Kraj chce odkoupit přerovský zámek od Českého rozhlasu
<p>STŘEDOČESKÝ KRAJ: Středočeští radní odsouhlasili v pondělí 20. října 2014 záměr na odkoupení zámku v Přerově nad Labem od Českého rozhlasu.</p> <p>Hejtmana kraje Miloše Peteru pověřili jednáním o možném převodu zámku s Petrem Duhanem, generálním ředitelem Českého rozhlasu. Po pěti letech se tak stává tento záměr znovu aktuální. </p> <p>Středočeský kraj usiluje o získání přerovského zámku do svého vlastnictví od roku 2009. Tehdy kraj oslovil Český rozhlas s žádostí o převod, ale k dohodě nedošlo. V roce 2012 Český rozhlas inzeroval prodej zámku za 18 miliónů korun. Následný prodej do soukromých rukou byl ale zastaven. „Poslední pokus o získání zámku do vlastnictví kraje byl z naší strany učiněn v roce 2013, kdy jsme navrhli generálnímu řediteli Českého rozhlasu pokračovat v jednáních. Ani to však nevedlo k závěru. Hrozilo, že by Českobratrská církev evangelická mohla uplatnit případné restituční nároky a jednání proto byla přerušena,“ uvedl hejtman Miloš Petera. K uplatnění restitučních nároků Českobratrské církve evangelické nakonec nedošlo a nyní se již prodejní cena zámku pohybuje kolem 20 miliónů korun. </p> <p>Radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek vidí výhody koupě přerovského zámku pro kraj v tom, že dojde k unikátnímu propojení prezentace venkovského a šlechtického způsobu života. Zámek totiž sousedí s Polabským národopisným muzeem Přerov nad Labem, skanzenem lidových staveb.</p> <p>„Zámek byl po staletí součástí brandýského panství. Sídlila na něm vrchnostenská správa a čas od času některý z příslušníků vládnoucího habsburského rodu. Jeden z nich, princ Ludvík Salvátor Toskánský, sehrál významnou roli při vzniku nejstaršího muzea v přírodě ve střední Evropě – a tím je právě dnešní Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem,“ řekl radní Zdeněk Štefek, kterého Rada kraje pověřila k jednání s reprezentací obce Přerov nad Labem o možnostech spolupráce na využití zámku. Rozpracováním koncepce využití celého areálu zámku zároveň pověřili ředitele Polabského muzea v Poděbradech Jana Vindušku.</p> <p>„Podaří-li se nám prodej i představu kraje o propojení zámku s národopisným muzeem uvést do života, pak do Přerova nad Labem jistě zavítá i řada nových návštěvníků. A projekt tak přispěje ke zvýšení počtu turistů v našem kraji,“ uzavřel hejtman.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818