zachránit unikátní historické skvosty a zároveň ještě podpoří zájem turistů o tento náš krásný region,“ uzavírá Magda Sýkorová, ředitelka plzeňské pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky, které projekty IROP kompletně zastřešuje.

O jízdárně Světce

Jízdárna byla postavena v letech 1857-62 v novorománském a novorenesančním slohu podle plánů architekta Haberzettla. 60 metrů dlouhá a 26 metrů vysoká budova s originálním dispozičním řešením, kdy všechny potřebné místnosti pro koně i návštěvníky byly umístěny pod jednou střechou, je ukázkou unikátní kombinace šlechtické aristokratické budovy s představou moderní průmyslové architektury.  Nacházela se tu kovárna, sklady, uhelna, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje (shoz přímo na vozy). V patrech byly umístěny lóže, ochozy a obytné pokoje s toaletami. Ve 20. století se jízdárna využívala k různým účelům, ale bez údržby a oprav rychle chátrala. V roce 1981 ji Ministerstvo kultury vyňalo z památkové ochrany a před rokem 1989 byla v havarijním stavu. Postupná záchrana a rekonstrukce probíhaly od roku 2000 až do současnosti.

Umělkyně tvoří zejména digitálně, v jejím repertoáru však nechybí i akrylové malby na plátnech. Její podmanivá díla vyprávějí příběhy, vyvolávají silné emoce a zvou diváky všech věkových kategorií do imaginativního světa. Mají tak vynikající potenciál prorazit až do jejich srdcí.

„Jsem ráda, že se stávající cyklus mých uměleckých expozic těší nejenom zájmu široké veřejnosti, ale i pozornosti regionálních televizních stanic, které o něm natočili již dvě samostatné reportáže,“ říká ilustrátorka.

Natali představí v Dobřanech práce z mnoha zákoutí své činnosti, a to od plakátů, obálek pro časopisy, dětskou ilustraci až po její osobní tvorbu, ve které vždy usiluje, aby vyzařovala pozitivní energii. Její jedinečný výtvarný styl klade důraz na barevnou harmonii a promyšlený vizuální kontrast. Každý odstín je pečlivě vybírán tak, aby vyvolával konkrétní emoce a umocňoval tím celkový dojem autorčiných kompozic.

Dobřanská galerie, která se nachází na náměstí Tomáše G. Masaryka 5 je součástí tamního Městského kulturního střediska.

Výstava začíná 29. března a potrvá až do 26. dubna 2024.

Je přístupná dopoledne od 8.30 do 12:15 hodin a odpoledne od 13:00 do 16:00 hodin, vždy od pondělí až do pátku.

Všichni jste srdečně zváni.

kacko.cz | natalisantini.com

„Noc s operou patří mezi kulturní události roku a já mám velkou radost, že jsme se i tentokrát se zástupci divadla domluvili na charitativním rozměru celé akce. Z každé zakoupené vstupenky věnujeme 24 korun na projekty, které pomáhají druhým. Loni se nám podařilo vybrat 138 tisíc korun a já pevně věřím, že letos budeme ještě úspěšnější,“ uvádí primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Oba tituly, Libuši i Draculu, jsme vybrali jako příspěvek k celorepublikové kulturní události Rok české hudby. Libuše pod širým nebem bude pomyslným vrcholem kompletního cyklu Smetanových oper, které naše divadlo ve spolupráci s ostravským Národním divadlem moravskoslezským uvede. Libuše má být podle záměru skladatele hrána pouze při výjimečných příležitostech, jakými oslavy Roku české hudby i Noc s operou bezesporu jsou,“ vysvětluje ředitel divadla Martin Otava a doplňuje, že muzikálový soubor bude letos hostem Noci s operou podruhé; v roce 2022 soubor odehrál v lochotínském amfiteátru Elisabeth.

Opera Bedřicha Smetany Libuše zazní v lochotínském amfiteátru 28. června 2024 v hudebním nastudování Jiřího Petrdlíka a v režii Tomáše Ondřeje Pilaře. Smetanova opera čerpající svým námětem z hlubin české mytologie měla světovou premiéru při slavnostním otevření Národního divadla 11. června 1881 a stala se nejvýznamnějším českým dílem žánru velké slavnostní opery. „Úchvatné sborové scény, dramatické a elektrizující zpěvy titulních postav i orchestr rozehraný do epické šíře, tím vším si Smetanova Libuše dodnes získává srdce diváků,“ říká šéf souboru opery Jiří Petrdlík a dodává, že opera bude provedena ve zkrácené verzi vytvořené speciálně pro plzeňskou Noc s operou. V unikátním open-air uvedení v Amfiteátru Lochotín se představí přední čeští operní pěvci v čele se sólistkou opery DJKT, držitelkou Ceny Thálie Ivanou Veberovou: „Smetanova Libuše je spjata se slavnostními okamžiky našeho národa. A i pro mne je každé její uvedení velkým svátkem. Je mi ctí, že mohu znovu ztvárnit roli této bájné kněžny.“

Legendární český muzikál Dracula autorů Karla Svobody, Zdeňka Borovce a Richarda Hese se v Plzni poprvé představí 25. června 2024. Diváci se mohou těšit na nové, původní nastudování režiséra Lumíra Olšovského, orchestr povede dirigent Kryštof Marek. Titulní roli uhrančivého transylvánského knížete, který se během staletí stane z krutého bojovníka zlomeným mužem, toužícím po lásce a vykoupení, ztvární Jozef Hruškoci. „Bude to pro mě velká výzva,“ říká Hruškoci, „předpokládám, že diváci budou naši inscenaci srovnávat s tou pražskou a mě s Danem Hůlkou. Přesto se na tuto výjimečnou příležitost moc těším.“ V částečně obměněné podobě se pak publikum může těšit na Draculu i v nadcházející sezóně na jevišti Nové scény. Po boku Jozefa Hruškociho se v hlavních ženských úlohách objeví Lucie Pragerová ve dvojroli Adriana-Sandra a Charlotte Režná v alternaci s Natálií Dvořákovou jako Lorraine, trojroli Šašek-Sluha-Profesor bude hrát Martin Holec.

Náročná produkce vzniká za významné podpory Úřadu městského obvodu Plzeň 1, statutárního města Plzeň, Plzeňského kraje a Ministerstva kultury ČR.

Vstupenky od 250 do 790 korun budou v prodeji od 15. března 2024, výhodnější cenu diváci získají zakoupením balíčku se vstupenkami na obě představení. Předplatitelé DJKT mohli využít předprodej od 1. března se slevou 20 %.

www.djkt.eu
facebook DJKT

Na měsíce březen a duben 2024 jsme připravili: 

• 17.03. se ve skanzenu budou vyrábět velikonoční dekorace z přírodních materiálů. Zahradnický spolek ukáže výrobu tradičních vazeb - malých svazečků, které se v katolických oblastech nechávají následně posvětit v kostele. Výrobky je možné si zde přímo zakoupit. 
• 24.03. je Květná neděle a zaměříme se na velikonoční zvyklosti v Bavorsku a Čechách. Řemeslnice z Čech přivezou sortiment zdobených vajíček a perníků s cukrovou polevou. Bavorské kolegyně budou s dětmi barvit vajíčka přirodními barvivy, které najdete v každé domácnosti.
• 01.04. Velikonoční pondělí nabídne procházku pro rodiny s dětmi. Na pastvinách už pobíhají první letošní mláďata – jehňátka a kůzlata. Samozřejmě i naše ostatní muzejní zvířata jako koně, krávy a drůbež už jsou v areálu k vidění.
• 14.04. Severobavorské setkání muzikantů - půjde o tzv. „domácí muziku“. Bude se hrát na původní nástroje zvané citery a zazní krásná lidová hudba od regionálních sólistů a skupin.
• 14.04. máme novinku pro všechny sběratele známek a pohlednic ze zdejšího regionu. V zasedací místnosti, přímo ve vstupní hale skanzenu se můžete podívat, informovat a případně také vlastní exempláře vyměnit.
• 14.04. kdo má zájem o prohlídku muzejního depozitáře v němčině? Od 14.30h. se malá skupina návštěvníků může podívat do útrob našich sbírek. Máme zde uloženo 45.000 různých předmětů a dozvíte se o nich víc díky fundovanému komentáři. Na prohlídku je nutné se přihlásit, protože počet hostů je kvůli speciálnímu klimatu v depozitáři omezený.
• 21.04. oslavíme společně Den Země. Půda pod nohama je základem celého života. Dává nám obživu a je prostorem pro spoustu zvířat. Zaměříme se na různé funkce půdy a co se v ní všechno děje. Program pro děti vytvořily Spolky pro ochranu ptactva a životního prostředí.
• Od pondělí 22.04.-29.04. se bude konat Týden vody s několika naučnými okruhy pro pozvané skupiny školáků z Bavorska a Čech.
• 28.04. je možné si prohlédnout Selské muzeum a statek Edelmannshof v obci Perschen s výkladem v němčině, ve 14.00 h. Tato akce je zdarma.

Provoz: každý den od 9.00 – 18.00 h. (kromě pondělí – pokud není svátek)

Muzejní vstupenka dle ceníku

Parkovací místa jsou k dispozici zdarma

Veškeré informace o programu a provozu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

U příležitosti svého významného životního jubilea připravuje plzeňský výtvarník a člen Unie výtvarných umělců Plzeň Stanislav Bukovský řadu výstav. Návštěvníci se na jeho tvorbu mohou těšit v Galerii Jiřího Trnky, v mázhausu plzeňské radnice či na zámku v Nebílovech. Nabitý výstavní rok zahajuje výstavou v Západočeské galerii v Plzni, pro kterou zvolil svoje inspirace Farmou zvířat George Orwella.

Velkoformátové černobílé tušové kresby Stanislava Bukovského zobrazují nejen zvířata, ale i lidi, s nimiž si zvířata vyřizují své účty. „Podstatou sdělení je v souladu s předlohou humorně podaná absurdita, fantazie, která nepostrádá odezvu v realitě. Podobenství má tradici již v Ezopových bajkách, v pohádkách i v moderní literatuře. Tyto slovesné útvary byly ilustrátorům odjakživa vděčným tématem k  výtvarnému zpracování,“ podotýká autor Stanislav Bukovský.

Vedle kreseb inspirovaných George Orwellem jsou na výstavě k vidění i ilustrace citátů z děl různých autorů, práce věnované autorovým přátelům básníkům, a také Franzi Kafkovi.

„Všechna díla spojuje určitá kontroverznost těmto autorům vlastní, odlehčená humorným pojetím zpracování. Obdobu bychom mohli najít třeba v Ladově Hospodské rvačce nebo v jeho Zabíjačce, jež jsou vlastně roztomile zobrazenými horory,“ doplňuje Bukovský.

Výstavu v přednáškovém sále ZČG v Pražské 13 je možné navštívit zdarma každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin až do 28. dubna.

STANISLAV BUKOVSKÝ (13. 4. 1944)

Původním povoláním konstruktér ve Škodovce, který se ale již od dětství věnoval výtvarnému umění. V roce 1967 se spolu s několika přáteli stal spoluzakladatelem výtvarné skupiny Intensit, která v omezené míře existuje dodnes. V roce 1977 se společně s  dalším členem skupiny Intensit Antonínem Lněničkou podílel na založení Keramického střediska při cihelně v Černicích, které se pod jejich vlivem proměnilo v pracoviště zaměřené na uměleckou výrobu. V roce 1989 oba získali na Ústředí uměleckých řemesel v Praze osvědčení Pracovník uměleckých řemesel v oboru umělecká keramika.

V roce 1990 se Stanislav Bukovský stal ředitelem Městského kulturního střediska (později Esprit). Od roku 1992 je pak na volné noze jako výtvarník a výstavář. Kromě prací na zakázku se věnuje volné tvorbě, malířství, kresbě, řezbářství a sochařství (do roku 1990 také keramice).

V roce 1991 se stal spoluzakladatelem Spolku za starou Plzeň. Pro Magistrát města Plzně připravil řadu tematických výstav zaměřených na historii či významné osobnosti. Řadu výstav připravil i pro SVKPK, Knihovnu města Plzně, mezigenerační a dobrovolnické středisko Totem, některé měl i v jiných městech na Plzeňsku. Věnuje se ochraně památníků, od Ministerstva obrany České republiky obdržel plaketu za péči o válečné hroby a  získal i další ocenění, např. od Československé obce legionářské. Inicioval a spolupodílel se i na zřízení památníků nových.

Je členem Unie výtvarných umělců Plzeň. Od konce šedesátých let uspořádal řadu samostatných a zúčastnil se mnoha skupinových výstav výtvarných prací.

Existenční zajištění nacházeli někteří umělci v živnosti, která mohla být spjata i s „neuměleckým“ podnikáním. Pracovali se vzorníky, nebránili se kopiím, multiplikaci motivů a děl, či užití nových reprodukčních technologií. Úspěšnost prodeje navíc podporovali i produkcí malých, finančně dostupnějších formátů. Kromě oblíbených krajin nebo žánrových scén naplňovali měšťanskou poptávku ryze komerčním výtvarným produktem drobné podobizny. Obživu mohla skýtat také drobná grafika: vizitky, jídelní lístky či diplomy. S rozvojem grafických technologií, především litografie, vstupoval často i renomovaný umělec do veřejného prostoru jako tvůrce plakátů a jiných reklamních poutačů.

Výstava se soustřeďuje na tři kapitoly charakteristické pro tehdejší umělecký provoz: na to, jak reklama mohla ovlivňovat umění; jak se umělecké dílo profilovalo jako reklama prostřednictvím multiplikací a reprodukcí; a konečně na to, jakými cestami (mimo veřejné zakázky, výstavy nebo sběratelství) umělec do tržního prostředí vstupoval.

Vystavena jsou díla klíčových osobností raně moderního umění, jakými byli Norbert Grund, Josef Navrátil, Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek, Luděk Marold či František Kupka.

Výstava vznikla k programu 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století, konaného v rámci festivalu Smetanovské dny 2024, a byla připravena ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy.

České malířství 19. století je základem sbírek Západočeské galerie a v posledních letech se nové nákupy zaměřují zejména na díla vhodná pro zařazení do stálé expozice v nově plánovaných prostorách ZČG v městských lázních. Oba zmiňované obrazy se v připravované expozici zásadně uplatní.

Zátiší s pávem je unikátní práce předního představitele programového realismu v českých zemích, Karla Purkyně. Jedná se o jedno z pěti známých Purkyňových zátiší. V kontextu malířova díla patří mezi jeho nejvýznamnější obrazy. Vyniká pastózním malířským rukopisem a výrazným koloritem, který vyzdvihovala již dobová kritika. Obraz bezesporu patří mezi nejkrásnější česká zátiší 19. století.

„Obraz Zátiší s pávem je vynikající ukázkou malířského mistrovství Karla Purkyně. Dílo bylo mnohokrát publikováno a reprodukováno a je mimořádné nejen svou kvalitou, ale má i uměleckohistorický význam pro další poznání a hodnocení tvorby Karla Purkyně, která vzhledem k předčasnému úmrtí v pouhých čtyřiatřiceti letech nebyla příliš obsáhlá. ZČG má ve své sbírce již sedm Purkyňových děl, ale jedná se především o díla malých nebo středních formátů,“ vysvětluje ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.

Lovecké zátiší Jaroslava Čermáka je jedním z klíčových a v českém prostředí do nynější doby v podstatě neznámých děl tohoto malíře, který je právem označován za prvního českého umělce evropského významu v 19. století. Pravidelně vystavoval na Pařížském salonu, kde byla jeho díla vysoce ceněna, a proslavil se především obrazy  s jihoslovanskou tematikou.

„Lovecké zátiší Jaroslava Čermáka patří kvalitou malby i svým tématem k nejvýznamnějším obrazům tohoto českého umělce. Západočeská galerie vlastní již šest Čermákových olejomaleb, dvě kresby a  jednu grafiku, převážně s černohorskými náměty. Toto mistrovské zátiší, které vyniká hladkou, staromistrovskou malbou, a je dokladem toho nejlepšího z tehdejší evropské salonní produkce, je naprosto zásadním obohacením kolekce jeho děl v Západočeské galerii,“ doplnil Roman Musil.

„Poděkování patří především Plzeňskému kraji a Ministerstvu kultury ČR, neboť bez jejich finančního příspěvku by se nám tato unikátní díla do našich sbírek nepodařilo získat,“ uzavírá ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.

„Pro Plzeňský kraj je velmi potěšující zprávou, že Západočeská galerie získala do svých sbírek tak významná díla, jakými jsou Purkyňovo Zátiší s pávem a Čermákovo Lovecké zátiší. Obě patří ke špičce českého umění 19. století a potvrzují jeho vysokou kvalitu. Vždyť je to právě Jaroslav Čermák, který vystavoval na Pařížském salonu a posunul svou tvorbou české umění na evropskou úroveň. Jsem hrdý na to, jaká díla by se měla objevit v nových prostorách galerie, kde je v plánu stálá expozice děl ze sbírek ZČG, jejichž základem je právě české malířství 19. století,“ uvedl Libor Picka, člen rady Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

V roce 2023 získala Západočeská galerie do svých sbírek na 93 děl; z toho 89 děl zakoupila v hodnotě 6 055 000 Kč a darem obdržela 4 díla v hodnotě 115 000 Kč.

Karel Purkyně (1834–1868)

Syn významného českého fyziologa a přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně. Jako výrazná osobnost nastoupil roku 1851 na pražskou Akademii, ale setrval zde pouhý rok. Poté cestoval po Německu, navštěvoval soukromou školu Johanna Baptista Berdellého v Mnichově, kterého velmi obdivoval. Díky finanční podpoře otce mohl v létě následujícího roku odjet do Paříže, kde pokračoval ve studiu v  ateliéru Thomase Couturea, jehož práce se špachtlí a štětcem v hutných barevných pastách ho inspirovala. Po návratu do Prahy roku 1857 začal vystavovat své obrazy na výročních výstavách, kde byly přijímány pražskými konzervativními kruhy velmi kriticky; pastózní rukopis, temná barevnost a  realistický, až surový pohled na model neodpovídal dobovým požadavkům na uhlazenou akademickou malbu. Roku 1861 odjel do Vídně, kde absolvoval malířský kurs u Karla Rahla a zároveň kopíroval slavná díla ve vídeňských galeriích. V letech 1862–1868 byl též činný jako umělecký kritik v  časopisech a novinách Květy, Národní listy a Politik.

Purkyně se malbě zvířat, konkrétně zátiším s loveckými trofejemi, věnoval od začátku šedesátých let. Vytvořil celý soubor prací, na nichž jedinečným způsobem zachytil bažanty, koroptve, sovy, páva, straku nebo sojku, ale i zajíce. Své obrazy komponoval jako celek v jednotném řádu; přitom zůstal až naturalisticky věrný přírodě, což mu dobová kritika vyčítala. Silnými pastami vytvářel plasticitu těl zobrazovaných tvorů, a zároveň tvrdým štětcem strukturoval jejich povrch, což byly podstatné znaky jeho tvorby.

Jaroslav Čermák (1830–1878)

Studoval v ateliéru historické malby Christiana Rubena na pražské Akademii, v letech 1850–1854 pak pokračoval v malířských studiích u profesora Louise Gallaita na Akademii v Bruselu a od roku 1852 v  Paříži, kde se nakonec usadil. Často cestoval, roku 1858 poprvé navštívil slovanský jih, od roku 1862 jezdil do Dalmácie a Černé Hory. V letech 1863–1865 se účastnil bojů Černohorců proti Turkům. Mezi léty 1865–1867 pobýval v Itálii, poté se vrátil do Paříže; na léto zajížděl do Roscoffu v Bretani. V  Paříži i v Belgii se pravidelně účastnil salonních výstav; byl nejúspěšnějším českým umělcem ve Francii ve druhé třetině 19. století.

www.zpc-galerie.cz  

Na scénu se komedie z pera britského autora Patricka Barlowa vrací v původním obsazení. Charismatického hlavního hrdinu Richarda Hannaye si zahraje Jan Meduna, tři ženské role ztvární okouzlující Eva Leimbergerová a o další téměř čtyři desítky postav se dělí Jan Holík a Tomsa Legierski. Režisérem inscenace je Zdeněk Bartoš. Hra vznikla na základě stejnojmenného filmu Alfreda Hitchcocka z roku 1935, inspirovaného špionážním románem Johna Buchana. Diváci si opět budou moci vychutnat hororové dobrodružství, napínavé akční scény i klasická klišé detektivních příběhů. Pro svou hravost, práci s nadsázkou a specifický humor bývá hra přirovnávána k Monty Pythonům.

„Komedie ‚39 stupňů‘ patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co na festivalu Divadelní léto vzniklo, a rozhodně není náhoda, že inscenace získala 39. místo v hlasování celostátní divácké ankety i-divadlo! Jsem ráda, že se podařilo zadaptovat ‚39 stupňů‘ pro jeviště Divadla Alfa, doufám, že překvapíme i diváky v dalších městech. Ozvěny Divadelního léta jsou pro nás nejen ohlédnutím za posledním ročníkem open air festivalu, ale i kontaktem s naší věrnou diváckou základnou, kterou chceme nalákat na nový projekt imerzivního divadla, který připravujeme na podzim 2024,“ uvedla předsedkyně spolku PaNaMo Marcela Mašínová.

Vstupenky na Ozvěny Divadelního léta 2024 z předprodeje v síti GoOut rychle mizí, první dvě představení jsou už téměř vyprodaná. Organizátoři plánují postupně uvádět inscenaci nejen v Divadle ALFA, ale také na dalších scénách v České republice.

Premiéra „39 stupňů“ se na Divadelním létě pod plzeňským nebem uskutečnila 15. 6. 2023 v Proluce.

Hra „39 stupňů“ je uváděna po dohodě s agenturou Concord Theatricals Ltd. jménem společnosti Samuel French Ltd. www.concordtheatricals.co.uk.

www.panamo.cz

Cyklus všech Smetanových oper

Celý cyklus Smetanových oper byl zahájen v sobotu 13. ledna, za přítomnosti ředitele divadla Martina Otavy a radní města Plzně Elišky Bartákové, Prodanou nevěstou. Zde diváci také poprvé slyšeli slavnostní fanfáry složené dramaturgem opery DJKT Vojtěchem Frankem k Roku české hudby. Příležitost vidět v Plzni všechny Smetanovy opery měli diváci naposledy před 40 lety.

„Je jen málo výjimečných roků, které tolik znamenají pro českou kulturu a umění, zejména pro klasickou hudbu. Jsou jimi tzv. čtyřkové roky, kdy si každých deset let připomínáme významná tuzemská hudební výročí. Nejinak tomu bude i letos v rámci projektu Rok české hudby 2024, v němž oslavíme také 200 let od narození světoznámého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který zanechal významnou stopu i v kulturním dění a historii našeho města,“ připomněla radní Eliška Bartáková.

Divadlo J. K. Tyla uvede všechny Smetanovy opery ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě. Inscenace Prodaná nevěsta, Dalibor, Hubička a Čertova stěna v nastudování plzeňského operního souboru mohou diváci navštívit v průběhu roku několikrát, celou etapu uzavře ostravské divadlo, které v rámci epilogu Roku české hudby v lednu 2025, uvede ve Velkém divadle Branibory v Čechách, Dvě vdovy a Tajemství. „Pomyslným vrcholem celého cyklu bude jediné galapředstavení slavnostní opery Libuše v lochotínském amfiteátru v rámci Noci s operou,“ doplňuje ředitel divadla Martin Otava. Viola – devátá nedokončená Smetanova opera zazní na slavnostním koncertě V hudbě život Čechů, naplánovaném na 28. února na Nové scéně. Nejmenší diváci se mohou seznámit s tvorbou Bedřicha Smetany návštěvou inscenace Prodáváme nevěstu, která se vrátí na Malou scénu 5. října 2024.

 „Jsem velmi rád, že Divadlo Josefa Kajetána Tyla přistoupilo k oslavám Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany takto impozantním způsobem. Potvrzuje to mimořádné kvality našeho plzeňského divadla a jsem si jist, že se nejen Plzeňané mají na co těšit. Koneckonců tento můj názor jednoznačně potvrzuje i podpora, která byla divadlu udělena v rámci dotačního titulu Ministerstva kultury Rok české hudby – Smetana 200 odbornou komisí ve výši 3,5 milionu korun na 8+1 Smetanovu operu v DJKT,” řekl ministr kultury Martin Baxa.

Sbory Bedřicha Smetany

Na koncertě sborů, jenž se odehraje 9. května ve Velkém divadle, zazní v podání spojených sborových těles z Čech a Moravy, sboru opery DJKT a dětského sboru opery DJKT– Kajetán díla, která tvoří těžiště Smetanovy sborové tvorby. Méně známé sbory pak zařadí DJKT na program podzimního Operního matiné; sbory s doprovodem orchestru provede Plzeňská filharmonie.

Písně Bedřicha Smetany

Česká hudba bude tvořit také páteř oblíbených Operních matiné. Smetanovi budou věnována matiné dvě. „Na prvním únorovém matiné zazní písňový cyklus Večerní písně, zbylé písně pak diváci uslyší na podzimním matiné. Takže se Plzeňané dočkají nejen všech Smetanových oper, ale i všech jeho sborů a písní,“ upozorňuje Otava.

Další velikáni české opery

K nejhranější čtveřici českých autorů patří u nás i ve světě vedle Bedřicha Smetany také Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. Divadlo proto několikrát během roku 2024 zařadilo do programu také Dvořákovu Armidu, Janáčkovu Věc Makropulos a Zápisník zmizelého či Juliettu Bohuslava Martinů.

Širokou nabídku doplní také Mozartova opera La clemenza di Tito, jejíž světová premiéra se odehrála právě v Praze u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem, nebo Rekviem Antonína Rejchy v katedrále sv. Bartoloměje. „Rejchovo Rekviem je unikátní dílo světové úrovně,“ vysvětluje Otava a dodává, že se jedná „o monumentální skladbu, dokončenou v roce 1808, která předběhla svou dobu romantickým výrazem, komplexností struktury i silou sdělení. Tato kompozice mimořádných kvalit byla objevena teprve v druhé polovině 20. století v Národní knihovně v Paříži, kde Rejcha dlouhá léta působil“.

V programu plzeňského divadla bude zastoupena i současná česká operní tvorba, a to inscenacemi Jsem kněžna bláznů Lenky Noty a Quo vadis Sylvie Bodorové. Quo vadis byla napsána přímo pro plzeňské divadlo a v červnu bude hostem prestižního festivalu Smetanova Litomyšl.

Dracula poprvé mimo Prahu a program ostatních souborů

Hudební tvorbu českých osobností připomenou i ostatní soubory. Martin Otava upozorňuje zejména na dílo skladatele Karla Svobody: „Po rok a půl dlouhých jednáních se nám podařilo jako prvnímu mimopražskému divadlu získat licenci k uvedení nejslavnějšího českého muzikálu Dracula, který představíme v červnu v Amfiteátru Lochotín.“ Dále se soubor do programu připojí s původním českým muzikálem Kozí válka s hudbou Dalibora Bárty a vítězným dílem 3. ročníku soutěže INTRO s názvem I Like Zima, které nastuduje Muzikálové studio DJKT. Balet přispěje novými inscenacemi Malý princ Gabriely Vermelho, Geiko Jana Matáska a Špalíčkem Bohuslava Martinů. Ze stávajícího repertoáru pak oceňovanou taneční adaptací komedie Zkrocení zlé ženy skladatele Jana Kučery a emotivním Srdcem podle skutečné události Jan Rejenta a Pavla Lochmana. Do Roku české hudby se zapojí i soubor činohry; kromě Zeyerova Radúze a Mahuleny s původní hudbou Josefa Suka uvede ve spolupráci s operou také dva scénické melodramy Jiřího Antonína Bendy – Medea a Ariadna na Naxu. O ty projevil zájem také prestižní mezinárodní festival v Bayreuthu, jejich tamní uvedení je naplánováno na květen roku 2025.

„Jedním z mých dlouhodobých cílů je podporovat původní tvorbu, a to u všech čtyř souborů,“ dodává Otava. „Právě velká část našeho příspěvku k Roku české hudby tvoří díla vytvořená přímo pro naše divadlo. Kromě opery Quo vadis jsou to i balety Zkrocení zlé ženy, Srdce, Malý princ a Geiko či muzikál Kozí válka, jehož děj se dokonce odehrává nedaleko Plzně. Z pohádek pak balet Malá mořská víla a muzikál Plzeňský pověsti.“

Výstava Slavní čeští skladatelé

Od 17. ledna do března bude ve foyer Nové scény k vidění putovní výstava k Roku české hudby 2024 prezentující čtyři skladatele, kteří se stali světovým fenoménem – Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, a kteří dohromady tvoří obraz české hudby 19. a 20. století s významným přesahem do zahraničí. Výstavu pořádá Odbor kultury Magistrátu města Plzně ve spolupráci s Národním muzeem – Českým muzeem hudby, Divadlem Josefa Kajetána Tyla a Plzeňskou filharmonií.

Vybraná představení s neobyčejnou atmosférou

„Jako osobní tip bych divákům doporučil, aby si v programu vyhledali představení s označením TOP RČH. Série těchto představení přinese speciální atmosféru – dobově oblečený jevištní personál, znělku složenou přímo pro naše divadlo k Roku české hudby, speciální doprovodné akce,“ láká na návštěvu divadla jeho ředitel.

Výhodné vstupenky

Diváci si Rok české hudby v Divadle J. K. Tyla mohou užít zakoupením výhodných balíčků – Můj Smetana, ve kterém najdou všechny Smetanovy opery i operní fragment Viola, Klasik, jenž nabízí čtyři opery – Dalibor, Hubička, Prodaná nevěsta a Čertova stěna, pro opravdové operní fajnšmekry je určen Lahůdkový balíček, který obsahuje dvě mimořádná díla – Zápisník zmizelého a Jsem kněžna bláznů. Stejně jako v balíčku Můj Smetana i zde je součástí slavnostní koncert V hudbě život Čechů. Pro nejmenší diváky je připraven balíček se šesti představeními opery, baletu i muzikálu od českých autorů – Kocour v botách, Co takhle svatba, princi?, Malá mořská víla, Plzeňský pověsti, Kytice a I Like Zima.

Vstupenky i výhodné balíčky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka. Vstupenky na Noc s operou – Libuše a Dracula open-air na Lochotíně budou v prodeji od 15. března 2024, předprodej pro jednotlivá představení bude spuštěn v obvyklém termínu.

www.djkt.eu
facebook DJKT

Na výstavy do Západočeské galerie si za celý rok našlo cestu 33 557 milovníků umění. Nejvíce diváků přitáhla výstava Zlaté časy. Umění doby fin de siècle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni. Na mimořádně kvalitní a cennou sbírku ZČG se přišlo podívat 10 794 návštěvníků; stala se tak nejnavštěvovanější výstavou od roku 2015. Na pomyslné druhé příčce pak skončila výstava Epocha salonů: České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna s 9 723 návštěvníky, jejíž vernisáž se odehrála již v roce 2022.

Velkému zájmu se také těšila Semlerova rezidence na Klatovské třídě, kterou Západočeská galerie spravuje od roku 2012 a v roce 2022 ji po náročné rekonstrukci otevřela veřejnosti. Prohlídku unikátního architektonického konceptu Adolfa Loose a Heinricha Kulky si nenechalo ujít 8 522 návštěvníků. Celkem pak do Semlerovy rezidence zavítalo přes 10 tisíc návštěvníků.

„Mám radost, že po covidových letech, které byly velkou zkouškou odolnosti i pro kulturní instituce, si návštěvníci opět našli cestu za uměním a  zejména do naší galerie. Potěšil mě zejména velký zájem o výstavu Zlaté časy. Umění fin de siècle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, který potvrzuje, že naše galerie disponuje skutečně mimořádně kvalitní sbírkou umění. Na letošní rok připravujeme další skvělé výstavní projekty. Pokud bych měl zmínit alespoň jeden z nich, pak je to velká mezinárodní výstava ke stému výročí úmrtí Franze Kafky, kterou otevřeme v  červnu,“ uvádí Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.

Příznivci výtvarného umění se mají na co těšit i v roce 2024. Západočeská galerie v Plzni pro ně chystá deset nových výstav i řadu zajímavých kulturních pořadů a doprovodných programů.

ROK 2023 ZČG V ČÍSLECH

• Celkový počet návštěvníků: 53 009
• Výstavy: 33 557 návštěvníků
• Kulturní pořady: 5 444 návštěvníků
• Edukační pořady: 3 971 návštěvníků
• Semlerova rezidence: 10 037 návštěvníků
• Počet výstav: 9
• Počet vystavených děl: 647

www.zpc-galerie.cz